Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hrádek u Nechanic zůstane státu, obce čeká rozvoj bez obav z Harracha

  15:56aktualizováno  15:56
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, který odmítl nároky Ernsta Harracha na majetek na severovýchodě Čech, nepotěšil jen hospodáře na bývalém panství v Krkonoších. Oddychli si i na zámku Hrádek u Nechanic a starostové okolních obcí, které vleklé restituční spory brzdily v rozvoji.

Správce Hrádku u Nechanic se už nemusí bát, že by zámek připadl Harrachům. | foto: Ivan Šenk

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku už v červnu skončil s projednáváním stížnosti Ernsta Harracha na české soudy, které mu odmítly vydat bývalý rodový majetek za stamiliony korun.

Musí se spokojit s 4 500 euro, což je v přepočtu asi 110 tisíc korun, které od české vlády dostal na konci srpna jako zadostiučinění a na náklady řízení.

Proč majetek Harrachů zabavil stát?

Československo zabavilo Harrachům majetek na základě Benešových dekretů. Patřil Janu Nepomukovi Harrachovi, který zemřel 12. května 1945 v zajateckém táboře ve Vídni jako voják říšskoněmeckého wehrmachtu. Podle tehdejších státních úřadů Harrach spolupracoval s hitlerovskými okupanty a působil v nacistické straně.

Ernst Harrach (nevlastní bratranec posledního majitele panství) chtěl majetek získat zpět a jeho advokáti tvrdili, že konfiskace majetku jeho předků nebyla platná, protože nelze odebírat majetek mrtvým. Soudy ale jejich názor odmítly. Rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové potvrdil Vrchní i Nejvyšší soud, proto se Harrach obrátil na soud ve Štrasburku.

"Samozřejmě nyní dojde k velkému uvolnění majetku, mnozí starostové to mohou brát jako impuls ke změnám územních plánů," myslí si Ivan Šenk, kastelán Hrádku u Nechanic, který spravuje Národní památkový ústav.

A za pravdu mu dává starosta nedaleké obce Sadová, kde žije asi 340 obyvatel a kde měli Harrachové velkostatek.

V Sadové vlastnili 70 procent obce

"Je to pro nás výborná zpráva, protože u nás by se mu vydávalo asi 70 procent území obce. Byla by to úplná katastrofa," řekl starosta Sadové Drahoslav Falta. Šlechtický rod tam vlastnil pivovar, cukrovar, cihelnu a další provozy. Až po roce 1945, kdy majetek šlechticů propadl státu, si tam lidé začali stavět domky.

"Dost výrazně jsme na tom byli škodní. Na čtyřhektarovém pozemku uprostřed obce jsme chtěli stavět 40 rodinných domků, ale kvůli soudům jsme nemohli začít a prošvihli jsme boom, kdy byl o pozemky zájem. Pak přišla krize a dnes je jen těžko prodáme," řekl starosta. Na pozemcích, o které Harrach usiloval, stojí třeba i budova obecního úřadu.

Co vlastnili Harrachové

Soupis velkostatků z roku 1933, kdy Harrachové vlastnili celkem 9 556 hektarů:

  • Jilemnice 5 748 ha (z toho lesy v Krkonoších o výměře 5 403 ha)
  • Sadová (včetně Hrádku u Nechanic) 2 705 ha
  • Strkov – Planá nad Lužnicí 1 103 ha

Kromě Nechanicka měl Harrach velké panství i v Jilemnici. Tamní zámek i pivovar, zvelebené za desítky milionů korun, tak také zůstanou městu (více čtěte zde). Více než pět tisíc hektarů vlastnil šlechtický rod také v Krkonoších.

"Správa KRNAP celý soudní spor sledovala, protože vydání pozemků či jiných majetků by se týkalo i nemovitostí ve správě naší organizace," připomněl mluvčí Správy krkonošského národního parku Radek Drahný.

Podle ředitele Krkonošského muzea, které sídlí v jilemnickém zámku, nepochází Ernst Harrach, jenž chtěl vrátit zabavený majetek, ani z jilemnické větve rodu. Ta totiž vymřela po meči v roce 1961.

Právě jilemničtí Harrachové přitom postavili také Hrádek u Nechanic. Romantický zámek vznikl v letech 1839 až 1857 a sloužil jako reprezentační a letní sídlo hraběcího rodu.





Hlavní zprávy

Pro maminky, které potrápil zpropadený triple test
Pro maminky, které potrápil zpropadený triple test

Až si budete lámat hlavu nad tím, kam o prázdninách umístit své ratolesti, přečtěte si několik (uživatelkami) osvědčených tipů.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.