Stačilo by nestavět domy v zátopových územích.

To je samozřejmě pravda - ale pro lidi, kteří tam bydlí dvacet, třicet, padesát let, poprové byli vyplaveni až nedávno a na jiné bydlení nemají, to je rada vpravdě hraběcí. Teoreticky by jim mohl stát poskytnout výhodnou půjčku nebo dar na nové bydlení mimo zátopovou oblast, ale to je politicky neprůchodné, i když by to bylo někdy možná nejlevnější řešení...

Při povodni 1897 mnohdy přišli lidi u řeky o všechno, ale dokázali se zmátořit s minimální finanční pomocí státu, zato však s ohromnou materiální pomocí sousedů, obce či majitele panství.

Já nějak nechápu, jak může suchý poldr (neboli nenapuštěná nádrž, která se naplní pouze při povodni) ohrozit tu vranku a mihuli. Je tam nějaké technické opatření, které ve svém důsledku tyto dva druhy ohrožuje? Nezdá se mi. Za normálního stavu (360 dní v roce) ten poldr nebude využitý, bude jen čekat na povodeň. A ta povodeň podle mě tu vranku i mihuli taky ohrožuje tím, že v tu chvíli proudí třicetkrát víc špinavé vody než předtím té čisté.

Podle mě ten poldr naopak živočišným druhům pomoci, ať už bude stavěn jako suchý (tj. kulturní step s občasnou záplavou) nebo polosuchý (mokřadní, kam se brzo nastěhují další chránění a prospěšní živočichové typu obojživelníků, vážek, potápníků...). Poldr zachytí a časově i objemově rozmělní povodňovou vlnu z průtrží mračen, navíc se v něm zachytí splavená ornice a ty sedimenty plné živin lze pak relativně snadno využít (pokud nejsou taky plné těžkých kovů a průmyslových kalů, což by nad Dobruškou snad nemělo hrozit).

Ale jestli se mýlím, rád se nechám poučit.