Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Nejstarším stromům v Krkonoších je až 300 let, poloha pralesa je tajná

Pouhé procento původních lesů zbývá na české straně Krkonoš. Nejstarší stromy pamatují dávné hospodáře západní části hor Harrachy i krkonošské medvědy, z nichž poslední byl na české straně Krkonoš zastřelen roku 1726. Dostat se do pravého krkonošského pralesa však není snadné.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

A28l14e50š 79M30ü63l53l12e69r 5362806370980

Chtěl bych vědět kde to je, zkusil bych se dostat poblíž, alespoň na dalekohled. Ale je možná dobře, když se místo zatajuje. I když jednou jeden biolog mávl rukou a řekl - támhle jsou původní smrky, možná to tuším.

Kdo chce vidět prales jehličnatého typu, nechť se vydá do USA, Olympic national park, na poloostrově západně od Seattlu. Smí se chodit jen po cestičkách.

+1/0
22.8.2016 14:49

J98a54n 29P81a48v83l61í75k 5580394457102

Tady je malá nápověda https://www.google.cz/maps/@50.77378,15.506012,3a,75y,90t/data=!3m8!1e2!3m6!1s15034734!2e1!3e10!6s%2F%2Flh5.googleusercontent.com%2Fproxy%2F7L_O0ChoOdLVrk-BDrFAvBPbAN8J9QByxB-94S10owA95zpNW45scH4cihmMr_UKrPli52hxsIzlwywWfI33P4xNYAIMJg%3Dw203-h135!7i2045!8i1363?hl=cs

Foceno z podobného místa jako fotka č. 2.

0/0
22.8.2016 16:46

H73a46n38k21a 50Z81e94l91i39n21k55o91v48á 5546824109940

žeby Boubín ? :)

0/0
22.8.2016 22:27

J68a64n 29P79a53v23l86í68k 5800254167942

Ne, je to severní svah Lysé hory. Ten rádoby prales je důvodem, proč mají ochránci přírody z KRNAPu pupínky z toho, že by se turisté procházeli po vrcholu Lysé hory, a proto tam v létě nesmí jezdit lanovka a ani tam není vyznačena žádná turistická cesta a jelikož je to v I. zóně, tak tam žádný turista nesmí vkročit.

0/0
1.9.2016 10:30

M52i79l29o87š 14Z70a34h18r12a95d88n51í26k 4582271595379

Ono to muze byt asi i oboji, jak jizne orientovane amfiteatry Lubosskeho a Voseckeho potoka, tak severovychodni svah Lyse (?) Jinak stara/a zimni cesta z vrcholu Lyse je od toho "pralesa" na severnim svahu oddelena dostatecne hustou kleci. Plus mam pocit, ze znalecke expertizy, zamitajici Spartaku pred par lety zadost o letni provoz lanovky byly spis o kytickach na jiznim svahu nez o pralese... ale presne to nevim. Mimochodem, zajimave by bylo vedet do kdy bylo udoli Mumlavy spatne pristupne, takze se tam lesu uchovalo vic nez jinde. Mumlava na splavovani dreva - tradicni to zpusob minulych staleti - zrovna vhodna neni a ta silnicka udolim podel reky je asi pomerne nova, mozna az nekdy z konce 19. stoleti?

Tady je jeste 8 let stary pohled z vrcholu Lyse hory na opustene staveniste bunkru z roku 1938 - byla by to tam zajimava naucna stezka, podel te linie bunkru mezi Lysou horou, Kotlem a Zlatym navrsim https://goo.gl/photos/wPWbmW5LcEch4uak6

0/0
1.9.2016 19:01

J51a36n 38P68a37v14l55í45k 5140144817192

Díky za upřesnění. Minimálně to Zlaté navrší by mohli zase po desetiletích zpřístupnit. Moc nechápu vizi KRNAPu. Na spoustu zajímavých míst se normální turista nedostane, ale smradlavej bus ploužící se na Vrbatku jim nevadí. To bych radši povolit lanovku na Lysou a omezil ten bus.

0/0
2.9.2016 11:59
Foto

O41n95d67ř17e33j 58B95a48r96t94o73š 7634217906967

Ale bacha na malý svítící zelený broučky. Sajou z lidí. Však Mulder a Scullyová tam málem zahučeli....

