Mladý etnolog zmapoval, jak horalé po desetiletí přepravovali materiál

  10:06
Doba, kdy se horalé po krkonošských svazích proháněli na rohačkách, jednoduchou technikou lanování hnojili luka nebo stavební materiál nosili v bytelných krosnách, ožívá v nové knize pražského etnologa Aleše Smrčky Ozvěny krkonošské minulosti.
Na řadu horských bud se dříve nedalo zboží dopravit jinak než na zádech.

Na řadu horských bud se dříve nedalo zboží dopravit jinak než na zádech. | foto: Archiv Aleše Smrčky

Sedmadvacetiletý vědec zmapoval drsnou práci horalů a především způsob, jakým materiál po desetiletí dopravovali. Autor se i přes své mládí věnuje tématu horské dopravy už řadu let. Od dětství jezdí se svým otcem do Krkonoš.

Právě jeho otec Vít Smrčka před lety zachránil unikátní brus na dřevo z poslední krkonošské brusírny v Klášterské Lhotě a patnáctitunový stroj z roku 1880 předal Národnímu zemědělskému muzeu (více čtěte zde).

„Od malička jsem se zajímal o dopravu, bavily mě vlaky a autobusy. Když jsem se rozhodl studovat etnologii, vybral jsem si pro své bádání dopravu v Krkonoších. Říkal jsem si, že by byla škoda toto téma uchovat pouze v nějakém odborném článku a že by bylo dobré, kdyby se to dostalo mezi lidi, kteří mají o Krkonoše zájem,“ říká Aleš Smrčka, absolvent oboru etnologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, jenž v současnosti dělá doktorské studium a přivydělává si jako řidič autobusu MHD v Praze.

Svět, který popisuje, existuje už jen ve vzpomínkách pamětníků. Přitom ještě před desítkami let horalé běžně přepravovali zboží v krosnách, sváželi nejen dřevo na rohačkách, nosili seno v plachtě nebo plavili kulatinu po řece. Jednou z málo známých technik je lanování, hospodáři tak účinně hnojili horské louky.

„Hnůj na louky dopravovali v kolečkách jednoduchým zařízením na bázi kladkostroje. Na horním okraji louky postavili skřížené dřevěné kůly se zavěšenou kladkou, přes kterou vedlo lano. Ke každému konci lana se připojilo dřevěné kolečko,“ popisuje v knize autor.

Horal tlačil plné kolečko do kopce, práci mu usnadňoval kolega, jenž sjížděl s prázdným kolečkem z kopce dolů. Při hnojení v Krkonoších pomáhaly i děti.

Tajemství výroby rohaček

Nejvíc prostoru etnolog věnuje symbolu života v Krkonoších – saním rohačkám. O dopravním prostředku sloužícímu zejména v zimě pro svážení dřeva přináší řadu nových informací. Podařilo se mu od pamětníků zjistit, jak přesně saně vyráběli a kde získávali rohy.

„Pro různé části saní se používaly různé druhy dřeva. Sanice byly tvrdší, konstruovali je proto z bukového dřeva, rohy byly nejčastěji z javoru nebo jasanu,“ vysvětluje Aleš Smrčka.

Dřevaři hledali samorost s vhodným zakřivením, správné ohnutí měřili dřevěnou šablonou. Zkušení výrobci saní si vystačili s odhadem. Při výrobě se obešli bez šroubů a hřebíků, jednotlivé části byly zaklíněné do sebe, nožičky a rohy upevňovali dřevěnými čepy. Řemeslníci si um po staletí předávali z generace na generaci, výrobní postupy se po celou dobu existence saní neměnily. Zajímavé je, že rozchod saní byl kvůli udržení stejné stopy ve sněhu jednotný, zhruba 80 centimetrů.

Tradiční krkonošské rohačky v letní úpravě s nasazenými koly.

„Krkonošské rohačky jsou atypické. Na rozdíl od těch alpských mají dlouhé rohy, jsou to bytelné, velké saně,“ upozorňuje etnolog.

Rohačky měly v Krkonoších využití i v létě, kdy k nim horalé připevňovali dřevěná kolečka a přepravovali na nich hnůj, seno či mléko.

„Používali je také bez koleček, když byla například vlhčí tráva,“ dodává Smrčka. V publikaci popisuje jednotlivé konstrukční prvky rohaček a představuje podrobně náčiní, se kterým dřevaři pracovali.

