Cestovatelku nejvíc ovlivnila tříměsíční stáž v Kongu, kde se věnovala dětem odvrženým rodinami kvůli čarodějnictví.

Cestovatelku nejvíc ovlivnila tříměsíční stáž v Kongu, kde se věnovala dětem odvrženým rodinami kvůli čarodějnictví. | foto: archiv Heleny Humňalové

Cestovatelka z Trutnova vyráží do třetího světa. Poznává i pomáhá

  • 3
Cestovatelku a sociální pracovnici Helenu Humňalovou z Trutnova lákají komunity na dně společnosti. Pomáhala například odvrženým dětem ve zbídačeném Kongu či „nedotknutelným“ prostitutkám v Nepálu.

Nepál, Kambodža, Kongo, Etiopie. Do zemí třetího světa jezdí třicetiletá Helena Humňalová z Trutnova stejně často a se stejnou samozřejmostí jako většina lidí k moři.

Na svých cestách toho zažila už hodně. Ve válkou zmítaném Kongu pracovala s dětmi, které jejich rodiny poslaly na ulici, v Nepálu zase zblízka poznala život nejchudších z chudých - prostitutek lidu Badi.

K humanitární a rozvojové práci to absolventku trutnovského gymnázia táhlo už od mládí. Vystudovala humanitární pomoc v Olomouci i kulturní a rozvojová studia v Belgii, v současnosti pracuje jako vědecká pracovnice na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

„Odjakživa jsem toužila poznávat cizí země, zároveň jsem chtěla pracovat v sociální sféře. Je to práce, která mi dává smysl,“ říká Helena Humňalová.

Zlomem v jejím profesním i osobním životě byla tříměsíční stáž v Demokratické republice Kongo, v zemi, kde zuří nejbrutálnější konflikt od druhé světové války.

V hlavním městě Kinshase se před pěti lety starala o děti zavržené vlastními rodinami kvůli údajnému čarodějnictví.

„Do té doby jsem se nikdy neocitla v zemi, která by na tom byla tak špatně. I když je Kinshasa hodně daleko od jádra konfliktu, tak to pociťuje, protože tam doputovaly spousty vnitřních uprchlíků za vidinou lepšího života,“ říká.

„Lidi tam neměli co jíst a pít, hledali důvody, proč se to děje, a vinou toho tam vznikalo podhoubí pro nejrůznější sekty a pseudo církve. Doplácely na to děti, které kněží pokládali za viníky rodinné situace a obvinili je z čarodějnictví. Děti pak končily na ulici,“ vzpomíná Hana Humňalová.

Podílela se na vymýšlení aktivit pro opuštěné děti, poznala desítky tragických příběhů. „Osmileté děti jely v prostituci, užívaly drogy. Bylo běžné, že dítě ze dne na den zmizelo, pak jsme se dověděli, že zemřelo,“ poznamenává Humňalová.

Dvouměsíční pobyt v jedné z nejchudších zemí světa zamával s jejím hodnotovým žebříčkem: „Kulturní šok nenastal, když jsem do Konga přijela, ale až když jsem se vrátila zpátky do Evropy. Byl to náraz, říkala jsem si, co to tady ty lidi řeší.“

O lidu Badi natočili krátký film

Do komunity, která je na úplném dně společnosti, se jí podařilo proniknout také v Nepálu. Před čtyřmi lety s kamarádem natočila krátkometrážní dokument Nedotknutelné prostitutky o lidu Badi.

Sociální pracovnice Helena Humňalová z Trutnova míří do světa za nejchudšími komunitami.

Rodiny žijící v nuzných podmínkách v osadách na jihovýchodě země patří do nejnižší nepálské kasty. Přestože v zemi je kastovní systém už desítky let zakázán, v povědomí veřejnosti se drží stále.

Badi nesmějí jíst stejné jídlo ani pít stejnou vodu jako lidé z vyšších kast. Nemají občanství, protože neznají svého otce. Tím pádem nemají nárok na půdu, vzdělání a nikdo je nechce zaměstnat. Je to začarovaný kruh, z kterého není úniku.

Mezi ženami, živícími se prodejem vlastního těla, strávila měsíc. Těm nejmladším bylo 14 let. „Prostituce je v Nepálu tabu, ostatní lidé o tom nechtěli mluvit. Prostitutky naopak byly otevřené, protože cítily příležitost ke změně. Je ale také spousta žen, které to dělat chtějí, protože za tím vidí snadný příjem. Není to černobílé,“ upozorňuje.

S odmítnutím se filmaři setkali pouze jednou. Na kameru nechtěla vystoupit žena, která ve vlastním domě prodávala dceru. „Do doby, než vznikl dokument, existovaly o lidech Badi pouze tři antropologické studie. V poslední době se o tom začíná více mluvit, situace nepálských prostitutek ale zůstává stejná,“ připomíná.

Teď řeší využívání toalet

Přestože se snímek dostal na festival Jeden svět, ve filmařské kariéře trutnovská rodačka nepokračovala.

V poslední době se už jako vědecká pracovnice na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy věnuje úplně jiné problematice. V zemích třetího světa zkoumá faktory, které ovlivňují změnu hygienických chování venkovanů.

V Kambodži a naposledy v Etiopii se mimo jiné zabývala problematikou využívání toalet.

„Přestože na zlepšení podmínek míří miliony dolarů z nejrůznějších zdrojů, místních lidí se nikdo neptá a příliš se nehledí na jejich potřeby,“ zdůrazňuje trutnovská rodačka. Letos v létě se Helena Humňalová chystá na další výzkumnou misi - tentokrát do Indie.