0/0
26.10.2016 20:17

J39u20l77i56u33s 45P51u31f96l55e67r 9114530899

Tak aby bylo jasno. Skláře smrky nezajímaly. To by sklo neroztavili. Na stavbu hutě spotřebovali zanedbatelné množství smrků. Do hutě potřebovali bukové dřevo a dubové. Na formy hrušku. Panstvo si je zvalo do svých lesů, aby se změnily z palivového dřeva na stavební tj. lehké smrkové nahradilo těžké palivové bukové. Samozřejmě došlo ke změně a k negativům. Nesvádějte to ale na skláře. Nebyl to jejich les. Vše zaplatili panstvu. O tom jak se v lese hospodařilo skláři nerozhodovali. To byla věc panstva. Byla to jejich obživa a znalost kterou sem přinesli tak jak doputovali do Českých zemí. Vykácení smrků nebylo spojeno se sklářstvím ale se stavebním bůmem koncem 19 století! (Pufler – Glasfamilie 1530 - 1942.)

0/0
22.8.2016 12:29

K29a75r66e78l 72Š96o90u17m41a84l 1614583528

Pane Puflere, nemáte pravdu.

Skláře smrky samozřejmě zajímaly a to velmi. Ne však k tavbě, ale k výrobě potaše, který se vyráběl právě z popela především smrkového dřeva. A k výrobě potaše se dřeva spotřebovalo řádově více než k samotné tavbě. Takže jestli jsem pochopil vaší závěrečnou poznámku v závorce správně - moc jste od svých předků nepochytil.

+1/0
22.8.2016 12:47

J13u91l39i89u71s 42P39u90f34l23e17r 9514980639

Potaš se dělala z odpadu tj z větví. Toco se v lese muselo spálit bez užitku. Ty byly zadarmo. Ale Vy to víte nejlépe.

0/0
22.8.2016 12:59

K48a43r70e80l 36Š97o91u39m92a29l 1724913258

Raději bych (být vámi) v diskuzi nepokračoval. Na výrobu 1kg potaše bylo potřeba až 2t dřevěné hmoty a to by draslárny skutečně asi sbírat po větvičkách nezvládaly. Potaš byla dokonce v 18.století nedostatkovou surovinou, takže bylo zakázáno ji vyvážet a to včetně suroviny pro její výrobu - dřevěného popela.

0/0
22.8.2016 13:22

J39u59l47i80u65s 26P13u66f69l48e13r 9634180239

Jestli vámi zmiňované množství byly pro sklo. Nedalo mi to protože radši věřím babičce než Vám, tak tady jsem něco našel: Surovinou pro výrobu potaše byl tedy původně dřevěný popel, zprvu speciálně pálený z tvrdého dřeva (javor klen, bříza, buk[1]) v lesích, později (po vydání Lesního řádu v roce 1754) získávaný z dřevního odpadu nebo z popela zbylého po topení v domácnostech. Zdravím a možná máme pravdu tak trochu oba protože draslo dříve potaš byla na více věcí. Hlavně nesvádějte všechno na skláře.

0/0
22.8.2016 14:01
Foto

D10a56n 43R36u86b48í82n 4833643429

Vykácet a postavit sjezdovku. R^

+2/−7
22.8.2016 11:08

M31a22r24e80k 31T65u41r96n42o48v20e28c 7415972760906

Zavřít a izolovat od společnosti, nebo alespoň odstavit internet. Ne, ani vtipné to není.

