Nevím, jestli to byla tak neznámá věc v té době, jak se píše v článku, ale na to období před Vánocemi 80 si vzpomínám, že k nám s bráchou večer do pokoje přišla plačící máti s ní dokonce i táta, že bude válka. Mluvili o Polsku. Je to jedna z těch jasných vzpomínek - obrazů, na co se nezapomíná. Dodnes nevím, jestli si to odvodili sami ze zpráv, nebo to měli z Hlasu Ameriky či Svobodné Evropy...

Jen několik připomínek: Ženijní prapor 17. tankového pluku je nesmysl. U pluku byla ženijní rota, prapor byl v rámci divize - u té 9. tankové z Tábora byl v Týně nad Vltavou (a hned vedle byl tankový pluk, pořadové číslo si už nepamatuji). Té 9. tankové to "pískli" vlastně s předstihem, protože ji bylo nutno nejdřív předčasně odvolat z pravidelného cvičení v Boleticích (přesun narychlo po silnicích po vlastní ose - stejně jako následný výjezd). A s těmi poruchami techniky to neplatilo plošně. U "mého" milovaného domovského útvaru (ten ženijní prapor z Týna) vyjelo, dojelo a v pořádku se vrátilo 100% tanků (ten jeden, mostní).

Z toho vašeho vyprávění se mi úplně vrací vzpomínky na Hačavu (nevím, jestli se tak hazýval VVP Boletice i v Týně, ale ve Vimperku ano).

Pohyb východoněmecké armády byl logický, šlo přece o jejich historická území, tam byli Poláci přesídleni. I nám patřilo horní Slezsko, takže ano, invaze by měla svoji logiku, bohudík či bohužel, k ní nedošlo.

Myslím, že Rusům se do toho moc nechtělo, zrovna jim docela teklo do bot v Afgánistánu, a tak asi uvítali, že se Jaruzelski "napadl" sám.

Je to tak, byl jsem v té době na vojně...

"velitelsko-štábní cvičení se soustředěním vojsk na území Polska" - dobry eufemismus