Josef Gabčík (vlevo) a Jan Kubiš v Bellasis ve Skotsku v roce 1941
Archiv Jaroslava Čvančary
Inscenace 24. října 1942 v hradeckém Divadle Drak.
Archiv Divadla Drak
Inscenace 24. října 1942 v hradeckém Divadle Drak.
Archiv Divadla Drak
Inscenace 24. října 1942 v hradeckém Divadle Drak.
Archiv Divadla Drak
V tomto domku Antonína Sedláčka parašutisté Gabčík a Kubiš ukryli po seskoku padáky.
Archiv Jaroslava Čvančary
Heydrichův mercedes těsně po atentátu
Archiv Jaroslava Čvančary
Bomba poškodila zadní část vozu.
Archiv Jaroslava Čvančary
Dnes už neexistující křižovatka v Libni, kde 27. května 1942 v 10:35 parašutisté zaútočili.
Archiv Jaroslava Čvančary
Kryptu obklíčeného kostela se Němci rozhodli vyplavit. Vzadu je vidět hadice, kterou přivolaní čeští hasiči čerpali dovnitř vodu.
Archiv badatele Jaroslava Čvančary
Detail hadice vedoucí dovnitř kostela. Hasiči se ji snažili nasměrovat do krypty, zbylí parašutisté zevnitř odpovídali střelbou. Okénkem vyhazovali zpět i dýmovnice se slzným plynem a granáty. Ke kapitulaci se je marně snažil přemluvit i Karel Čurda, který se stal konfidentem gestapa. Sám byl parašutistou ze skupiny Out Distance, později v průběhu války si změnil jméno, oženil se s Němkou – a začal hodně pít. Po válce se sám přihlásil policii, byl odsouzen k smrti a odmítl žádat o milost. Byl popraven v dubnu 1947.
Archiv badatele Jaroslava Čvančary
Čtveřice parašutistů v kryptě obleženého pravoslavného kostela podle původních zpráv kutala železnou tyčí otvor, kterým se chtěli dostat do kanalizace a uprchnout. Dnes už se ví, že to není pravda, vykutaný výklenek ve zdi sklepení vznikal až později. Němci však z toho, že se krypta zaplavovala jen pomalu, usoudili, že nějaká úniková cesta existovat může, a urychlili dobývání kostela.
Archiv badatele Jaroslava Čvančary
Jedním ze symbolických momentů bitvy byl boj o žebřík. Parašutisté ho používali k vyrážení hadic, jimiž hasiči do krypty pumpovali vodu. Četníkům se nakonec podařilo přetahovanou vyhrát a žebřík uzmout.
Archiv badatele Jaroslava Čvančary
Zatímco Adolf Opálka, Josef Bublík a Jan Kubiš bránili prostor kostela, další čtyři parašutisté – Jan Hrubý, Jaroslav Švarc, Josef Valčík a Josef Gabčík – zůstávali v kryptě kostela.
Archiv badatele Jaroslava Čvančary
Posledním úkonem pak byla identifikace parašutistů před kostelem. Odměnu, která v konečné výši činila 20 milionů korun, si po pěti milionech rozdělili Karel Čurda a Viliam Gerik – výsadkář z paraskupiny Zinc, který otočil a pomáhal Němcům. Zbylých 10 milionů si rozdělilo sedm Němců a 53 občanů protektorátu – například svědčící řidiči tramvají.
Archiv badatele Jaroslava Čvančary