Mladý etnolog zmapoval, jak horalé po desetiletí přepravovali materiál

  10:06
Doba, kdy se horalé po krkonošských svazích proháněli na rohačkách, jednoduchou technikou lanování hnojili luka nebo stavební materiál nosili v bytelných krosnách, ožívá v nové knize pražského etnologa Aleše Smrčky Ozvěny krkonošské minulosti.
Na řadu horských bud se dříve nedalo zboží dopravit jinak než na zádech.

Na řadu horských bud se dříve nedalo zboží dopravit jinak než na zádech. | foto: Archiv Aleše Smrčky

Sedmadvacetiletý vědec zmapoval drsnou práci horalů a především způsob, jakým materiál po desetiletí dopravovali. Autor se i přes své mládí věnuje tématu horské dopravy už řadu let. Od dětství jezdí se svým otcem do Krkonoš.

Právě jeho otec Vít Smrčka před lety zachránil unikátní brus na dřevo z poslední krkonošské brusírny v Klášterské Lhotě a patnáctitunový stroj z roku 1880 předal Národnímu zemědělskému muzeu (více čtěte zde).

„Od malička jsem se zajímal o dopravu, bavily mě vlaky a autobusy. Když jsem se rozhodl studovat etnologii, vybral jsem si pro své bádání dopravu v Krkonoších. Říkal jsem si, že by byla škoda toto téma uchovat pouze v nějakém odborném článku a že by bylo dobré, kdyby se to dostalo mezi lidi, kteří mají o Krkonoše zájem,“ říká Aleš Smrčka, absolvent oboru etnologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, jenž v současnosti dělá doktorské studium a přivydělává si jako řidič autobusu MHD v Praze.

Svět, který popisuje, existuje už jen ve vzpomínkách pamětníků. Přitom ještě před desítkami let horalé běžně přepravovali zboží v krosnách, sváželi nejen dřevo na rohačkách, nosili seno v plachtě nebo plavili kulatinu po řece. Jednou z málo známých technik je lanování, hospodáři tak účinně hnojili horské louky.

„Hnůj na louky dopravovali v kolečkách jednoduchým zařízením na bázi kladkostroje. Na horním okraji louky postavili skřížené dřevěné kůly se zavěšenou kladkou, přes kterou vedlo lano. Ke každému konci lana se připojilo dřevěné kolečko,“ popisuje v knize autor.

Horal tlačil plné kolečko do kopce, práci mu usnadňoval kolega, jenž sjížděl s prázdným kolečkem z kopce dolů. Při hnojení v Krkonoších pomáhaly i děti.

Tajemství výroby rohaček

Nejvíc prostoru etnolog věnuje symbolu života v Krkonoších – saním rohačkám. O dopravním prostředku sloužícímu zejména v zimě pro svážení dřeva přináší řadu nových informací. Podařilo se mu od pamětníků zjistit, jak přesně saně vyráběli a kde získávali rohy.

„Pro různé části saní se používaly různé druhy dřeva. Sanice byly tvrdší, konstruovali je proto z bukového dřeva, rohy byly nejčastěji z javoru nebo jasanu,“ vysvětluje Aleš Smrčka.

Dřevaři hledali samorost s vhodným zakřivením, správné ohnutí měřili dřevěnou šablonou. Zkušení výrobci saní si vystačili s odhadem. Při výrobě se obešli bez šroubů a hřebíků, jednotlivé části byly zaklíněné do sebe, nožičky a rohy upevňovali dřevěnými čepy. Řemeslníci si um po staletí předávali z generace na generaci, výrobní postupy se po celou dobu existence saní neměnily. Zajímavé je, že rozchod saní byl kvůli udržení stejné stopy ve sněhu jednotný, zhruba 80 centimetrů.

Tradiční krkonošské rohačky v letní úpravě s nasazenými koly.

„Krkonošské rohačky jsou atypické. Na rozdíl od těch alpských mají dlouhé rohy, jsou to bytelné, velké saně,“ upozorňuje etnolog.

Rohačky měly v Krkonoších využití i v létě, kdy k nim horalé připevňovali dřevěná kolečka a přepravovali na nich hnůj, seno či mléko.

„Používali je také bez koleček, když byla například vlhčí tráva,“ dodává Smrčka. V publikaci popisuje jednotlivé konstrukční prvky rohaček a představuje podrobně náčiní, se kterým dřevaři pracovali.

