Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plány Gočárovy galerie v Hradci ožívají, projekt leží 80 let v šuplíku

  11:42aktualizováno  11:42
Projekt nové městské galerie v Hradci Králové znovu ožívá. Impulz postavit budovu podle plánu Josefa Gočára dala sběratelka umění Meda Mládková, která by zde ráda vystavila Kupkovy obrazy.

Maketa stavby galerie podle návrhu Josefa Gočára je v hradeckém Muzeu Východních Čech. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Nesplnitelný sen. Věc nevhodná do jednadvacátého století. Tak ještě před třemi lety mluvili někteří politici v Hradci Králové o myšlence postavit novou budovu galerie podle návrhu Josefa Gočára z roku 1932. Myšlenkami na oživení projektu se radnice v různé intenzitě zabývá posledních několik let.

Josef Gočár

Český architekt a žák Jana Kotěry, který zanechal nesmazatelnou stopu v Hradci Králové, ale i dalších městech východních Čech nebo v Praze. Je autorem územního plánu Hradce Králové. Vytvořil Ulrichovo náměstí, komplex několika škol v Labské Kotlině nebo takzvané Gočárovo schodiště vedoucí z velkého náměstí. Je i autorem obchodního domu Wenke v Jaroměři, automatických mlýnů v Pardubicích nebo Domu u Černé matky Boží v centru Prahy.

Projekt, který už víc než 80 let žije jen na papíře a v podobě malého papírového modelu, před několika dny znovu získal šanci na realizaci. Galerii oživila mecenáška umění Meda Mládková a jedno kouzelné jméno: František Kupka.

"Výstava děl Františka Kupky je součástí stálé expozice Musea Kampa, máme však dostatek jeho děl i v depozitáři a můžeme je do nové galerie zapůjčit." říká Mládková, která s myšlenkou vystavit v Hradci Kupku přišla už na říjnovém setkání se studenty v budově hradeckého Muzea Východních Čech.

Místo vybral sám architekt

Hned naproti přes silnici – na dnešním náměstí Osvoboditelů – by nová budova městské galerie měla stát.

Místu, kde dřív stával sovětský "tank osvoboditel" hrají do karet tři důležitá esa: parcelu si pro stavbu vybral sám Gočár, pozemek je stále nezastavěný a navíc je i ve vlastnictví města. Zbývá tak vyřešit už jen jeden problém: finance.

"V tuto chvíli máme ohledně ceny stavby jen hrubé odhady projektantů, a ty se pohybují kolem 200 až 250 milionů korun," říká náměstek primátora Martin Soukup. Radnice se podle něj snaží pokaždé získat vhodnou dotaci, která by ulehčila městské pokladně, v tomto případě by to prý ale nemělo být nejdůležitějším faktorem.

Maketa stavby galerie podle návrhu Josefa Gočára je v hradeckém Muzeu...
Maketa stavby galerie podle návrhu Josefa Gočára je v hradeckém Muzeu...

"Myslím si, že na takovouto událost by město mělo být připraveno i samo," tvrdí Soukup a dodává, že takovou akci si bude moct dovolit jen silná radnice, a proto by bylo s realizací vhodné počkat na příští volební období. Současnému vedení totiž končí mandát už příští rok.

Projekt podpořil i architekt a herec David Vávra

Kromě Medy Mládkové projektu fandí i odborná veřejnost, například architekt a autor nové hradecké městské knihovny David Vávra (více o jeho projektu knihovny se dozvíte zde).

"Městská galerie, to je stavba třetího tisíciletí. Kdo její model vidí, nemá vůbec pocit, že tuto stavbu Gočár projektoval před více než 50 lety. Vypadá, jako by projekt vznikl před dvěma lety," rozplýval se průvodce cyklu Šumná města před třemi lety, kdy hradecké muzeum odhalilo model galerie jako součást výstavy neuskutečněných vizí a snů Josefa Gočára.

Architekt stavbu naplánoval z betonu, skla a oceli. Jelikož na podobné projekty je v současnosti kvůli transparentnosti nutné vypisovat architektonické soutěže, mohl by problém nastat i v tomto případě. Soukup i Vávra ale mají jasné řešení.

"Gočár vyhraje v každém případě! Máme projektovou dokumentaci, kterou by bylo nutné doplnit a zaktualizovat. Tam vidím úžasný prostor a velkou výzvu pro naše architekty. Teď jsou i jiné materiály a normy. Na toto by měla být soutěž," myslí si náměstek primátora.

Vávra pro takový případ navrhuje řešení, které už jednou architekti jako hold uznávanému tvůrci použili: "Stalo se tak v roce 1927 v případě soutěže na právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Všichni architekti tehdy ze soutěže odstoupili, kromě Ladislava Machoně, který se přihlásil s původním projektem Jana Kotěry z roku 1914. Tak velkoryse by se mohli zachovat architekti i v případě soutěže, které by se zúčastnil někdo s projektem Josefa Gočára," míní šumný architekt.

Galerii podpořil i Lipus, ale do roku 2020 stát nebude

Také tvůrce populárního seriálu o architektuře Radovan Lipus při zahájení výstavy před třemi lety apeloval na politiky, aby našli vůli budovu postavit.

"Je důkazem vizionářství starosty Františka Ulricha a Hradce Králové. Maketa ukazuje, že ten projekt je úžasně nadčasový a kvalitní a může směle vstoupit do kontextu architektury 21. století," uvedl Lipus.

Podle zkušeností radnice podobné projekty trvají od přípravy k realizaci zhruba šest let. Pokud by se tedy do výstavby nové budovy galerie odhodlalo vedení radnice zvolené v příštím roce, díla Františka Kupky by si v ní první návštěvníci mohli prohlížet v roce 2020.

Podle původních Gočárových plánů měla být nová galerie propojena s budovou muzea, kterou navrhoval jeho učitel Jan Kotěra. Měl tak vzniknout unikátní celek vzdělávacích institucí.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.