Byla to tehdy velká sláva. Po letech plánů se v roce 1926 začal zhmotňovat sen vlastenců a na hřebeni Hořického chlumu začala růst Masarykova věž samostatnosti. Budoucí dominanta města se rychle šplhala do výšky. Nikdo tehdy netušil, že se stane nejen symbolem úcty k vlasti, ale také pohnutých dějin 20. století a že i po více než osmi desítkách let od zahájení nebude dokončena.
To by se však mělo brzy změnit. Hořice chystají spolu s krajem dostavbu věže, která by měla začít ještě v roce, kdy si republika připomíná stoleté výročí vzniku.
„V době, kdy si připomínáme sté výročí vzniku republiky, má věž a její dostavba úžasnou symboliku. Kdy jindy bychom se do dokončení věže měli pustit než nyní,“ říká hořický místostarosta Ivan Doležal (ODS).
Slavnostní zahájení dostavby věže, která slouží i jako rozhledna, by mělo připomínat začátek stavby.
„Chceme se pokusit dostat do Hořic vlak, který k nám v červenci 1926 Masaryka přivezl. A to včetně salonního vagonu, kterých byly vyrobeny pouze dva kusy, ale ten druhý se nedochoval. Rádi bychom, aby se scéna z roku 1926 zopakovala a aby první prezident opět poklepal na základní kámen dostavby věže. Mělo by se to odehrát 9. června. Ve stejném termínu je i sochařské sympozium a také při něm by účast Masaryka byla symbolická, protože školu tehdy rovněž navštívil,“ plánuje Doležal.
Rozhledna i letecký maják
Autorem stavby je architekt František Blažek, který v projektu počítal s víceúčelovou rozhlednou vysokou 40 metrů, která měla sloužit také jako letecký maják na lince mezi Prahou a Varšavou. Do roku 1938 však vyrostla jen do výšky 25 metrů a druhá světová válka stavbu zastavila.
Projekt se i přes pokusy v 60. a 90. letech zatím nepovedlo dokončit. Rekonstrukce se rozhledna dočkala až po sametové revoluci, po umístění sousoší Legie za hranicemi od sochaře Františka Duchače Vyskočila na konci 90. let se stala také významným pietním místem a památníkem obětí první a druhé světové války i protikomunistického odboje.
Při německé okupaci byly plachtou zakryty vlastenecké reliéfy na stěnách věže a na konci války byla stavba dokonce ostřelována.
„Ke konci války vlastenci vyvěsili na věž československou vlajku. Na náměstí Jiřího z Poděbrad poté přijela jednotka německých vojáků, kteří na věž, která je poměrně daleko, vystřelili a skutečně se trefili. Nálož naštěstí nevybuchla, ale zavrtala se do zdi a vevnitř v chodbě jsou stopy po šrapnelu dodnes vidět,“ přibližuje Doležal.
Po válce začaly opravy, avšak netrvaly dlouho a v době socialismu význam věže ustoupil do pozadí. V roce 1962 byly reliéfy opět zakryty, tentokrát na pokyn komunistického tajemníka.
Dílo podle původního návrhu
Na konci minulého roku zastupitelstvo Královéhradeckého kraje schválilo převzetí záštity nad projektem, kraj jej rovněž finančně podpoří.
„Technické řešení dostavby plně respektuje původní návrh včetně použitých materiálů a technologií. Práce a především jejich výsledek bude velkým lákadlem, které zatraktivní nejen samotné Hořice, ale celý region,“ uvedl krajský radní pro oblast regionálního rozvoje Pavel Hečko.
Stavba Masarykovy věže samostatnosti v Hořicích na Jičínsku
Hořický „maják“ vyprojektoval architekt František Blažek v roce 1924.
„Stavba je rozložena do tří let. Nyní se připravuje projektová dokumentace, která by měla být hotová letos v červnu. V září či říjnu bychom rádi dokončili soutěž o dílo a bezprostředně potom by se mohlo začít stavět. Dokončení plánujeme na jaře roku 2020,“ upřesňuje Doležal, podle kterého by dostavba měla stát zhruba 16 milionů korun.
Kraj poskytne během tří let šest milionů korun, stejnou částku - tedy třikrát dva miliony korun - dá na dostavbu město Hořice. „Zbývají tedy přibližně čtyři miliony korun, které chceme získat od státu,“ plánuje místostarosta.
Masarykova věž je dnes zakryta hvězdářskou kopulí. Prvky amatérské hvězdárny pod ní jsou však již vystěhované a v budoucí vrchní části stavby by měl podle plánů vzniknout zasklený ochoz. Nad ním bude ve výšce 37 metrů venkovní vyhlídka, ke které návštěvníci vystoupají po prodlouženém točitém schodišti.
„Určitě je to zajímavý počin. Uvede se do života to, co měli kdysi naši předci v představách a nebylo to realizováno,“ myslí si ředitelka Gymnázia, SOŠ, SOU a VOŠ Hořice Hana Richtermocová.
