Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Diskuse k článku

Nejstarším stromům v Krkonoších je až 300 let, poloha pralesa je tajná

Pouhé procento původních lesů zbývá na české straně Krkonoš. Nejstarší stromy pamatují dávné hospodáře západní části hor Harrachy i krkonošské medvědy, z nichž poslední byl na české straně Krkonoš zastřelen roku 1726. Dostat se do pravého krkonošského pralesa však není snadné.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

A44l63e36š 21M52ü59l65l17e37r 5582496440170

Chtěl bych vědět kde to je, zkusil bych se dostat poblíž, alespoň na dalekohled. Ale je možná dobře, když se místo zatajuje. I když jednou jeden biolog mávl rukou a řekl - támhle jsou původní smrky, možná to tuším.

Kdo chce vidět prales jehličnatého typu, nechť se vydá do USA, Olympic national park, na poloostrově západně od Seattlu. Smí se chodit jen po cestičkách.

+1/0
22.8.2016 14:49

J93a84n 45P30a69v96l45í93k 5710614707312

Tady je malá nápověda https://www.google.cz/maps/@50.77378,15.506012,3a,75y,90t/data=!3m8!1e2!3m6!1s15034734!2e1!3e10!6s%2F%2Flh5.googleusercontent.com%2Fproxy%2F7L_O0ChoOdLVrk-BDrFAvBPbAN8J9QByxB-94S10owA95zpNW45scH4cihmMr_UKrPli52hxsIzlwywWfI33P4xNYAIMJg%3Dw203-h135!7i2045!8i1363?hl=cs

Foceno z podobného místa jako fotka č. 2.

0/0
22.8.2016 16:46

H28a12n94k72a 53Z64e81l25i27n61k83o97v90á 5206444649130

žeby Boubín ? :)

0/0
22.8.2016 22:27

J34a14n 88P77a64v20l60í28k 5390584237312

Ne, je to severní svah Lysé hory. Ten rádoby prales je důvodem, proč mají ochránci přírody z KRNAPu pupínky z toho, že by se turisté procházeli po vrcholu Lysé hory, a proto tam v létě nesmí jezdit lanovka a ani tam není vyznačena žádná turistická cesta a jelikož je to v I. zóně, tak tam žádný turista nesmí vkročit.

0/0
1.9.2016 10:30

M53i72l41o18š 19Z57a85h21r52a55d43n31í82k 4332941925349

Ono to muze byt asi i oboji, jak jizne orientovane amfiteatry Lubosskeho a Voseckeho potoka, tak severovychodni svah Lyse (?) Jinak stara/a zimni cesta z vrcholu Lyse je od toho "pralesa" na severnim svahu oddelena dostatecne hustou kleci. Plus mam pocit, ze znalecke expertizy, zamitajici Spartaku pred par lety zadost o letni provoz lanovky byly spis o kytickach na jiznim svahu nez o pralese... ale presne to nevim. Mimochodem, zajimave by bylo vedet do kdy bylo udoli Mumlavy spatne pristupne, takze se tam lesu uchovalo vic nez jinde. Mumlava na splavovani dreva - tradicni to zpusob minulych staleti - zrovna vhodna neni a ta silnicka udolim podel reky je asi pomerne nova, mozna az nekdy z konce 19. stoleti?

Tady je jeste 8 let stary pohled z vrcholu Lyse hory na opustene staveniste bunkru z roku 1938 - byla by to tam zajimava naucna stezka, podel te linie bunkru mezi Lysou horou, Kotlem a Zlatym navrsim https://goo.gl/photos/wPWbmW5LcEch4uak6

0/0
1.9.2016 19:01

J85a15n 93P20a89v82l82í15k 5200664827652

Díky za upřesnění. Minimálně to Zlaté navrší by mohli zase po desetiletích zpřístupnit. Moc nechápu vizi KRNAPu. Na spoustu zajímavých míst se normální turista nedostane, ale smradlavej bus ploužící se na Vrbatku jim nevadí. To bych radši povolit lanovku na Lysou a omezil ten bus.

0/0
2.9.2016 11:59
Foto

O24n40d43ř38e51j 84B52a74r50t14o97š 7914197696127

Ale bacha na malý svítící zelený broučky. Sajou z lidí. Však Mulder a Scullyová tam málem zahučeli....

