Lenka Jaklová oslovila třeba děkanku filozofické fakulty Pavlínu Springerovou, ředitelku Muzea Východních Čech Naděždu Machkovou-Prajzovou, šéfku hradecké knihovny Evu Svobodovou, majitelku vzdělávací společnosti Centrum andragogiky Marii Jírů a další vlivné ženy.
"Do svých 50 let jsem spolupracovala především s muži, zato teď mne mnohem víc zajímá spolupráce s ženami. Jsou pracovité, obětavé a jde jim častěji o věc než o jejich ego," nastiňuje Jaklová pohnutky, které ji k založení ženského fóra v regionu vedou.
Co bylo prvním podnětem, který vás k založení zatím ještě neoficiálního fóra vedl?
Ženy ve vlivových pozicích v regionu o sobě nevědí. Připadalo mi zcela absurdní například v oblasti cestovního ruchu, že o sobě nevědí třeba ředitelky dvou organizací, které spolu mohou produktivně spolupracovat. Do svých 50 let jsem spolupracovala především s muži. Práce s nimi mě baví, respektuji je. V nedávné době jsem si ale začala uvědomovat, že mě mnohem víc zajímá spolupráce se ženami. Jim nejde o vlastní sebeprezentaci, nepotřebují neustále povzbuzovat a dokazovat si, že jsou ty nejlepší.
Inspirovala jste se nějakým existujícím ženským hnutím?
Rozjela jsem se do Prahy, kde existuje Fórum pražských žen. Po rozhovoru s nimi jsem si uvědomila, že stojíme na křižovatce a že si musíme uvědomit, kam chceme směřovat. A najednou mi to začalo naskakovat: v jádru sdružení musí být ženy, které jsou do jisté míry nezávislé, jsou schopny objevovat nové věci, jít do rizika a nejsou svázány tím, "co tomu řekne vrchnost".
Co má být cílem sdružení?
Měly bychom být respektovaným hlasem ve veřejném prostoru. Historicky viděno - už naše prababičky nám vybojovaly aktivní volební právo, což je úžasná věc. My bychom ale měly dosáhnout i plného uplatnění pasivního volebního práva. Tedy ne jen volit, ale i být voleny. K tomu dozrát však ženy a zejména muži potřebují čas, proto si myslím, že jestli se taková věc má podařit, bude to třeba až za čtyři roky.
Jsou čtyři roky opravdu dostatečná doba na to, aby se ve společnosti změnilo myšlení?
Já si myslím, že ano. Vezměte si třeba Karolinu Peake. Je to mladá žena, která se dostala do politiky tím, že byla na mateřské a zjistila, že v Praze není dostatek hřišť pro děti. Uvědomila si, že lamentováním to nezmění, vstoupila tedy do politiky a stala se zastupitelkou v Praze. Ať si o ní myslí kdokoliv cokoliv, ona byla tím jazýčkem na vahách, který dokázal stabilizovat vládu. Chová se jako sebevědomá žena 21. století, která se mužům nepodbízí a nedělá věci kvůli svému egu. Když vidím, že se takovéhle ženy z mladé generace dostávají do politiky, jsem velká optimistka a myslím, že čtyři roky stačí.
Ženské vzory podle Lenky Jaklové
|
Podle jakého klíče jste vybírala ženy, které by měly tvořit to úzké jádro skupiny?
Při přípravě první seznamovací schůzky jsem se radila s paní Janou Dražďákovou (bývalá ředitelka divadla Drak, pozn. red.), je to výborná žena a věřím, že i budoucí předsedkyně fóra. V úzkém týmu musí být ženy, které jsou nezávislé a nebudou se ohlížet na to, co tomu řekne jejich muž nebo šéf. Ženy, které mají životní zkušenost, něčeho již ve svém životě dosáhly a nemají potřebu mezi sebou soupeřit. Zároveň jsem chtěla, aby ve fóru bylo zastoupeno i několik žen z politického spektra.
Tvořila jste seznam sama?
Jako první jsem oslovila ředitelky institucí z kultury a cestovního ruchu. V obou oblastech je totiž hodně žen ve vedoucích pozicích. Hodně mi pomohly i rozhovory s rozumnými muži, kteří mi některé ženy doporučili.
Proč by podle vás mělo být v politice víc žen?
Po rozhovoru s ekonomkou Marií Marvanovou z pražského Fóra žen jsem si uvědomila, že hospodářská globální krize bude trvat možná několik desetiletí a my se s tím musíme nějak vyrovnat. Na české politické scéně se nám to může dařit lépe, když na ni vstoupí ženy, které jsou praktické a realistické. Paní Marvanová se například domnívá, že ženy mohou změnit politické klima. Musí ale mezi sebou být tak solidární, aby se napříč politickým spektrem kroužkovaly. Vždyť kupříkladu v Senátu je jen osmnáct procent žen. Zato starostek menších měst a obcí je hodně, protože je to ta nejobtížnější práce. Jenže se stoupající velikostí měst procento žen v zastupitelstvech prudce klesá, protože tam už je to pro muže zajímavější.
