Drahokamy nám nic nepřinesou, bojí se obec dolu na granáty

Firma podnikatele Jana Štýbra usiluje o to, aby se v Horní Olešnici na Trutnovsku otevřel další důl na temně rudé české granáty. Odebírat by je mohlo šperkařské družstvo Granát z Turnova, které už těží drahokamy v sousední Dolní Olešnici. Obec je ale proti. Bojí se zničení přírody a nulového finančního efektu.

Známá sada ze zlata a českých granátů, která patřila Ulrice von Lewetzow. | foto: Repro Mostecké muzeum

Záměr přitom získal souhlas ministerstva životního prostředí, jehož pracovníci v úterý na místě o záměru debatovali s lidmi. Podnikatel by těžil asi na dvou hektarech, kde by se během deseti let vytěžilo a síty prohnalo asi 34 tisíc kubíků zeminy.

"Plocha dotčená těžbou by byla velmi malá. Lze zajistit, aby negativní vlivy na životní prostředí byly co nejmenší," uvedl jednání jeden z autorů projektu Karel Krotký.

Granáty na Trutnovsku

V sousední Dolní Olešnici, která s těžbou souhlasila, se už český granát těží. Surové kameny odtud putují do turnovského družstva Granát. Záměr těžby v Horní Olešnici není nový, objevil se už v roce 2004. Od počátku s ním ale nesouhlasí občanské sdružení Pod Rovněmi. Mnozí jeho členové jsou dnes v obecním zastupitelstvu.
Výjimečnost a poptávku po českém granátu v poslední době dokládá i to, že se v obchodech stále častěji objevují jejich skleněné napodobeniny, případně jsou zaměňovány jinými nerosty.
Nové ložisko v Horní Olešnici by mohlo vyřešit potíže družstva Granát se surovinou. Firma by jinak musela najít jiné vhodné naleziště, nebo Podkrkonoší opustit.

Vedoucí hradecké pobočky ministerstva životního prostředí Emil Rudolf vidí v další těžbě českého granátu především pomoc specificky českému nerostu.

"Těžba českého granátu je těžba zvláštního druhu. Tyto drahokamy jsou českou raritou a jejich nalezišť je málo," tvrdí Rudolf. Podle něj navíc těžba není tak drastická jako třeba dobývání uhlí a území by se rekultivovalo.

Odpůrci těžby ale trvají na svém. "Těžba výrazně negativně zasáhne do chráněných a ohrožených částí přírody, poškodí krajinný ráz, půdní profil, naruší vodní režim, čistotu ovzduší, ovlivní pohodu bydlení i zdraví obyvatel," tvrdí předseda občanského sdružení Pod Rovněmi Jaroslav Fingr.

Proti těžbě českého granátu v Horní Olešnici je i větší část zastupitelů. Podle některých nebude mít obec z těžby nic pozitivního. Starostka Marcela Linková ale připustila, že určité příjmy z případné těžby by obec podle zákona dostávala. "Pro mne je však závazné stanovisko zastupitelů, takže jsem proti," řekla starostka.

Fingrovi se také nelíbí, že ministerstvo životního prostředí chce těžařům udělit některé výjimky ze zákona. "Právě tyto výjimky dokazují, že těžba bude nezákonná," tvrdí odpůrce.

Podle zastánců projektu ale může povolená těžba přírodě dokonce i prospět. Zamezí prý individuální nekontrolovanou těžbu černých hledačů, kteří v místě vytvářejí jámy.

"Zatím nejsou tak velké jako v jižních Čechách, kde kvůli vltavínům jsou černí těžaři schopni zničit les," podotýká Rudolf.

V Dolní Olešnici na Trutnovsku se granáty těží (zelená), Horní Olešnice to odmítá.