0/0
26.10.2016 20:17

J30u65l81i71u85s 74P23u45f47l32e47r 9694660319

Tak aby bylo jasno. Skláře smrky nezajímaly. To by sklo neroztavili. Na stavbu hutě spotřebovali zanedbatelné množství smrků. Do hutě potřebovali bukové dřevo a dubové. Na formy hrušku. Panstvo si je zvalo do svých lesů, aby se změnily z palivového dřeva na stavební tj. lehké smrkové nahradilo těžké palivové bukové. Samozřejmě došlo ke změně a k negativům. Nesvádějte to ale na skláře. Nebyl to jejich les. Vše zaplatili panstvu. O tom jak se v lese hospodařilo skláři nerozhodovali. To byla věc panstva. Byla to jejich obživa a znalost kterou sem přinesli tak jak doputovali do Českých zemí. Vykácení smrků nebylo spojeno se sklářstvím ale se stavebním bůmem koncem 19 století! (Pufler – Glasfamilie 1530 - 1942.)

0/0
22.8.2016 12:29

K50a35r91e71l 80Š18o27u91m46a39l 1574543878

Pane Puflere, nemáte pravdu.

Skláře smrky samozřejmě zajímaly a to velmi. Ne však k tavbě, ale k výrobě potaše, který se vyráběl právě z popela především smrkového dřeva. A k výrobě potaše se dřeva spotřebovalo řádově více než k samotné tavbě. Takže jestli jsem pochopil vaší závěrečnou poznámku v závorce správně - moc jste od svých předků nepochytil.

+1/0
22.8.2016 12:47

J36u93l94i33u18s 68P27u11f43l34e91r 9694290769

Potaš se dělala z odpadu tj z větví. Toco se v lese muselo spálit bez užitku. Ty byly zadarmo. Ale Vy to víte nejlépe.

0/0
22.8.2016 12:59

K17a94r67e83l 63Š12o49u57m42a26l 1824903778

Raději bych (být vámi) v diskuzi nepokračoval. Na výrobu 1kg potaše bylo potřeba až 2t dřevěné hmoty a to by draslárny skutečně asi sbírat po větvičkách nezvládaly. Potaš byla dokonce v 18.století nedostatkovou surovinou, takže bylo zakázáno ji vyvážet a to včetně suroviny pro její výrobu - dřevěného popela.

0/0
22.8.2016 13:22

J65u90l17i36u82s 58P79u27f21l38e63r 9304670339

Jestli vámi zmiňované množství byly pro sklo. Nedalo mi to protože radši věřím babičce než Vám, tak tady jsem něco našel: Surovinou pro výrobu potaše byl tedy původně dřevěný popel, zprvu speciálně pálený z tvrdého dřeva (javor klen, bříza, buk[1]) v lesích, později (po vydání Lesního řádu v roce 1754) získávaný z dřevního odpadu nebo z popela zbylého po topení v domácnostech. Zdravím a možná máme pravdu tak trochu oba protože draslo dříve potaš byla na více věcí. Hlavně nesvádějte všechno na skláře.

0/0
22.8.2016 14:01
Foto

D95a57n 65R71u94b73í22n 4583173819

Vykácet a postavit sjezdovku. R^

+2/−7
22.8.2016 11:08

M37a18r95e55k 19T20u14r55n52o77v19e73c 7605742210516

Zavřít a izolovat od společnosti, nebo alespoň odstavit internet. Ne, ani vtipné to není.

