Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Nejstarším stromům v Krkonoších je až 300 let, poloha pralesa je tajná

Pouhé procento původních lesů zbývá na české straně Krkonoš. Nejstarší stromy pamatují dávné hospodáře západní části hor Harrachy i krkonošské medvědy, z nichž poslední byl na české straně Krkonoš zastřelen roku 1726. Dostat se do pravého krkonošského pralesa však není snadné.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

A67l68e98š 28M58ü34l41l41e71r 5542116300870

Chtěl bych vědět kde to je, zkusil bych se dostat poblíž, alespoň na dalekohled. Ale je možná dobře, když se místo zatajuje. I když jednou jeden biolog mávl rukou a řekl - támhle jsou původní smrky, možná to tuším.

Kdo chce vidět prales jehličnatého typu, nechť se vydá do USA, Olympic national park, na poloostrově západně od Seattlu. Smí se chodit jen po cestičkách.

+1/0
22.8.2016 14:49

J27a81n 19P20a46v76l20í43k 5440134697982

Tady je malá nápověda https://www.google.cz/maps/@50.77378,15.506012,3a,75y,90t/data=!3m8!1e2!3m6!1s15034734!2e1!3e10!6s%2F%2Flh5.googleusercontent.com%2Fproxy%2F7L_O0ChoOdLVrk-BDrFAvBPbAN8J9QByxB-94S10owA95zpNW45scH4cihmMr_UKrPli52hxsIzlwywWfI33P4xNYAIMJg%3Dw203-h135!7i2045!8i1363?hl=cs

Foceno z podobného místa jako fotka č. 2.

0/0
22.8.2016 16:46

H28a62n66k42a 10Z76e96l37i89n63k30o85v20á 5266374809970

žeby Boubín ? :)

0/0
22.8.2016 22:27

J39a59n 34P71a41v26l37í25k 5580374337272

Ne, je to severní svah Lysé hory. Ten rádoby prales je důvodem, proč mají ochránci přírody z KRNAPu pupínky z toho, že by se turisté procházeli po vrcholu Lysé hory, a proto tam v létě nesmí jezdit lanovka a ani tam není vyznačena žádná turistická cesta a jelikož je to v I. zóně, tak tam žádný turista nesmí vkročit.

0/0
1.9.2016 10:30

M73i96l69o80š 64Z90a90h41r63a74d26n20í66k 4662401715919

Ono to muze byt asi i oboji, jak jizne orientovane amfiteatry Lubosskeho a Voseckeho potoka, tak severovychodni svah Lyse (?) Jinak stara/a zimni cesta z vrcholu Lyse je od toho "pralesa" na severnim svahu oddelena dostatecne hustou kleci. Plus mam pocit, ze znalecke expertizy, zamitajici Spartaku pred par lety zadost o letni provoz lanovky byly spis o kytickach na jiznim svahu nez o pralese... ale presne to nevim. Mimochodem, zajimave by bylo vedet do kdy bylo udoli Mumlavy spatne pristupne, takze se tam lesu uchovalo vic nez jinde. Mumlava na splavovani dreva - tradicni to zpusob minulych staleti - zrovna vhodna neni a ta silnicka udolim podel reky je asi pomerne nova, mozna az nekdy z konce 19. stoleti?

Tady je jeste 8 let stary pohled z vrcholu Lyse hory na opustene staveniste bunkru z roku 1938 - byla by to tam zajimava naucna stezka, podel te linie bunkru mezi Lysou horou, Kotlem a Zlatym navrsim https://goo.gl/photos/wPWbmW5LcEch4uak6

0/0
1.9.2016 19:01

J82a65n 77P80a83v19l40í37k 5810894477182

Díky za upřesnění. Minimálně to Zlaté navrší by mohli zase po desetiletích zpřístupnit. Moc nechápu vizi KRNAPu. Na spoustu zajímavých míst se normální turista nedostane, ale smradlavej bus ploužící se na Vrbatku jim nevadí. To bych radši povolit lanovku na Lysou a omezil ten bus.

0/0
2.9.2016 11:59
Foto

O15n75d59ř33e40j 30B81a65r93t28o83š 7724167806287

Ale bacha na malý svítící zelený broučky. Sajou z lidí. Však Mulder a Scullyová tam málem zahučeli....

