Pracovat u nás nebo v Polsku. V obou případech je to terno.

Jenom by stačilo, aby na začátku jakýchkoliv zdravotnických studií studenti podepsali smlouvu, že budou po jeho ukončení pracovat v zdravotnickém zařízení na českém území po dobu třeba 4 let.

Je to otázka mezd. Hned vedle je také Německo. Takže buď se mzdy přiblíží těm německým, nebo budou lidé odcházet za prací do Německa. Jo, abych nezapomněl. Pokud čekají zaměstnavatelé na zázrak, tak ten určitě nepřijde.

Jestli se u nás nezmění platové podmínky, skončí ty vzdělané sestry tam, kde všechny ostatní. Tedy v zahraničí, které na jejich vzdělání nevynaložilo ani korunu.

Projev zoufalství, v Polsku mají lepší platové podmínky jak u nás.

Nu je zajímavé kolik Poláků a Ukrajinců má zájem pracovat v Českém zdravotnictví, když u nich jsou platové podmínky lepší. Ano, je to samozřejmě o platech a penězích. Ale to by snad měl vyřešit státněsoukromý sektor poskytování zdravotnických služeb. Je otázkou, jak je život jinde rozdílný komplexně. Platy mohou být lákadlem, kolik stojí v cizině nájemné, doprava,stravování atd. Přeji všem zaměstnancům aby se ve svých oborech uplatnili všude ve světě, ale i s přihlédnutím k sociálnímu zázemí a uspokojování svých přirozených životních potřeb. Žít a bydlet v Německu a Británii ale spoléhat se, že se po desetiletí vrátím do ČR, jako zajištěný boháč, je pouze chyméra a vyplní se jen promile úspěšným aschopným.