Do statistik jsou zahrnuti pouze lidé, kteří nejsou schopni splácet své závazky a nikoliv ti, kteří běžně splácí spotřebitelské úvěry či hypotéky. Výrazně roste i počet dlužníků, kteří vyhlašují osobní bankrot, na druhou stranu je pozitivní, že oproti loňskému roku průměrná zadluženost lidí v regionu přece jen klesla.
"V minulém roce královéhradečtí dlužníci měli závazky v průměrné výši 50 200 korun, což je o téměř 1 300 korun více než letos," říká Veronika Kuřinová ze společnosti Kruk, která se specializuje na odkup a správu pohledávek.
Muži v zadluženosti jednoznačně vedou nad ženami: je jich 57,7 procenta. Pro tento jev mají analytici jednoznačné vysvětlení. "Půjčky a hypotéky na svá bedra většinou berou muži jako živitelé rodiny," vysvětluje Kuřinová.
S osobním bankrotem může pomoct i charita
Královéhradecký kraj si podle ní mírně polepšil i v celkové zadluženosti obyvatel. Region je v současné době až devátým nejzadluženějším krajem v republice. Řečí čísel tu žije 5,3 procenta zadlužených osob, zatímco v nejzadluženějším Moravskoslezském kraji to je 14,2 procenta.
Naopak sousední pardubický region je na tom o něco lépe, zadlužených osob tam je jen 4,7 procenta. "Lidé už teď nenechávají problémy zajít tak často do exekucí, ale stále ještě úplně nevědí, co si se svými dluhy počít," míní Kuřinová.
Potvrzují to rovněž zaměstnanci poradny pro lidi v tísni. Hradeckou oblastní charitu v poslední době navštěvuje čím dál více lidí, kteří se ocitli v dluhové pasti.
"Jen od začátku roku k nám přišlo asi 200 lidí, z toho zhruba 60 procent z nich mělo problémy se zadlužením. Chodí nás žádat především o pomoc s vyhlášením osobního bankrotu a oddlužením. S tím jim ale můžeme pomoct pouze v případě, že splňují všechny podmínky," říká dluhový poradce z oblastní charity Roman Binder.
Aby zadlužený člověk mohl vyhlásit osobní bankrot, musí mít reálnou šanci, že své dluhy splatí. Když do pěti let splatí minimálně třicet procent dluhů, může se stát, že se jim zbytek promine. Celých pět let je ale čeká dost tvrdé období, když musí vyžít jen z životního minima. Počet takových lidí v Královéhradeckém kraji rok od roku roste.
"V loňském roce jsme povolili oddlužení 1 910 osobám, v roce 2012 jich bylo 1 766 a rok před tím 1 109," vypočítává mluvčí krajského soudu v Hradci Králové Olga Mičanová.
Hraje roli finanční gramotnost?
Jedním z těch, kterým krajský soud oddlužení povolil, je například i osmašedesátiletý vysokoškolák Zdeněk z Hradce Králové, který má 18 závazků u 12 věřitelů, většinou nebankovních společností. Jeho souhrnná měsíční splátka převyšuje měsíční příjem zhruba o osm tisíc korun.
"Nejsem již schopen plnit své závazky v plné míře, z čehož vyplývá, že jsme v úpadku. Během pěti let jsem schopen věřitelům uhradit více než 50 procent závazků," slíbil dlužník, který by se měl z dluhové pasti již brzy vymanit, do pětiletého období mu už zbývá jen několik měsíců.
Zajímavostí statistiky je právě i to, že lidé se základním vzděláním tvoří jen 10 procent zadlužených. Oproti tomu zadlužených vysokoškoláků, u nichž by se dala předpokládat vyšší míra finanční gramotnosti, je v dluzích celých 28 procent.
Nejzadluženější skupinou jsou pak středoškoláci s maturitou, je jich téměř třetina. Zbytek dlužníků tvoří 27 procent vyučených a pět procent lidí s nedokončeným vysokoškolským vzděláním.