0/0
26.10.2016 20:17

J92u67l41i69u33s 54P59u79f56l49e17r 9424680869

Tak aby bylo jasno. Skláře smrky nezajímaly. To by sklo neroztavili. Na stavbu hutě spotřebovali zanedbatelné množství smrků. Do hutě potřebovali bukové dřevo a dubové. Na formy hrušku. Panstvo si je zvalo do svých lesů, aby se změnily z palivového dřeva na stavební tj. lehké smrkové nahradilo těžké palivové bukové. Samozřejmě došlo ke změně a k negativům. Nesvádějte to ale na skláře. Nebyl to jejich les. Vše zaplatili panstvu. O tom jak se v lese hospodařilo skláři nerozhodovali. To byla věc panstva. Byla to jejich obživa a znalost kterou sem přinesli tak jak doputovali do Českých zemí. Vykácení smrků nebylo spojeno se sklářstvím ale se stavebním bůmem koncem 19 století! (Pufler – Glasfamilie 1530 - 1942.)

0/0
22.8.2016 12:29

K89a26r82e84l 65Š13o50u85m89a83l 1104453528

Pane Puflere, nemáte pravdu.

Skláře smrky samozřejmě zajímaly a to velmi. Ne však k tavbě, ale k výrobě potaše, který se vyráběl právě z popela především smrkového dřeva. A k výrobě potaše se dřeva spotřebovalo řádově více než k samotné tavbě. Takže jestli jsem pochopil vaší závěrečnou poznámku v závorce správně - moc jste od svých předků nepochytil.

+1/0
22.8.2016 12:47

J18u19l59i96u61s 90P51u98f67l58e45r 9874370589

Potaš se dělala z odpadu tj z větví. Toco se v lese muselo spálit bez užitku. Ty byly zadarmo. Ale Vy to víte nejlépe.

0/0
22.8.2016 12:59

K35a51r89e70l 42Š90o49u21m43a28l 1694643938

Raději bych (být vámi) v diskuzi nepokračoval. Na výrobu 1kg potaše bylo potřeba až 2t dřevěné hmoty a to by draslárny skutečně asi sbírat po větvičkách nezvládaly. Potaš byla dokonce v 18.století nedostatkovou surovinou, takže bylo zakázáno ji vyvážet a to včetně suroviny pro její výrobu - dřevěného popela.

0/0
22.8.2016 13:22

J37u18l66i94u27s 25P44u98f82l93e58r 9654430119

Jestli vámi zmiňované množství byly pro sklo. Nedalo mi to protože radši věřím babičce než Vám, tak tady jsem něco našel: Surovinou pro výrobu potaše byl tedy původně dřevěný popel, zprvu speciálně pálený z tvrdého dřeva (javor klen, bříza, buk[1]) v lesích, později (po vydání Lesního řádu v roce 1754) získávaný z dřevního odpadu nebo z popela zbylého po topení v domácnostech. Zdravím a možná máme pravdu tak trochu oba protože draslo dříve potaš byla na více věcí. Hlavně nesvádějte všechno na skláře.

0/0
22.8.2016 14:01
Foto

D38a54n 38R55u35b39í61n 4603243579

Vykácet a postavit sjezdovku. R^

+2/−7
22.8.2016 11:08

M92a60r34e18k 88T49u94r12n33o82v83e13c 7495422100876

Zavřít a izolovat od společnosti, nebo alespoň odstavit internet. Ne, ani vtipné to není.

