Dobrovolnice Markéta se svým týmem v Gruzii (třetí zprava).

Dobrovolnice Markéta se svým týmem v Gruzii (třetí zprava). | foto: Archiv Oko

Výjezdní program je ušitý mladým na míru. Lepší neznám, říká ředitelka

  • 0
Odjakživa mladí chodili do světa na zkušenou, ale za své či díky rodičům. Teď jim rychnovsko-hradecké vzdělávací centrum Oko nabízí Evropskou dobrovolnou službu. Takřka zadarmo.

Vydat se na zkušenou za hranice totiž není jednoduché. Služby agentur jsou drahé, hledat si práci v neznámém prostředí není legrace a ne všichni mohou studovat vysokou a odjet si na půl roku.

Proto organizuje centrum Oko program Evropská dobrovolná služba, díky němuž může každý od 17 do 30 let odjet pracovat do zahraničí, aniž by musel investovat větší částku. V zahraničí pracují s dětmi, seniory, v ekologických skupinách. Oko jim vše zaplatí.

Nyní nabírají další dobrovolníky. „Ti, kdo s námi vyrazili, měli jedno společné: nebáli se příležitosti a šli do toho. Nikdo z nich přitom neuměl dobře jazyk země, kam vyrazil, někteří dokonce zápasili s angličtinou, ale zvládli to,“ říká ředitelka centra Oko Jitka Bartošová.

Ředitelka centra Oko Jitka Bartošová

Jak to tedy funguje?
Je to aktivita programu Erasmus plus, plně placená z Evropské unie. To znamená, že ti, kdo se pro ni rozhodnou, nezaplatí ani korunu. Naopak. Přestože pracují jako dobrovolníci, mají hrazené ubytování, cestu tam i zpět, zdravotní pojištění, dostávají kapesné a stravné. Dokonce mají placené vzdělávání, jehož součástí je jazykový i další odborné kurzy. Všichni dobrovolníci mají možnost s ukončením služby získat „pas mládeže“, což je doklad o získaných klíčových dovednostech. Hodí se při přijímacím řízeních na vysokou i při získávání nového místa. S oblibou říkám, že Evropská dobrovolná služba je skvělá příležitost pro všechny mladé. Mohou vyrazit do světa, pomoci v neziskové organizaci, udělat dobrou věc a zároveň se něco naučit a poznat jinou zemi.

Čemu se tam věnují?
Projekty v délce dvou až dvanácti měsíců jsou zaměřené na kulturu, děti a mládež, sport, sociální péči, umění či ekologii. Možností je opravdu hodně. Existuje k tomu mezinárodní databáze, v níž si můžete vybrat, jaký projekt je pro vás nejvhodnější. Máme zkušenosti, umíme poradit, rádi pomůžeme. Kanceláře máme v Rychnově nad Kněžnou a v Hradci Králové, ale můžeme se spojit i on-line, vzdálenosti jsou dnes krátké. Mnoho lidí se toho však zbytečně bojí. Přitom dostanou i mentora, který jim na začátku v novém prostředí pomůže. Všichni to děláme dobrovolně. Ten program je šití mladým na míru a neznám lepší.

Co je jeho cílem?
Rozvoj solidarity a tolerance mezi mladými. Nesporným přínosem je pomoc hostitelské organizaci, získání pracovních zkušeností, osobní rozvoj a lepší poznání tamní komunity. Mladí lidé ze zahraničí jezdí pomáhat zase k nám. Zrovna teď jich tu několik máme.

Zní to až moc jednoduše. Opravdu nemá projekt žádné mouchy?
Trochu bych si posteskla, že na to stále nemáme dostatek peněz. Děláme to v podstatě dobrovolně, ne za peníze. A přitom se musíme chovat jako profesionálové, jinak bychom nezískali akreditaci. Musíme hodně šetřit, shánět další finance, hledat levnější řešení na úkor kvality, což mě mrzí. Je to však možná jediná dotace z Unie, kterou považuji za skutečně smysluplnou.

Takže je to šance i pro chudší?
Rozhodně. Měli jsme tu i lidi, kteří by jinak kvůli penězům do ciziny nevyrazili.

Oko

Nezisková organizace. Pracuje s dětmi a mládeží při letních táborech a mezinárodních výměnách mládeže. Pořádá výstavy, soutěže, besedy a vzdělávací programy a organizuje jazykové kurzy, i s rodilými mluvčími. * Více informací o programu Evropské dobrovolné služby najdete na stránkách: naerasmusplus.cz  na webu www.oko-centrum.cz  nebo volejte přímo koordinátorku Jitku Bartošovou 777 900 818

Jak rychle mohu odjet?
Když budete mít štěstí jako třeba Martina, budete venku za šest týdnů. Ale obvykle k tomu potřebujete alespoň čtyři měsíce a víc. Když se rozhodnete nyní, můžete ještě stihnout uzávěrku k 1. říjnu a od ledna být v zahraničí.

Kdo tuto službu nejvíc využívá?
Středoškoláci i vysokoškoláci, kluci i holky. Vycestovali do Německa, Rakouska, Francie, Finska, a dokonce i do Gruzie. Čtyři byli nezaměstnaní, dva si udělali pauzu mezi střední a vysokou školou, tři jeli jen proto, že se jim ta příležitost líbila, přestože práci už měli.

Mohla byste přiblížit příběh některého z dobrovolníků?
Tak třeba Markéta, která se zrovna vrátila, pomáhala v Gruzii v podobném centrum, jako jsme my. Pracovala s dětmi, vedla kroužky angličtiny, mládežnický klub, věnovala se otázkám rovnoprávnosti mužů a žen. Díky nápadům a zkušenostem tam byla hodně užitečná, protože působila v centru, které je velice mladé a zkušenosti teprve sbírá. Další - Martina - byla v Rakousku a pomáhala v pečovatelském domě postiženým lidem při práci. Katka v Německu pracovala v ekologickokulturním centru. Ve velkých sklenících pěstovala ekologické potraviny a speciální byliny.