+3/0
22.8.2016 16:59

M60i82l82o27š 66Z24a66h59r87a74d83n16í71k 4442801125719

Ono to tam uz kdysi vicemene vykacene bylo, s nevelkymi zbytky lesu ve zminenych partiich v zaveru Mumlavskeho dolu... V ruznych mestech Podkrkonosi v soucasnosti postupne probiha zajimava putovni vystava o historii budniho hospodareni Krkonos https://goo.gl/photos/qwW6pRC8MDBKhuV38 neofotil jsem si tam bohuzel pohled od zminene Vosecke boudy na "pralesovite" porosty severniho svahu Lyse hory. Byla to pred temi 120 lety spis louka s par zbyvajicimi stromy. Na jiznim svahu Kotle a Lyse pak nebyly stromy uz skoro zadne (je to videt i z fotografii znameho pozaru, ktery roku 1924 tesne po vanocich (! klimaticka zmena) spalil suchou travu jizniho svahu Kotle k Dvorackam) jenom ty louky se stady pasoucich se krav. To az ted - po 100 let zarustani (v poslednich 70 letech intensivniho) toho terenu muze Krnap argumentovat supercennou vegetaci jizniho okoli vrcholu Lyse hory jako duvodem nepripustit tam letni provoz lanovky. Pred 100 lety byl tamni teren rozdupan pasoucimi se kravami, pripadne se tedy ta trava kosila pro seno. Presto (nebo prave proto?) to tam bylo tehda floristicky mnohem bohatsi. (Mozna je na vine i ta klec, kterou vsude na hrebenech lesnici a po nich ochranari v poslednich 100 letech tak vydatne sazeli a chranili; teprve v posledni dobe prohlasil Krnap klec - hlavne tu "nepuvodni" - za nepritele :) No a kdyby dnesni strazci nejcennejsich botanickych partii severnich strmych svahu karu Sneznych jam uvideli ty kozy, ktere to tam spasaly pred 150 lety - musel by je trefit slak :)

0/0
29.8.2016 13:44

J98a96n 80C60h70o44b56o33t 5322414528811

Čím více fotek a informací, jako nadmořská výška, spolu s Google Maps - a za týden máme jeho přesnou polohu...

+1/0
22.8.2016 11:00

I13v24a 93V26a68l16č84í17k72o80v48á 3390969239

Kolem Vosecké boudy?

+1/0
23.8.2016 18:56

J16a98n 81C18h66o63b13o55t 5962264738281

Ano, jako například Mynářův plat apod., což? :)

0/0
22.8.2016 11:00

P60a84v12e66l 95K79a20š35t65o42v41s34k68ý 7306864858133

A komu tím prospějete ?Rv

0/0
22.8.2016 11:06

J92i22r73k86a 88H95o26n36c18ů 2354524981938

Jako vtip dobré ...

0/0
22.8.2016 11:45

J56i39ř23í 22H18o67v43o53r29k62a 8377406272365

odpověď: les se nachází na území KRNAP. ;-D

0/0
22.8.2016 13:05

M88i55l51o34š 32Z78a86h76r38a87d25n67í72k 4372781165839

Srandovni je snaha o "utajeni" zminkou, ze dotycna oblast lezi na rozhrani zapadnich a vychodnich Krkonos. Tohleto rozhrani probiha rekneme rekou Labe - tam prales nad 1100 m n m nikde moc nebude - a pak nahoru rekneme k Petrovce. Ani tam uprostred Sedmidoli souvislou plochu 200 ha pralesa urcite nenajdete. No a nejrafinovanejsi je to zarazeni clanku pod regionalni redakci Hradce - zatimco oblast pod a zapadne Vosecke boudy (kdysi tam vedla i turisticka znacka od Mumlavy, dnes se chodi po silnicce udolim az nad usti Lubosskeho potoka) lezi v kraji LIbereckem :) Tim nevyzyvam k devastaci toho uzemi. Jen mi prijde, ze treba ti premnozeni jeleni tam napachaji vic skod, nez milovnici prirody chtejici si zblizka prohlednout zajimavy les :)

0/0
29.8.2016 13:53

M92i98l57o17š 87Z34a73h72r57a72d90n83í53k 4402421685429

Tady jeste pridam ilustracni snimek na tema "premnozeni jeleni, horsky les a lanovka"

https://get.google.com/albumarchive/115605831011983124604/album/AF1QipP3R9STUpBWtHOM0HBhRYu1stNzuRqx_PvuVsHv/AF1QipML4o9jQYlS5gXj-IpytWbwVYKxrzg3LXj9q3Tl?source=pwa#6305595792061763634 porizeny online kamerou sdruzeni hydronet jednoho casneho rana tohoto leta

Ten les, co vidime neni "prales". Je to smes smrku a kosodreviny vysazena

v ruznych drivejsich desetiletich 20 stoleti. Predtim byl vrchol te hory skutecne "lysy"

(odtud i nazev te hory: Kahlenberg)

+1/0
30.8.2016 9:37







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.