Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jeskyňáři ukážou v Krkonoších důl Prokop, kde komunisté hledali wolfram

  19:01aktualizováno  19:01
O několik stovek metrů by se měla prodloužit prohlídková trasa v dole Kovárna v podzemí Sněžky v Krkonoších. Albeřičtí speleologové usilují o zpřístupnění zavalené štoly Prokop. Za minulého režimu v ní byl rozsáhlý geologický průzkum.

Štola Prokop, kde se dochovaly kolejnice či důlní vozíky z 50. let. | foto: Radko Tásler

Je to plán, který má ještě více zatraktivnit prohlídky důlního díla Kovárna v Obřím dole. Návštěvníci by touto chodbou vycházeli ven a v podzemí Sněžky by jich tak mohlo být více najednou. Práce mají začít příští rok, novodobá část dolu se otevře v roce 2018.

Dnešní více než 300 metrů dlouhá trasa se prodlouží o dalších 350 metrů a povede po žebřících do osmdesátimetrové hloubky. Dědičná štola Prokop je zajímavá kvůli obrovskému množství staré důlní techniky z 50. let. V té době tu tehdejší prospektoři hledali měděné, cínové a wolframové rudy.

Štola Prokop

Štola Prokop

Po ukončení průzkumu horníci před 60 lety vstup do štoly z bezpečnostních důvodů zastřelili. „Jsou tam kolejnice, výhybky, důlní vozíky i celý vlak, část lokomotivního depa nebo podzemní sklad střeliva. Proč tam veškeré vybavení a techniku zanechali, je záhadou,“ říká šéf albeřických jeskyňářů Radko Tásler.

Jeskyňáři musí vyčistit a zabezpečit skalní část štoly v délce 250 metrů a především uvolnit 90 metrů chodby, která je zavalená. Podle odhadů potřebují vytěžit 400 kubických metrů zvětralin, jílu a několikatunových balvanů. Albeřická speleologická společnost udělala podrobný geologický průzkum, má stavební povolení a na podzim chce žádat o evropskou dotaci.

Rozpočet se blíží k 19 milionům korun. „Doufám, že příští rok začneme se zpřístupňováním, práce potrvají dva až tři roky. Kvůli náročným klimatickým podmínkám a omezením pro ochranu přírody můžeme pracovat jen v létě,“ upozorňuje krkonošský jeskyňář. 

Z 19. století do komunismu

Pokud by se speleologům podařilo projekt uskutečnit, zásadně se změní systém prohlídek. Z okruhu vznikne jednosměrná trasa od nejstarší části dolu jámy Gustav, kde se kutalo v 19. století, do štoly Prokop, a to pro dvě skupiny současně.

Kovárna

Při průzkumech mezi lety 1952 až 1959 horníci pod Sněžkou vyrubali sedm kilometrů chodeb, k těžbě však nikdy nedošlo. Byla by ekonomicky příliš nákladná. První zmínky o dolování v Obřím dole pocházejí z roku 1456, největšího rozmachu dosáhlo v 19. století. Důlní společnost tehdy z Pece pod Sněžkou vyvážela měděné a arzenové rudy do celé Evropy. Mezi lety 1828 a 1868 hutě vyprodukovaly 39 tun surové mědi a 1 250 tun arzeniku. Těžba skončila v roce 1876.

Výletníci se od nového východu budou vracet po povrchu ke vstupu do Kovárny. „Vraceli by se místy, kde jsou doprovodné hornické památky, byť dnes špatně viditelné. Byly tu různé terasy, kde se upravovala ruda, zbytky boudy na třídění, pravděpodobně i vápenná pec,“ pokračuje. 

„Mysleli jsme si, že tím to skončí, ale ukázalo se, že další prodloužení trasy je reálné. Byl to vždycky náš sen,“ poznamenává Radko Tásler. Po zpřístupnění štoly Prokop by se turisté dostali ještě o 30 metrů níže. 

Vstup do Kovárny je v nadmořské výšce 1 034 metrů, plánovaný východ leží 955 metrů nad mořem. Albeřičtí speleologové začali Kovárnu zkoumat v roce 1988. 

První turisté se do nejstarší části dolu podívali v roce 2004, o sedm let později jeskyňáři unikátním způsobem otevřeli druhý okruh. Dnes lze po nerezových žebřících sestoupit 50 metrů pod zem do mezipatra, které vzniklo také v 50. letech. I tady je část důlní techniky, avšak ve srovnání se štolou Prokop pouze zlomek.





Hlavní zprávy

Rychlý venkovský hrnec pro celou rodinu
Rychlý venkovský hrnec pro celou rodinu

Nakrmte rodinu s minimální námahou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.