Jedenáctiletý David Markarjanc z Hradce Králové s vítězným obrázkem rakety.

Jedenáctiletý David Markarjanc z Hradce Králové s vítězným obrázkem rakety. | foto: Martin Veselý, MF DNES

Družice systému Galileo dostala jméno po hradeckém školákovi

  • 14
Ruská raketa Sojuz v pátek večer vyveze na oběžnou dráhu jeden ze satelitů evropského navigačního systému Galileo. Jmenuje se po hradeckém jedenáctiletém školákovi Davidu Markarjancovi, který vyhrál výtvarnou soutěž s obrázkem startující rakety.

David Markarjanc byl donedávna normální kluk z Hradce Králové. Od večera se ale jeho jméno bude vznášet nad Evropou i celým světem. Evropský navigační systém Galileo po něm totiž pojmenoval svoji třetí družici, kterou v pátek večer vynese na oběžnou dráhu ruská raketa Sojuz.

David však není žádný geniální mladý vědec nebo nadšený dětský astronom. "Svoji" družici si vybojoval v národní výtvarné soutěži pořádané Evropskou komisí, do níž se zapojilo 1 300 dětí od 9 do 11 let z celé republiky.

"Minulý rok jsme dostali na hodině výtvarky jako zadání namalovat raketu nebo něco souvisejícího s vesmírem. Pracoval jsem na ní dvě vyučovací hodiny," říká David, který vytvořil obrázek vzlétající rakety. Před fotografováním se na ni ještě jednou kriticky zadíval: "Už bych tam nic nezměnil, takhle se mi fakt líbí."

Jeho obrázek vybrala v lednu tříčlenná porota složená z astronoma Pavla Příhody, výtvarníka Jana Tománka a herce Martina Dejdara.

"Bylo těžké vybrat ten nejlepší, protože jsme nehodnotili jen zpracování, ale i fantazii a originalitu. Na obrázku Davida jsme se ale nakonec shodli jednomyslně. Nejvyšší ocenění si určitě zaslouží," pravil před časem Martin Dejdar.

David dostal dalekohled a model satelitu

Spolu s poctou, že po něm Galileo pojmenuje družici, dostal přímo na Úřadu vlády v Praze i certifikát, hvězdářský dalekohled a model satelitu s vyrytým jménem. Na únorovém vyhlášení ho převzal z rukou místopředsedy Evropské komise Antonia Tajaniho.

Co je Galileo

Galileo má být nejpřesnějším a nejdokonalejším civilním navigačním systémem na světě, který bude chtít konkurovat a předčít třeba současný rozšířený americký systém GPS.

První služby chce Galileo spustit už za dva roky, kdy by na oběžné dráze mělo být osmnáct satelitů. Kompletní má být systém nejpozději do roku 2019, a to s 30 satelity.

Systém měl být původně uveden do provozu už v roce 2008, zbrzdily ho ale rostoucí náklady a skluzy v harmonogramu. Poslední dva satelity, které Galileo na oběžnou dráhu vypustí, budou pojmenovány po švédské dívce Ellen a malém Britovi Patrickovi.

Systém bude nabízet bezplatnou základní službu pro veřejnost, především tedy navigaci pro motoristy, signál pro pátrací a záchranné akce a kódovanou službu určenou pro zajišťování bezpečnostních úkolů států.

V roce 2019 přibudou další služby. Půjde třeba o kódovaný signál pro komerční účely, například pro zaměřování pozemků geodety či mýtné systémy, a o certifikovaný signál pro navigaci letadel. Administrativní vedení Galilea sídlí v Praze.

"Jsem šťastná, že mezi našimi žáky jsou takhle úspěšné děti. Je to zejména krásná věc pro Davida, má to na celý život. Je to i velké ocenění naší školy a především paní učitelky, pod jejímž vedením obrázek vytvořil," uvádí Ilona Hojná, ředitelka Masarykovy základní školy v Plotištích v Hradci Králové, kde David chodí do šesté třídy.

Sojuz odstartuje po osmé hodině večerní z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně. Cesta mu bude trvat skoro čtyři hodiny. David je připraven start rakety nesoucí jeho družici sledovat. "Jestli to ukážou v televizi nebo to budou vysílat na internetu, tak se určitě rád podívám," říká chlapec.

Družici pojmenovanou po vítězi národní soutěže bude mít postupně každý ze sedmadvaceti členských států Evropské unie. První dvě družice projektu Galileo, které se dostaly do kosmu loni v říjnu, nesly jména bulharské dívky Natalie a belgického chlapce Thijse.

V pátek spolu s Davidem vzlétla na oběžnou dráhu i družice Sif, která nese jméno dánské holčičky Sif Skov-Christensenové. Další na řadu by měla jít například německá Doresa, estonská Milena nebo irský Adam. Každý ze satelitů váží kolem 700 kilogramů a Zemi obíhá ve výšce 23 tisíc kilometrů nad jejím povrchem.

"Kosmický průmysl je hlavním představitelem třetí technické revoluce. Proto jsme se rozhodli dát každému satelitu jméno jednoho evropského dítěte, abychom veřejnosti ukázali, že budoucnost patří mladým," vysvětlil důvody Tajani.