Poslední nosič šel do penze v roce 1961

S poválečným odsunem sudetských Němců a také s nástupem automobilové techniky tradiční způsoby dopravy z Krkonoš téměř vymizely. Na rohačkách přestali usedlíci jezdit v 60. letech, poslední profesionální horský nosič Robert Hofer odešel do penze v roce 1961 (o jeho příběhu čtěte zde).

Ještě dříve zaniklo plavení dřeva v řekách a doprava klád smyky, kdy se kulatina spouštěla po svazích nebo dřevěnými žlaby. Tuto techniku v českých horách zavedli v 16. století alpští dřevaři, protože potřebovali vytěžené dřevo dopravit k řekám. Podle Grauparovy mapy z roku 1765 bylo v regionu 14 smyků. Ve Svatém Petru fungoval Klingerův smyk, další například vedl z Černé hory k řece Úpě. Tradice skončila v 19. století.

„V Krkonoších byly smyky naposledy použity ve 30. letech minulého století v okolí Maršova, kde se odklízely následky lesní kalamity. Podle pamětníka Friedricha Kneifela smyky stavěli Rusíni povolaní na výpomoc. Místní horalé to už neuměli,“ píše Aleš Smrčka.

K zániku plavení dřeva na horách kromě nedostatku suroviny zapříčiněnému intenzivní těžbou přispěla velká povodeň z roku 1897, která zničila plavební zařízení.

Kromě studia historických pramenů autor absolvoval desítky schůzek s pamětníky, v knize má 20 respondentů. Materiál shromažďoval zhruba pět let. Publikace vyšla v tisícovém nákladu v jilemnickém nakladatelství Gentiana. Na 155 stranách obsahuje celou řadu dosud nepublikovaných unikátních fotografií. Jejich dodavatelem bylo kromě horalů především Krkonošské muzeum Správy KRNAP ve Vrchlabí. Text lektoroval etnolog muzea Libor Dušek. Publikace je dalším příspěvkem k vytvoření kolektivní paměti Krkonoš.

„Každý tady na horách má nějakým způsobem k tomuto tématu vztah, ještě má třeba na půdě rohačky, podobně jako já jsem získal dům po babičce, který byl plný starodávných věcí,“ říká nakladatel Leoš Erben.

  • Nejčtenější

Kaderka jako Putin. Kdo se vládci tenisu vzbouřil, poznal tvrdou odplatu

27. března 2024

Premium Tato příhoda je stará už 14 let, ale hodí se připomenout, neboť výmluvně líčí dlouho zaběhlé...

Muž skočil do přehrady zachránit dítě, oba tam uvázli. Vysvobodili je až hasiči

24. března 2024  14:35,  aktualizováno  14:58

Do labské přehrady Les Království na Trutnovsku v neděli dopoledne sjelo dítě na kole. Do vody za...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bez řidičáku a po panáku řídil mustanga, na křižovatce kuriózně boural

26. března 2024  11:18

Oslava padesátin se nevyvedla muži v Hradci Králové. Ten dostal darem zážitkovou jízdu sportovním...

Nejnáročnější úprava křižovatky v Česku začala, v Hradci ji přestaví za provozu

21. března 2024  17:45

Skoro až symbolicky dopravními komplikacemi začala přestavba nejvytíženější křižovatky Mileta v...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Silnici u Trutnova zavřela nehoda tří aut, převrácený kamion museli vyprostit

21. března 2024  10:30,  aktualizováno  22.3 15:10

Kamion, dodávka a osobní auto havarovaly ráno na silnici I/37 u Stříteže na Trutnovsku. Řidička...

V Hradci Králové hořel panelový dům, zraněno bylo několik lidí

28. března 2024  19:03,  aktualizováno  19:12

V Hradci Králové ve čtvrtek odpoledne hořel byt v panelovém domě na Benešově třídě na největším...

Kolem Rozkoše vzniká stezka pro cyklisty. Rybáři se bojí, že přijdou o klid

28. března 2024  17:26

U hráze přehrady Rozkoš se staví další úsek cyklostezky na Českou Skalici. Rybáři však mají pocit,...

Kuks slaví výročí a ukáže dřevořezbu sochaře Brauna i restaurování sochy

28. března 2024  7:14

Výročí 340 let od narození sochaře Matyáše Bernarda Brauna a 40 let od otevření lapidária, kde jsou...

Velikonoční lyžování v Krkonoších: střediska nabídnou 12 kilometrů sjezdovek

27. března 2024

V Krkonoších se bude o velikonočních svátcích lyžovat ve Špindlerově Mlýně, Peci pod Sněžkou a na...

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...