+3/0
22.8.2016 16:59

M18i47l53o74š 98Z60a67h53r83a85d47n52í70k 4422701825639

Ono to tam uz kdysi vicemene vykacene bylo, s nevelkymi zbytky lesu ve zminenych partiich v zaveru Mumlavskeho dolu... V ruznych mestech Podkrkonosi v soucasnosti postupne probiha zajimava putovni vystava o historii budniho hospodareni Krkonos https://goo.gl/photos/qwW6pRC8MDBKhuV38 neofotil jsem si tam bohuzel pohled od zminene Vosecke boudy na "pralesovite" porosty severniho svahu Lyse hory. Byla to pred temi 120 lety spis louka s par zbyvajicimi stromy. Na jiznim svahu Kotle a Lyse pak nebyly stromy uz skoro zadne (je to videt i z fotografii znameho pozaru, ktery roku 1924 tesne po vanocich (! klimaticka zmena) spalil suchou travu jizniho svahu Kotle k Dvorackam) jenom ty louky se stady pasoucich se krav. To az ted - po 100 let zarustani (v poslednich 70 letech intensivniho) toho terenu muze Krnap argumentovat supercennou vegetaci jizniho okoli vrcholu Lyse hory jako duvodem nepripustit tam letni provoz lanovky. Pred 100 lety byl tamni teren rozdupan pasoucimi se kravami, pripadne se tedy ta trava kosila pro seno. Presto (nebo prave proto?) to tam bylo tehda floristicky mnohem bohatsi. (Mozna je na vine i ta klec, kterou vsude na hrebenech lesnici a po nich ochranari v poslednich 100 letech tak vydatne sazeli a chranili; teprve v posledni dobe prohlasil Krnap klec - hlavne tu "nepuvodni" - za nepritele :) No a kdyby dnesni strazci nejcennejsich botanickych partii severnich strmych svahu karu Sneznych jam uvideli ty kozy, ktere to tam spasaly pred 150 lety - musel by je trefit slak :)

0/0
29.8.2016 13:44

J98a39n 37C49h69o23b64o84t 5842214938711

Čím více fotek a informací, jako nadmořská výška, spolu s Google Maps - a za týden máme jeho přesnou polohu...

+1/0
22.8.2016 11:00

I30v46a 23V62a56l30č47í58k55o24v82á 3340209179

Kolem Vosecké boudy?

+1/0
23.8.2016 18:56

J49a70n 84C69h24o20b43o32t 5352514378521

Ano, jako například Mynářův plat apod., což? :)

0/0
22.8.2016 11:00

P61a67v63e15l 87K46a17š69t32o90v32s33k82ý 7246684798743

A komu tím prospějete ?Rv

0/0
22.8.2016 11:06

J29i30r82k29a 52H79o25n70c10ů 2594494941938

Jako vtip dobré ...

0/0
22.8.2016 11:45

J85i19ř93í 61H82o53v66o76r74k63a 8867256442265

odpověď: les se nachází na území KRNAP. ;-D

0/0
22.8.2016 13:05

M86i69l10o43š 45Z24a12h52r31a84d72n46í95k 4622551485519

Srandovni je snaha o "utajeni" zminkou, ze dotycna oblast lezi na rozhrani zapadnich a vychodnich Krkonos. Tohleto rozhrani probiha rekneme rekou Labe - tam prales nad 1100 m n m nikde moc nebude - a pak nahoru rekneme k Petrovce. Ani tam uprostred Sedmidoli souvislou plochu 200 ha pralesa urcite nenajdete. No a nejrafinovanejsi je to zarazeni clanku pod regionalni redakci Hradce - zatimco oblast pod a zapadne Vosecke boudy (kdysi tam vedla i turisticka znacka od Mumlavy, dnes se chodi po silnicce udolim az nad usti Lubosskeho potoka) lezi v kraji LIbereckem :) Tim nevyzyvam k devastaci toho uzemi. Jen mi prijde, ze treba ti premnozeni jeleni tam napachaji vic skod, nez milovnici prirody chtejici si zblizka prohlednout zajimavy les :)

0/0
29.8.2016 13:53

M23i82l22o96š 69Z49a39h57r91a15d20n41í14k 4472131645199

Tady jeste pridam ilustracni snimek na tema "premnozeni jeleni, horsky les a lanovka"

https://get.google.com/albumarchive/115605831011983124604/album/AF1QipP3R9STUpBWtHOM0HBhRYu1stNzuRqx_PvuVsHv/AF1QipML4o9jQYlS5gXj-IpytWbwVYKxrzg3LXj9q3Tl?source=pwa#6305595792061763634 porizeny online kamerou sdruzeni hydronet jednoho casneho rana tohoto leta

Ten les, co vidime neni "prales". Je to smes smrku a kosodreviny vysazena

v ruznych drivejsich desetiletich 20 stoleti. Predtim byl vrchol te hory skutecne "lysy"

(odtud i nazev te hory: Kahlenberg)

+1/0
30.8.2016 9:37







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.