Názorný příklad, jak škodí dotace EU v praxi.
1) Na jinak vcelku rozumném zastupitelstvu HK vznikne díky možnosti dotace nápad, jak zničit jednu z mála autentických lokalit blízkosti města. Důvodem má být environmentální edukace školáků, jejichž přítomnost zbylou zvěř spolehlivě vyžene.
2) Člověk, který zde desetiletí žil a o zvěř se staral, následkem stresu a ztráty orientace v nové situaci umírá, podlehnuv přesile veřejného aparátu.
3) Jeho družka musí prokazovat, aniž by věděla jak, skutečnost, že s ním sdílela domácnost (což by bylo za normálních okolností očividné). Mají to řešit soudy, samozřejmě za peníze daňových poplatníků. Humánní rozměr jde kvůli vidině dotací stranou.
4) Veřejný aparát, nemaje žádnou další ideu, kam by dotace mohly jít, maří čas vymýšlením nesmyslných projektů namísto toho, aby se snažil naplnit svůj mandát.
5) Následná ostuda má tedy negativní dopad nejen environmontální, protože o zvěř se již nemá kdo nezištně starat, úředník krmit srnky z ofisu nepůjde a ta se nakonec stejně ztratí, nýbrž i humánní, neboť vlivem toho již člověk zemřel. Kredit zastupitelstva klesá, dosahujíce v očích alespoň trochu soudné veřejnosti svého dna.
6) Úředníci však nadále řeší, kudy by šly dotace z EU vylomit, protože jedině kvůli tomu tam jsou a jedině tak mohou obhájit své pozice. Jiného nic neumějí, takže budou nadále vymýšlet pošetilosti a zaměstnávat zastupitelstvo.
Takže ve finále: snaha o využití dotací vedla k obrovským nákladům na platy úředníků, k úmrtí jednoho člověka, k újmě na duševním zdraví družky, k zaměstnání soudů, k zaměstnání zastupitelstva, výsledkem je snížená schopnost pečovat o zvěř, ohrožená existence hájenky, vzdělávací efekt nulový.
Ať žijí dotace a EU!
