Důl Kovárna se na dlouho zavře, pod Sněžkou prodlouží turistům trasu

Jeden z nejatraktivnějších turistických cílů v Krkonoších má před sebou na dlouhou dobu poslední sezonu. Historické důlní dílo Kovárna v Obřím dole se příští léto už neotevře. Speleologové z Albeřic, kteří podzemím provádějí turisty od roku 2004, začnou pracovat na prodloužení stávající prohlídkové trasy.

Turistům chtějí zpřístupnit zavalenou štolu Prokop na dně Obřího dolu, kde geologové v 50. letech hledali cínové, měděné a wolframové rudy (více čtěte zde).

Česká speleologická společnost Albeřice připravuje zpřístupnění štoly Prokop několik let. Má hotovou projektovou dokumentaci i stavební povolení.

Před dvěma lety se pokoušela získat peníze z Evropské unie, avšak projekt s rozpočtem 20 milionů korun Agentura ochrany přírody a krajiny k hodnocení na Státní fond životního prostředí, který o dotacích rozhoduje, ani nepustila (psali jsme zde).

Návštěvnická sezona v Kovárně

• Trvá v roce pouze dva měsíce. Od července do konce srpna do podzemí sestoupí kolem 1 500 turistů. Termíny jsou zamluveny dlouho dopředu.
• Návštěva trasy A v horní části dolu zabere necelou hodinu, od roku 2011 turisté mohou po nerezových žebřících absolvovat fyzicky náročnější trasu B do mezipatra, které vzniklo při průzkumech v 50. letech a kde se nachází část tehdejší důlní techniky.

Nepomohlo ani odvolání. Jeskyňáři sice na podzim podají žádost znovu, ale už nechtějí dál čekat. Příští léto proto v podzemí začnou pracovat a vše budou platit ze svého.

„Rozhodli jsme se, že se do toho pustíme sami. Když získáme dotaci, bude Kovárna zavřena dva až tři roky s tím, že bychom umožnili pouze nepravidelné skupinové prohlídky na trase B. Pokud bychom dotaci nedostali, nejsem schopný říct, jak dlouho to potrvá. Může to být i pět nebo šest let,“ říká šéf albeřických jeskyňářů Radko Tásler.

Kvůli klimatickým podmínkám a ochraně netopýrů mohou v podzemí Obřího dolu pracovat jen čtyři či pět měsíců v roce.

„Pokud to neuděláme, důl jednou zanikne“

Snaha zpřístupnit štolu Prokop za každou cenu má podle něj praktické i odborné důvody.

„Chceme turistům ukázat další část podzemí, která je velmi zajímavá. Navíc bychom tak mohli odvodnit celé spodní patro, kde je dnes spousta bahna, neustále přibývá a nemá kam odtékat. Pokud to neuděláme, důl jednou zanikne,“ vysvětluje speleolog.

Důl Kovárna

• Při průzkumech mezi lety 1952 až 1959 horníci pod Sněžkou vyrubali sedm kilometrů chodeb, k těžbě však nikdy nedošlo, protože by ekonomicky byla příliš nákladná.
• První zmínky o dolování v Obřím dole pocházejí z roku 1456, největšího rozmachu dosáhlo v 19. století. Důlní společnost tehdy z Pece pod Sněžkou vyvážela měděné a arzenové rudy do celé Evropy.
• Mezi lety 1828 a 1868 hutě vyprodukovaly 39 tun surové mědi a 1 250 tun arzeniku.
• Těžba skončila v roce 1876.
• Kovárna je pro turisty otevřená od roku 2004, o sedm let později se prohlídkový okruh prodloužil o trasu B, která vede po nerezových žebřících do hloubky 50 metrů.

Když bahno zaplní spodní patro až po strop, zastaví se cirkulace vzduchu, což ve finále může vést k ukončení turistického provozu. V této části dolu se nacházejí také unikátní geologické struktury včetně krasových jevů a malých jeskyní, do kterých se s omezeními dostanou jen odborníci.

Stávající 300 metrů dlouhou prohlídkovou trasu chtějí jeskyňáři prodloužit o dalších 350 metrů, po žebřících povede do osmdesátimetrové hloubky.

Prodloužení prohlídkového okruhu

Na konci dědičné štoly Prokop vznikne nový východ, dnes je možné do dolu sestoupit pouze jedním místem. Po ukončení průzkumu před 60 lety horníci vchod do štoly z bezpečnostních důvodů odstřelili. Jeskyňáři proto musejí prokopat zhruba sto metrů zavalené chodby, podle propočtů potřebují vytěžit více než 400 kubických metrů zvětralin, jílu a několikatunových balvanů.

Ve štole Prokop je z 50. let obrovské množství důlní techniky včetně podzemního skladu střeliva, kolejnic, důlních vozíků nebo části lokomotivního depa. Prospektoři mezi lety 1952 až 1959 vykopali sedm kilometrů chodeb. Pokud by se jeskyňáři dostali do velké strojovny, otevře se jim možnost dalšího prodloužení prohlídkového okruhu.

„Otevřeme si přístup ke třem až pěti kilometrům chodeb. V budoucnu bychom tak mohli vytvořit prohlídkovou supertrasu,“ dodává Tásler.