Obyvatelé Kuklen v Hradci Králové se už teď potýkají s velkým provozem aut. Z dostavby dálnice mají strach, jižní spojku by uvítali.

Obyvatelé Kuklen v Hradci Králové se už teď potýkají s velkým provozem aut. Z dostavby dálnice mají strach, jižní spojku by uvítali. | foto: Jan Strouhal, MAFRA

Hradec Králové sní o jižní spojce, stát však zkratku za miliardu nechce

  • 14
Takzvaná jižní spojka má zachránit Hradec Králové od silné automobilové dopravy, až se k městu podaří přitáhnout dálnici D11. Stát však nechce zkratku zaplatit. Radnice je ochotná na silnici přispět.

V pondělí 15. dubna by hradecká radnice měla vypálit oslavnou salvu. V ten den se totiž po dlouhých 6,5 letech na staveniště zakonzervované dálnice D11 vrátí dělníci a začnou pracovat na tom, aby tato komunikace na podzim 2014 mohla ústit u křižovatky Bláhovka.

Jižní spojka a severní tangenta (obchvat) Hradce Králové.

Zatímco tisíce řidičů se tohoto okamžiku nemohou dočkat, dne, kdy vyslanci ministerstva dopravy přestřihnou pásku a dálnici otevřou, se naopak obávají mnozí obyvatelé Kuklen.

Jejich strach z mnohonásobně většího provozu by měla vyřešit takzvaná jižní spojka, která má dopravu odvést z Kuklen až k výpadovce na Pardubice.

Ředitelství silnic o spojku nestojí ani teď

Jenže se spojkou je zásadní problém: stát ji odmítá financovat. Argumentuje, že s plánovaným dokončením silnice R35 z Moravy "zkratka" za miliardu ztratí smysl.

Hradecká radnice si myslí pravý opak, a proto minulý týden vyrazili za šéfem Ředitelství silnic a dálnic Davidem Čermákem orodovat primátor Zdeněk Fink s náměstkem Jindřichem Vedlichem.

"Nechuť státu financovat jižní spojku zatím bohužel platí," konstatoval Vedlich.

Ale protože město má tuto silnici za nezbytnou, je za ni ochotné přinášet i velké oběti. "Mohli bychom se jistou měrou podílet na její stavbě," prozradil Vedlich.

Návrh výhledového vedení dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy v Hradci Králové, jižní spojka a severní tangenta.

Redakce MF DNES zjistila, že Hradec by za stát mohl převzít například nákladné financování výkupu pozemků, dokumentací, územního rozhodnutí, stavebního povolení, a dokonce uvažuje o tom, že by do své správy převzal některé silnice první třídy, nejspíš okruh.

"Konkrétní podíl města je v jednání," pokračoval náměstek, jenž se nyní chystá názorově zlomit těžkého "soupeře" - ministra dopravy Zbyňka Stanjuru.

Plány na jižní spojku ovlivňuje i silnice na Moravu

Jižní spojka má však i jiné trable než peníze. Velkou rezervovaností se netají například poslankyně a předsedkyně Sdružení pro dostavbu D11 Hana Orgoníková.

"Pokud se dostaví silnice R35, potom odvede podstatnou část dopravy z Hradce a jižní spojka nebude nutná. Navíc mám velké obavy, že by umožnila výstavbu nejrůznějších obchodních center a z velké části by sloužila k dobru především developerům a nikoli městu," řekla Orgoníková.

Zcela opačný názor však zastává předsedkyně kuklenské komise místní samosprávy Alena Nekolová. "Když se současně s dálnicí v Hradci nepostaví jižní spojka, bude to velmi hloupé řešení. Veškerá doprava z dálnice by se valila Pražskou třídou, která je dost zahlcená už teď.

Bez spojky přijdou velké výdaje, obává se radnice

Radnice se obává, že když stát řekne rezolutní ne výstavbě jižní spojky, bude ji to stát mnoho desítek milionů.

"Oddálení přípravy by se vší tíhou dopadlo na druhý silniční okruh města, což by si vyžádalo další nemalé investiční náklady na protihluková opatření a související výdaje do infrastruktury," argumentuje emotivně magistrát v tiskovém prohlášení.

A dál píše: "V horizontu několika desítek let by se částka vynaložená na podobná protihluková opatření v kritických místech ve městě mohla vyšplhat na stejnou částku, která je potřeba k vybudování jižní spojky."

Chtějí, aby jižní spojka nevypadla z bílé knihy

I přes zamítavé stanovisko státu však jižní spojka nemusí zůstat pouze na papíře.

Vždyť třeba někdejší ministr dopravy Vít Bárta sice zmrazil stavbu některých dálničních úseků, ale naopak podpořil budování naplánovaných obchvatů měst.

"Děláme vše pro to, aby spojka mohla figurovat v takzvané bílé knize a současně aby byla finančně krytá," uvedl Vedlich.

Severní obchvat má větší naději

Delegace primátora s náměstkem se minulý týden v Praze přimlouvala rovněž za další hradecký obchvat - severní tangentu, jež má spojovat výpadovku na Jičín přes letiště a směřovat až k Blešnu. Přímluvy u Davida Čermáka tentokrát padly na úrodnou půdu.

"Zatím čekáme na posudek EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí, pozn. red.). Takovým zárodkem severní tangenty bude mimoúrovňový přejezd železnice u ČKD, který je naší prioritou," prohlásil hlavní architekt města Petr Brůna, který odhadl, že severní trasa by se mohla začít stavět nejspíš v roce 2017.

Kraj se nepřimluví

Jestliže Hradec spoléhal na spojenectví s úřadem Královéhradeckého kraje, musí si hledat nového partnera, který by obě strategické stavby podpořil a třeba se za ně přimluvil.

"Hradečtí chápou severní a jižní tangentu jako důležité dopravní stavby, které mohou významně ovlivnit dopravu v krajském městě. Jejich výstavba a řešení je čistě věcí městské samosprávy, do jejíchž kompetencí a rozhodování by kraj neměl zasahovat," uvedl krajský radní zodpovědný za dopravu Karel Janeček.

Jak se k oběma obchvatům staví samotný šéf ŘSD David Čermák, můžete zjistit sami. Stačí v pondělí 25. března zajít do kulturního domu Střelnice.

Čermák má být hostem veřejné debaty o dopravních stavbách na území kraje.