Jeřáb popelavý se postavou podobá čápovi, není s ním ale příbuzný. „Je to nádherný pták, je větší než čáp, na výšku má okolo 120 centimetrů a rozpětí křídel dva metry dvacet. Takto ohromný pták snadno upoutá pozornost a navíc je slyšet, když se hlasově projevuje. Připomíná troubení trubky,“ říká Radek Drahný ze Správy Krkonošského národního parku (KRNAP).
Na úpatí Krkonoš na Trutnovsku ho správci pozorují už třetí týden.
„Je velká pravděpodobnost, že by se tu mohl chtít zahnízdit. Pro nás je to naprostý unikát, senzace roku, protože jeřáb popelavý není pták, který by se v Krkonoších v minulosti vyskytoval. V minulosti jsme je v oblasti sice pozorovali, ale jen, když tudy prolétali. Aby se tady zastavili a déle zůstávali na jednom místě, je v této oblasti něco nevídaného,“ pokračuje Drahný.
Ornitology z KRNAP na výskyt jeřábů v této lokalitě upozornil myslivec, který žije na nedaleké samotě.
Jeřáb popelavýTeritoriem jeřába popelavého je především severovýchodní Evropa a Asie. Západní hranice rozšíření protíná Norsko, Dánsko a Německo, jeho hnízdiště v Čechách tvoří jihozápadní hranici rozšíření. Na východ se vyskytuje až téměř k Ochotskému moři, jižní hranice prochází severním Mongolskem. Izolovaná hnízdiště se nacházejí v Turecku a východní Číně. Hnízdo staví na zemi, většinou na ostrůvku suché půdy uprostřed mokřin. Migruje na zimoviště na jih, většinou na Blízký východ, některá má však i ve Španělsku a v Africe. |
„Jeřáb popelavý je typický tím, že má na hlavě červenou skvrnu, jinak hlava a krk jsou černé s výrazným bílým pruhem. Jeho základní zbarvení je šedé,“ popisuje Drahný.
V Česku se jeřábi popelaví objevují teprve od konce 80. let. V současné době lze na území republiky hovořit asi o třiceti párech. Nejblíže Krkonoš jsou doloženi na Jizerské louce v Jizerských horách v Libereckém kraji.
Podle ornitologů ti krkonošští zřejmě patří k německé populaci. „Pozorovali jsme tady nejprve tři jedince a nedávno už jen dva. Vysvětlujeme si to tím, že přiletěl pár s mládětem, které se později osamostatnilo,“ říká Drahný. Jeřábi žijí v páru, podobně jako třeba labutě. Dožívají se až třiceti let.
Momentálně by se měl jeřáb vracet ze zimoviště na hnízdiště v severní Evropě. Když tady v Krkonoších najde vhodné podmínky, do Polska či Finska už nepoletí a zůstane tady.
