„Všechny pěstírny pojí osoba obžalovaného Hrehora, který podle výpovědí ostatních vždy sehnal nebo poskytl svůj objekt. Kromě toho zajistil rostliny konopí a nákup zařízení pěstíren. Ostatní obžalovaní mu pomáhali buď finančně, nebo vlastní prací v pěstírnách. Hrehor se podílel v menší míře na samotném pěstování,“ uvedl státní zástupce Jan Vodička.
Obžalovaní se zodpovídají z protiprávního jednání z období od července 2013 do prosince 2015, kdy policie gang rozprášila. Podle spisu z popudu Hrehora zřídili za využití sofistikovaných botanických a technických prostředků pěstírny konopí setého indického nejméně na sedmi místech v Pardubickém kraji, třeba v Ostřešanech, Chmelíku nebo Spačici.
„Celková částka, kterou obžalovaní mohli získat prodejem marihuany, se pohybuje kolem devíti milionů korun. Je to součet toho, co skutečně prodali a toho, co by získali, kdyby rostlinky dopěstovali a prodali,“ uvedl Vodička.
Jen jsem dodal sazenice, hájí se hlavní obžalovaný
Hlavní obžalovaný dvaačtyřicetiletý Martin Hrehor odmítá, že pěstování organizoval a že by dokonce byl tím, kdo drogu prodával.
„S obžalobou nesouhlasím a výpovědi spoluobžalovaných vnímám jako účelové. Jen jsem jim dodával sazenice. Matyáš vozil drogu do Anglie, kde to prodával za 160 korun. Chtějí to na mě hodit. Celé to je vedené vůči mně, jakoby si to někdo objednal,“ hájil se Hrehor.
Obžaloba staví hlavně na výpovědích Matyáše a Havligera, kteří kriminalistům podrobně popsali, co skupina prováděla. Nejpozději v prosinci roku 2014 se do pěstování marihuany zapojil i pětadvacetiletý D. F.. Kromě Hrehora všichni pěstování marihuany přiznávají, ale odmítají, že by šlo o takové množství, které uvádí obžaloba.
To, že dvaačtyřicetiletý Marek Matyáš vozil marihuanu prodávat do Anglie, se však nepodařilo prokázat.
„Je to nesmysl, je to lež. Marihuanu jsem do Anglie nevozil,“ hájil se Matyáš, který nějakou dobu v Anglii žil. Soudu řekl, že si drogami vydělal asi jeden milion korun. „Pěstovat marihuanu byl nápad pana Hrehora. Šel jsem do toho kvůli penězům. Trávu nekouřím, dělal jsem to vyloženě pro kšeft,“ řekl Matyáš.
Pěstírny byly profesionálně vybavené. Konopí rostlo za pomocí speciálních živných roztoků, zavlažovacího zařízení, výbojkových svítidel, ventilačních potrubí vzduchotechniky s uhlíkovými filtry a hlavně v takzvaných pěstebních stanech. „Cílem bylo za takto uměle vytvořených podmínek získat vysoce prošlechtěný kultivar konopí s vysokým obsahem kanabinoidních látek,“ uvedl státní zástupce Jan Vodička.
Deset stanů za půl milionu korun
Matyáš soudu řekl, že to byl on s Hrehorem, kdo dávali na zřízení pěstíren peníze.
„S Hrehorem jsme to zafinancovali. Tři stany byly na Rané, tři ve Spačicích, jeden v Chmelíku a jeden u mě v garáži a ve sklepě. Deset stanů stálo nějakých půl milionů korun. Část peněz jsem měl z prodeje nemovitosti v Bulharsku, část šlo z úspor a část z prodeje drog. Zajišťoval jsem s Hrehorem pěstování, sklizeň, zpracování. Marihuanu jsem skladoval ve vakuových pytlech u sebe doma. Hrehor měl vždy marihuanu připravenou, odebral ji a prodal. Na prodeji marihuany jsem se nijak nepodílel,“ dodal Matyáš.
Podle spisu Hrehor drogu distribuoval a ze zisku vyplácel ostatní.
„Obchodoval jsem jen s řízky, byl to přivýdělek. Není pravdou, že bych byl hlavním aktérem v této věci. Hlavním byl Matyáš,“ hájil se Hrehor. Odmítl také, že by drogu prodával.
„Kouřím trávu dvacet let, kamarádům jsem výměnným způsobem něco dal. Rozhodně to ale nebylo těch 500 gramů marihuany, jak uvádí obžaloba,“ dodal Hrehor, který je jako jediný ze skupiny ve vazbě.
„Pan Hrehor za mnou přišel a nabídl mi za dvacet tisíc měsíčně práci zahradníka. Šlo o pěstování marihuany. Měli jsme v Topolu celkem asi deset sklizní. Měl jsem z toho zisk 400 až 500 tisíc korun. Podíl z prodeje jsem neměl, platil mě fixně. Náklady platil Hrehor. Kdybych věděl, že je to až takhle trestný, tak bych do toho nešel,“ uvedl Havliger.
D. F. přiznal, že pěstoval marihuanu v Hrehorově chalupě v obci Chmelík. „Neměl jsem z toho ani korunu. Než to shnilo, tak jsem se o to staral asi tři týdny. Bral jsem to jako přechodné řešení. Lituji toho, už bych do toho nešel. Teď mám práci v Německu na smlouvu, žiju střídavě v Česku a tam,“ řekl D. F.
Za zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy hrozí prvním čtyřem obžalovaným až 12 let vězení, D. F. maximálně deset let.
