Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Po letech se Povodí Labe dohodlo s ochranáři na poldru v Mělčanech

  9:40aktualizováno  9:40
Přelomový kompromis a smír mezi ochranáři a podnikem Povodí Labe uzavírá letitou bitvu o poldr v Mělčanech na Rychnovsku. Protipovodňové opatření u Dobrušky by se v ideálním případě mohlo začít stavět už za dva roky.

Úklid u zatopeného domu Václava Švarce v Cháborech, kam se vylila rozvodněná Dědina. (23. července 2011) | foto: Ondřej Littera, MAFRA

O řešení poldru v Mělčanech u Dobrušky se Povodí Labe s ochranáři přetlačovalo osm let. Nekonečná správní řízení, která tragikomicky vyvrcholila ztrátou územního rozhodnutí kvůli nesouladu s územním plánem Dobrušky (psali jsme zde), však nyní končí. Tedy s největší pravděpodobností.

Letitou zákopovou válku uzavřela gentlemanská dohoda a oboustranný kompromis. Povodí Labe kývlo na migračně propustné zařízení na hrázi. Ochranáři sice trvají na tom, že protipovodňovou ochranu by šlo udělat jinak, avšak další odvolání nechystají. Nyní je prý na tahu Povodí Labe, které musí doplnit dokumentaci k opětovnému získání územního rozhodnutí, teprve potom bude možné zahájit vyjednávání o výkupu pozemků s vlastníky.

Rozvodněná Dědina

„Jsem opravdu moc rád, že došlo k dohodě, i já jsem se tomu snažil pomáhat. Nyní by všechny kroky měly vést k tomu, aby se v dohledné době dvou až tří let konečně začalo stavět,“ říká starosta Dobrušky Petr Lžíčař.

Avšak třeba zemědělec Josef Petr z Mělčan namítá: „Kdyby tady vznikl suchý poldr, můj dům, který tady je přes 370 let, by se ocitl 60 metrů od skoro 15 metrů vysoké hráze. To by se přece nelíbilo vůbec nikomu, když přijde o světlo z východu. To se můžu jít zrovna nastěhovat do jeskyně. Mně se nelíbí, že nikdo neřeší nějakou citovou újmu, znehodnocení pozemku a domu.“

Některé pozemky bude nejspíš třeba vyvlastnit

Podle Mariána Šebesty, generálního ředitele Povodí Labe, se však pro vlastníky půdy připravují mnohem zajímavější ceny.

„Rozhodli jsme se, že se s majiteli budeme vypořádávat až poté, co nabude právní moci územní rozhodnutí, kdy se pozemky stanou stavebními s vyšší cenou. Se všemi vlastníky jsme to již projednávali a řekl bych, že velká většina s tím předběžně souhlasila. I tak ale předpokládám, že tam budou dva tři pozemky, které budeme muset vyvlastnit,“ uvádí Šebesta.

Ke krajnímu řešení ale dojít nemusí, protože do výkupů se chce vložit i město. „Určitě tomu budeme pomáhat. Vyjednávání sice vede Povodí Labe, ale my máme k těm lidem přece jen podstatně blíž,“ míní starosta Dobrušky.

K dohodě došlo poměrně neočekávaně. Spolek Jaro Jaroměř a další odpůrci poldru a hlavně údajně špatného řešení propustného zařízení letos v únoru odeslali na adresu státního podniku žádost o úpravu projektu. A najednou to, co nešlo osm let, bylo do dvou měsíců hotové a přeprojektované.

Opatření kvůli mihuli a vrance

„Říkám si, že lepší komunikací a ochotou k jednání ze strany Povodí Labe jsme si mohli ušetřit minimálně osm let přetlačování ve správních řízeních. Jestliže podnik předloží navrženou úpravu do územního a stavebního řízení, budeme ji podporovat. Toto technické řešení by mohlo být vzorovým i pro jiné podobné stavby v České republice,“ neskrývá spokojenost krajský zastupitel a krajinný ekolog Martin Hanousek.

Odpůrci upozorňovali na to, že protipovodňová ochrana by se měla řešit současně s bojem proti suchu a s ochranou přírody, což již realizují například v Bavorsku. A právě výpusť migračně prostupná pro ryby a jiné živočichy je odpovědí.

Mělčany jsou unikátní výskytem ohrožených druhů mihule potoční a vranky obecné, které nutně potřebují čistou tekoucí vodu a původně zamýšlený poldr by je v evropsky významné lokalitě s jistotou zabil.

„Máme tu asi 40 zvlášť chráněných druhů,“ zdůrazňuje Hanousek.

Smír s ochranáři potvrzuje rovněž Šebesta: „Už jsme se nechtěli neustále přetlačovat, nemá to cenu. Myslím si, že naše řešení bude ještě hezčí, než dělají v Německu. Dokreslili jsme to, poskytli výsledek a druhé straně se to líbí. Teď už budeme pracovat jen na detailech.“

Podle šéfa Povodí Labe by mohl vyjít i optimistický odhad Lžíčaře o začátku výstavby do tří let. „Počítám, že do jednoho měsíce by se mohlo obnovit územní řízení. Byl bych spokojený, kdyby bylo vydáno ještě letos a my mohli pokračovat s výkupy, na něž již máme připraveny prostředky. Starostův odhad každopádně není nesplnitelný,“ říká.

Většina obcí v záplavové zóně říčky Dědiny žádá o protipovodňová opatření už od roku 1998, kdy Orlické hory a podhůří zasáhla katastrofická povodeň, jež zabila sedm lidí a způsobila miliardové škody.

Snad ještě větší emoce než poldr v Mělčanech vyvolává v Orlických horách záměr stavby přehrady Zdobnice-Pěčín, která by měla zatopit až 81 hektarů a 25 budov. Stavbu až za 11 miliard korun předběžně odsouhlasila i vláda, budovat by se prý mohla začít kolem roku 2028 (více čtěte zde).

„Ta přehrada stát nikdy nebude. Tím jsem si celkem jistý,“ uzavírá však Hanousek.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cirkus Mlejn zatančil na soše Rozhledny v Trutnově.
Sochy v Trutnově nepřehlédnete, dominantou je šestitunová Rozhledna

Skutečně velkolepě pojali organizátoři letošní ročník venkovní výstavy Sochy ve městě. Do Trutnova museli dopravit víc než 10 tun materiálu. Největší instalací...  celý článek

U příležitosti 60. výročí úmrtí Františka Kupky odhalili v Opočně pomník s jeho...
Světoznámý malíř Kupka bude mít identické pomníky v Opočně a Paříži

Přesně 60 let po smrti Františka Kupky mu v rodném Opočně na Rychnovsku odhalili pomník s bustou. Identický památník slavnému malíři vyroste na podzim také na...  celý článek

Velkou oporou je Haně Kleinerové její manžel Cedric, díky němu se Wintonova...
Jedna z Wintonových dívek našla příbuzné a v Hradci slaví devadesátiny

V Hradci Králové se narodila a prožila šťastné dětství, než ji vyhnali nacisté. Hana Kleinerová, jedna z Wintonových dětí, se do rodného města pravidelně vrací...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.