Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Důl Kovárna se na dlouho zavře, pod Sněžkou prodlouží turistům trasu

  9:15aktualizováno  9:15
Jeden z nejatraktivnějších turistických cílů v Krkonoších má před sebou na dlouhou dobu poslední sezonu. Historické důlní dílo Kovárna v Obřím dole se příští léto už neotevře. Speleologové z Albeřic, kteří podzemím provádějí turisty od roku 2004, začnou pracovat na prodloužení stávající prohlídkové trasy.

Turisté v dole Kovárna v Krkonoších. | foto: Radko Tásler

Turistům chtějí zpřístupnit zavalenou štolu Prokop na dně Obřího dolu, kde geologové v 50. letech hledali cínové, měděné a wolframové rudy (více čtěte zde).

Fotogalerie

Česká speleologická společnost Albeřice připravuje zpřístupnění štoly Prokop několik let. Má hotovou projektovou dokumentaci i stavební povolení.

Před dvěma lety se pokoušela získat peníze z Evropské unie, avšak projekt s rozpočtem 20 milionů korun Agentura ochrany přírody a krajiny k hodnocení na Státní fond životního prostředí, který o dotacích rozhoduje, ani nepustila (psali jsme zde).

Návštěvnická sezona v Kovárně

  • Trvá v roce pouze dva měsíce. Od července do konce srpna do podzemí sestoupí kolem 1 500 turistů. Termíny jsou zamluveny dlouho dopředu.
  • Návštěva trasy A v horní části dolu zabere necelou hodinu, od roku 2011 turisté mohou po nerezových žebřících absolvovat fyzicky náročnější trasu B do mezipatra, které vzniklo při průzkumech v 50. letech a kde se nachází část tehdejší důlní techniky.

Nepomohlo ani odvolání. Jeskyňáři sice na podzim podají žádost znovu, ale už nechtějí dál čekat. Příští léto proto v podzemí začnou pracovat a vše budou platit ze svého.

„Rozhodli jsme se, že se do toho pustíme sami. Když získáme dotaci, bude Kovárna zavřena dva až tři roky s tím, že bychom umožnili pouze nepravidelné skupinové prohlídky na trase B. Pokud bychom dotaci nedostali, nejsem schopný říct, jak dlouho to potrvá. Může to být i pět nebo šest let,“ říká šéf albeřických jeskyňářů Radko Tásler.

Kvůli klimatickým podmínkám a ochraně netopýrů mohou v podzemí Obřího dolu pracovat jen čtyři či pět měsíců v roce.

„Pokud to neuděláme, důl jednou zanikne“

Snaha zpřístupnit štolu Prokop za každou cenu má podle něj praktické i odborné důvody.

„Chceme turistům ukázat další část podzemí, která je velmi zajímavá. Navíc bychom tak mohli odvodnit celé spodní patro, kde je dnes spousta bahna, neustále přibývá a nemá kam odtékat. Pokud to neuděláme, důl jednou zanikne,“ vysvětluje speleolog.

Důl Kovárna

  • Při průzkumech mezi lety 1952 až 1959 horníci pod Sněžkou vyrubali sedm kilometrů chodeb, k těžbě však nikdy nedošlo, protože by ekonomicky byla příliš nákladná.
  • První zmínky o dolování v Obřím dole pocházejí z roku 1456, největšího rozmachu dosáhlo v 19. století. Důlní společnost tehdy z Pece pod Sněžkou vyvážela měděné a arzenové rudy do celé Evropy.
  • Mezi lety 1828 a 1868 hutě vyprodukovaly 39 tun surové mědi a 1 250 tun arzeniku.
  • Těžba skončila v roce 1876.
  • Kovárna je pro turisty otevřená od roku 2004, o sedm let později se prohlídkový okruh prodloužil o trasu B, která vede po nerezových žebřících do hloubky 50 metrů.

Když bahno zaplní spodní patro až po strop, zastaví se cirkulace vzduchu, což ve finále může vést k ukončení turistického provozu. V této části dolu se nacházejí také unikátní geologické struktury včetně krasových jevů a malých jeskyní, do kterých se s omezeními dostanou jen odborníci.

Stávající 300 metrů dlouhou prohlídkovou trasu chtějí jeskyňáři prodloužit o dalších 350 metrů, po žebřících povede do osmdesátimetrové hloubky.

Prodloužení prohlídkového okruhu

Na konci dědičné štoly Prokop vznikne nový východ, dnes je možné do dolu sestoupit pouze jedním místem. Po ukončení průzkumu před 60 lety horníci vchod do štoly z bezpečnostních důvodů odstřelili. Jeskyňáři proto musejí prokopat zhruba sto metrů zavalené chodby, podle propočtů potřebují vytěžit více než 400 kubických metrů zvětralin, jílu a několikatunových balvanů.

Ve štole Prokop je z 50. let obrovské množství důlní techniky včetně podzemního skladu střeliva, kolejnic, důlních vozíků nebo části lokomotivního depa. Prospektoři mezi lety 1952 až 1959 vykopali sedm kilometrů chodeb. Pokud by se jeskyňáři dostali do velké strojovny, otevře se jim možnost dalšího prodloužení prohlídkového okruhu.

„Otevřeme si přístup ke třem až pěti kilometrům chodeb. V budoucnu bychom tak mohli vytvořit prohlídkovou supertrasu,“ dodává Tásler.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

David Kovář ošetřuje zraněné týden po zemětřesení v Nepálu.
Český lékař se vzdal místa primáře v USA, vyrazil na misi do Afriky a Asie

Kardiolog David Kovář, původem z Hradce Králové, pracoval jako primář na klinice v americkém Coloradu. Rozhodl se však vzít rodinu a na rok vyrazit do Afriky a...  celý článek

Prameník minerálky Idy v Náchodě
Policie odložila případ minerálky s arzenem. Nešlo o trestný čin, rozhodla

Postup radnice v Náchodě, která po čtyři roky dovolila lidem pít minerálku Ida obsahující arzen, nebyl trestným činem. K takovému závěru dospěli rychnovští...  celý článek

Každý, kdo branou projde či projede na kole, přispěje pěti korunami na nákup...
Nezastavitelní míří do Adršpašsko-teplických skal, pomoci může každý

Nepřízeň osudu, ale zároveň obrovská vůle a touha pokračovat v aktivním životě, sportovat, být i nadále přínosem svému okolí. To spojuje lidi zapojené do...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.