Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Lukáš Procházka, MF DNES

Prameny i vrty dál schnou, deště zatím podzemní vodu nezvedly

  • 1
Problém se suchem trvá navzdory deštivému podzimu. Vyschly některé prameny a hladina podzemních vod stále klesá. Odborníci vzhlížejí především k zimě. Pokud bude mírná, problémy nezmizí.

Více než měsíc v létě trval pro hradecké zahrádkáře zákaz používání povrchové i podzemní vody. Vodoprávní úřad později své nařízení zrušil, skončila i sužující vedra a podzim přinesl i poměrně vydatný déšť. Jenže dostatek vody je v Královéhradeckém kraji stále jen iluze (více zde).

Problém se suchem pokračuje a o tom, že brzy bude ještě hůř, nepochybuje ani Povodí Labe.

„Situace povrchových a podzemních vod se stále zhoršuje a vzhledem k nepříznivé předpovědi počasí bude tento trend s nejvyšší pravděpodobností pokračovat. Pouze vzhledem k nižším teplotám vzduchu a vody může být celková situace subjektivně vnímána lépe,“ stojí v říjnové zprávě podniku o hydrologické situaci.

Stále se nepodařilo zastavit klesající průtoky řek ani hladiny nádrží, avšak nejhorší je stav podzemní vody.

„Úroveň hladin podzemní vody ve vrtech mají nízký až velmi nízký stav a mělké prameny mají většinou sníženou až velmi malou vydatnost. Místy došlo i k úplnému vyschnutí pramenů. Pokud bude i nadále pokračovat hydrologicky suché počasí, lze očekávat, že se tento nepříznivý stav ještě může prohloubit,“ předpokládá studie.

A optimisticky nezní ani ujišťování, že lidé by žízní trpět neměli.

„Problémy s nedostatkem vody pro hromadné zásobování obyvatelstva pitnou vodou z podzemních zdrojů jsou zatím pouze lokálního charakteru. Velké regionální vodárenské soustavy zatím vykazují z tohoto pohledu dobrou zabezpečenost,“ ubezpečuje Povodí Labe. Ale hned dvakrát užívá slovo zatím.

Lepší zprávy nemá ani Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v Hradci Králové.

„Jsem si naprosto jistý, že některé menší prameny skutečně vyschly, ale na těch, které dlouhodobě sledujeme, se to bohudík nestalo. Pravda ale je, že jsme na mnoha místech již zaznamenali téměř historicky minimální stavy od doby monitorování mezi lety 1962 až 1965,“ zdůrazňuje hydrolog Alexandr Zajcev.

Pokles hladiny spodní vody pokračuje

Jeho slova potvrzují rovněž podrobné mapy ČHMÚ, které sledují výšku hladin podzemních vod, hlubokých i mělkých vrtů a vydatností pramenů. Srovnávací grafy se většinou řítí dolů.

Výjimkou je snad jen Broumovský výběžek, kde je hladina podzemních vod v mělkých vrtech na normální úrovni, naopak Hradecko, Rychnovsko a Jičínsko jsou vyvedeny v červené barvě, která pro přelom září a října znamená mimořádně podnormální stav.

Hluboko pod čarou označující sucho je také drtivá většina hlubokých vrtů v území permokarbonu východních Čech, a tentokrát včetně Broumovského výběžku i Východočeské křídy.

„Nejhorší situace je pravděpodobně v Podkrkonoší, například v oblasti Malé Úpy. Velký pokles se ale projevuje na celém severovýchodě,“ konstatuje Zajcev.

„Nikdy se tady nestalo, že by byl takový nedostatek vody ve studních jako letos. Podle mě jsou na tom ale některé obce i podstatně hůř než my,“ říká starosta Svobody nad Úpou Jiří Špetla.

„K ideálnímu stavu to má hodně daleko, ale nemáme informace, že by někdo neměl vodu. Je štěstí, že se zrovna staví obecní vodovod. Hotový by měl být v příštím roce,“ uvádí Vladimír Švába, místostarosta Libotova na Královédvorsku.

Nikdo včetně meteorologů přitom neví, zda dojde ke zlepšení.

„Je to ve hvězdách. Srážky mohou prameny posílit a některé i rychle, ale stát se může také to, že zůstanou na naprosto minimálních stavech,“ dodává Zajcev.