Poslední nosič šel do penze v roce 1961

S poválečným odsunem sudetských Němců a také s nástupem automobilové techniky tradiční způsoby dopravy z Krkonoš téměř vymizely. Na rohačkách přestali usedlíci jezdit v 60. letech, poslední profesionální horský nosič Robert Hofer odešel do penze v roce 1961 (o jeho příběhu čtěte zde).

Ještě dříve zaniklo plavení dřeva v řekách a doprava klád smyky, kdy se kulatina spouštěla po svazích nebo dřevěnými žlaby. Tuto techniku v českých horách zavedli v 16. století alpští dřevaři, protože potřebovali vytěžené dřevo dopravit k řekám. Podle Grauparovy mapy z roku 1765 bylo v regionu 14 smyků. Ve Svatém Petru fungoval Klingerův smyk, další například vedl z Černé hory k řece Úpě. Tradice skončila v 19. století.

„V Krkonoších byly smyky naposledy použity ve 30. letech minulého století v okolí Maršova, kde se odklízely následky lesní kalamity. Podle pamětníka Friedricha Kneifela smyky stavěli Rusíni povolaní na výpomoc. Místní horalé to už neuměli,“ píše Aleš Smrčka.

K zániku plavení dřeva na horách kromě nedostatku suroviny zapříčiněnému intenzivní těžbou přispěla velká povodeň z roku 1897, která zničila plavební zařízení.

Kromě studia historických pramenů autor absolvoval desítky schůzek s pamětníky, v knize má 20 respondentů. Materiál shromažďoval zhruba pět let. Publikace vyšla v tisícovém nákladu v jilemnickém nakladatelství Gentiana. Na 155 stranách obsahuje celou řadu dosud nepublikovaných unikátních fotografií. Jejich dodavatelem bylo kromě horalů především Krkonošské muzeum Správy KRNAP ve Vrchlabí. Text lektoroval etnolog muzea Libor Dušek. Publikace je dalším příspěvkem k vytvoření kolektivní paměti Krkonoš.

„Každý tady na horách má nějakým způsobem k tomuto tématu vztah, ještě má třeba na půdě rohačky, podobně jako já jsem získal dům po babičce, který byl plný starodávných věcí,“ říká nakladatel Leoš Erben.

  • Nejčtenější

Pardubice rozhodly šest vteřin před koncem, Sparta vyhrála v prodloužení

16. března 2024  14:50,  aktualizováno  22:29

Také druhé zápasy čtvrtfinále hokejové extraligy nabídly dramatickou a velmi vyrovnanou podívanou....

Vydřené výhry favoritů. Sparta slaví na nájezdy, Pardubice rozhodly v nastavení

15. března 2024  17:50,  aktualizováno  22:52

Do boje o titul v pátek poprvé vyrazili ti největší favorité. Oba uspěli. Čtvrtfinále hokejové...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sparta - Hradec Králové 2:1, domácí utnuli černou sérii, rozhodl Kuchta

17. března 2024  17:09,  aktualizováno  20:03

Nejdřív to dřelo, bolelo, ale postupně se sparťanští fotbalisté rozehráli. I bez tří potrestaných...

Čtvrtfinále podle předpokladů. Fanoušci se těší na derby, Spartu čeká Liberec

12. března 2024  20:57

Čtyři nejlepší týmy základní části si před play off hokejové extraligy užily několik dní odpočinku...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Dálnice D35 z Hradce do Jičína už roste. Uleví přetížené D1, řekl ministr

13. března 2024

Stavbu dálnice D35 mezi Hradcem Králové a Jičínem si v rámci výjezdního zasedání vlády přijeli...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Ostudný brownfield zmizí, v centru Deštného vyroste apartmánový hotel

19. března 2024  12:15

Léta uzavřený Národní dům v centru Deštného v Orlických horách půjde k zemi. Investor chce na jeho...

Ženu na sítích poblouznil falešný zpěvák skupiny Kabát, vylákal od ní milion

18. března 2024  16:11

Báchorkám o životní lásce uvěřila pětadvacetiletá žena z Královéhradecka, která se na sociálních...

VIDEO: Opilý řidič ujížděl 15 kilometrů, policie mu „otočila“ auto nárazem rámu

18. března 2024  15:03

Alkoholem posilněný řidič se na Náchodsku snažil vyhnout policejní kontrole. Nejprve zastavil, ale...

Labská stezka z Vysoké do Opatovic by se mohla stavět už v roce 2025

18. března 2024  10:38

Poslední dva úseky cyklostezky podél Labe z Hradce Králové do Pardubic čeká letos zásadní posun,...

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...