+3/0
22.8.2016 16:59

M53i63l76o85š 56Z69a13h46r20a65d17n87í18k 4132781795249

Ono to tam uz kdysi vicemene vykacene bylo, s nevelkymi zbytky lesu ve zminenych partiich v zaveru Mumlavskeho dolu... V ruznych mestech Podkrkonosi v soucasnosti postupne probiha zajimava putovni vystava o historii budniho hospodareni Krkonos https://goo.gl/photos/qwW6pRC8MDBKhuV38 neofotil jsem si tam bohuzel pohled od zminene Vosecke boudy na "pralesovite" porosty severniho svahu Lyse hory. Byla to pred temi 120 lety spis louka s par zbyvajicimi stromy. Na jiznim svahu Kotle a Lyse pak nebyly stromy uz skoro zadne (je to videt i z fotografii znameho pozaru, ktery roku 1924 tesne po vanocich (! klimaticka zmena) spalil suchou travu jizniho svahu Kotle k Dvorackam) jenom ty louky se stady pasoucich se krav. To az ted - po 100 let zarustani (v poslednich 70 letech intensivniho) toho terenu muze Krnap argumentovat supercennou vegetaci jizniho okoli vrcholu Lyse hory jako duvodem nepripustit tam letni provoz lanovky. Pred 100 lety byl tamni teren rozdupan pasoucimi se kravami, pripadne se tedy ta trava kosila pro seno. Presto (nebo prave proto?) to tam bylo tehda floristicky mnohem bohatsi. (Mozna je na vine i ta klec, kterou vsude na hrebenech lesnici a po nich ochranari v poslednich 100 letech tak vydatne sazeli a chranili; teprve v posledni dobe prohlasil Krnap klec - hlavne tu "nepuvodni" - za nepritele :) No a kdyby dnesni strazci nejcennejsich botanickych partii severnich strmych svahu karu Sneznych jam uvideli ty kozy, ktere to tam spasaly pred 150 lety - musel by je trefit slak :)

0/0
29.8.2016 13:44

J16a70n 18C35h94o14b79o69t 5742804398611

Čím více fotek a informací, jako nadmořská výška, spolu s Google Maps - a za týden máme jeho přesnou polohu...

+1/0
22.8.2016 11:00

I94v53a 49V11a70l61č74í13k54o53v55á 3490679119

Kolem Vosecké boudy?

+1/0
23.8.2016 18:56

J10a41n 90C32h53o67b77o42t 5402174158821

Ano, jako například Mynářův plat apod., což? :)

0/0
22.8.2016 11:00

P73a93v11e15l 27K18a18š92t70o64v45s35k42ý 7106344358673

A komu tím prospějete ?Rv

0/0
22.8.2016 11:06

J66i12r17k34a 63H23o56n26c17ů 2134954301878

Jako vtip dobré ...

0/0
22.8.2016 11:45

J47i66ř37í 76H60o69v85o46r45k62a 8787136642745

odpověď: les se nachází na území KRNAP. ;-D

0/0
22.8.2016 13:05

M97i89l97o27š 98Z20a40h32r81a50d68n26í76k 4932111305869

Srandovni je snaha o "utajeni" zminkou, ze dotycna oblast lezi na rozhrani zapadnich a vychodnich Krkonos. Tohleto rozhrani probiha rekneme rekou Labe - tam prales nad 1100 m n m nikde moc nebude - a pak nahoru rekneme k Petrovce. Ani tam uprostred Sedmidoli souvislou plochu 200 ha pralesa urcite nenajdete. No a nejrafinovanejsi je to zarazeni clanku pod regionalni redakci Hradce - zatimco oblast pod a zapadne Vosecke boudy (kdysi tam vedla i turisticka znacka od Mumlavy, dnes se chodi po silnicce udolim az nad usti Lubosskeho potoka) lezi v kraji LIbereckem :) Tim nevyzyvam k devastaci toho uzemi. Jen mi prijde, ze treba ti premnozeni jeleni tam napachaji vic skod, nez milovnici prirody chtejici si zblizka prohlednout zajimavy les :)

0/0
29.8.2016 13:53

M29i54l14o37š 67Z74a72h23r86a89d15n87í97k 4522591655329

Tady jeste pridam ilustracni snimek na tema "premnozeni jeleni, horsky les a lanovka"

https://get.google.com/albumarchive/115605831011983124604/album/AF1QipP3R9STUpBWtHOM0HBhRYu1stNzuRqx_PvuVsHv/AF1QipML4o9jQYlS5gXj-IpytWbwVYKxrzg3LXj9q3Tl?source=pwa#6305595792061763634 porizeny online kamerou sdruzeni hydronet jednoho casneho rana tohoto leta

Ten les, co vidime neni "prales". Je to smes smrku a kosodreviny vysazena

v ruznych drivejsich desetiletich 20 stoleti. Predtim byl vrchol te hory skutecne "lysy"

(odtud i nazev te hory: Kahlenberg)

+1/0
30.8.2016 9:37





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.