držím palec

Ta sobeckost je hrozná, matka by měla poznat, kdy je další život pro dítě trápením a nechat ho odejít. Stejně jako uměle udržovaní starci, je i toto za hranicí lidskosti. Doufám, že pokud budu starý, či vážně nemocný, nechají mě moji blízcí zemřít dokud budu při smyslech. Žít jako zátěž, bez šance na zlepšení a čekat na smrt to opravdu ne.

On je rozdíl, jestli se na to přijde v těhotenství (kdy je přerušení jasnou volbou) nebo ve dvou letech, kdy už to rozhodnutí o dalším postupu je extrémně těžké a v podstatě každá volba je špatná. Nechat si dítě a pravděpodobně si tím zkazit celý život a rezignovat na vztahy (partner to obvykle neunese) nebo dítě dát někam do ústavu a mít pak výčitky svědomí... nezávidím takové rozhodnutí.