Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přírodní ledostěna v Krkonoších je hitem, termíny se musí rezervovat

  18:20aktualizováno  18:20
V Labském dole, nedaleko běžkařské trasy vedoucí z centra Špindlerova Mlýna, svádějí horolezci souboj s dvacetimetrovou skálou pokrytou ledem. Zájem je značný, některé termíny jsou v rezervačním systému národního parku zamluveny týdny dopředu.

Ledopád na dvacetimetrové skále je jedinou legální přírodní lezeckou stěnou ve východních Čechách, a tomu odpovídá i provoz na ní. Hlavně o víkendech připomíná mraveniště, jezdí sem horolezci z celé republiky. Správa Krkonošského národního parku proto musí poptávku regulovat (více zde).

Je neděle, hodina před polednem, další z krásných dnů letošní zimy: jasno a pět stupňů pod nulou. Pro lezení takřka ideální podmínky. Přesto je v akci zatím pouze jeden horolezec. V pětimetrové výšce vrtá do ledu šrouby postupného jištění a připravuje cestu pro parťáky. Jakmile dosáhne vrcholu, zakládá lano do připraveného provizorního štandu, skládajícího se z několika smyček doplněných kovovou karabinou, a slaní na zem.

Fotogalerie

Jeho kolega mezitím testuje ostrost cepínů a maček. Pohybuje se po ledové plošině jako pavouk ze strany na stranu metr nad zemí. Poklidná idyla se brzo změní. Od labského břehu začínají přicházet další a další horolezci.

Kolem poledne je ochranáři povolená denní kapacita téměř vyčerpána. V jednu chvíli jsou na stěně i čtyři horolezci najednou. Soustřeďují se v centrální části ledopádu, pravá náročnější strana skály s převisy zůstává prázdná, levý sektor slouží jako cvičiště hlavně pro začátečníky.

Ti, kteří nemusejí jistit, pozorují snažení parťáků nebo se připravují na výstup. Na boty připevňují mačky, uvazují sedák, chystají karabiny, vklíněnce, ledové šrouby a další nezbytné pomůcky. Ve sněhu zůstávají kromě batohů a horolezeckých pomůcek zapíchnuté běžky nebo sněžnice. Dorazili na nich horolezci i náhodní diváci.

„Kdybych to uměl, taky bych si to určitě vyzkoušel,“ komentuje snažení lezců jeden z běžkařů.

Nejpočetnější, osmičlenná skupina horolezců přijela z Berouna. „Vypadá to celkem lezitelně. Přijeli jsme si to užít, nejde o nějaké extra výkony,“ říká Jitka Güntherová, která na svahu pozoruje zkušenější kamarády. Ona sama s lezením na ledu teprve začíná. Během tréninku vyšplhá na dvacetimetrovou stěnu třikrát či čtyřikrát, pro nováčka to je tak akorát.

„Docela z toho bolí ruce,“ dodává jedna ze dvou dívek v jinak ryze mužské společnosti.

Horolezci tu trénují na Alpy či Vysoké Tatry

Členové pražského horolezeckého oddílu Humanita jezdí do krkonošského údolí pravidelně. Podle předsedy oddílu Roberta Halamy je to ideální příprava pro lezení na větších stěnách v Alpách nebo Vysokých Tatrách.

„Pro nás to je nejbližší legálně dostupný ledopád. Je to dobré tady potrénovat, aby pak člověk nebyl ve vyšších horách úplně mimo. Pro získání grifu je potřeba sem jet minimálně pětkrát za sezonu. Ve vyšších horách už musíte mít zkušenosti a sebedůvěru. Když zaseknete cepín, musíte vědět, jestli drží,“ vykládá Halama. Zkušenější lezci namísto „otloukání“ hledají stopy a otvory v ledu, šetří tak síly.

Labským ledopádem nepohrdnou ani horolezci mající už něco za sebou. Trénovat sem chodí třeba Radoslav Groh z Vrchlabí, který na konci loňského roku s děčínským alpinistou Jindřichem Hudečkem absolvovali jako první Češi zimní výstup na patagonského žulového obra Fitz Roy (psali jsme o něm zde).

Horolezci zdolávají přírodní ledovou stěnu v Labském dole v Krkonoších.

„Labský ledopád je relativně dlouhý, nalezete na něm nějaké výškové metry. Jsou tady různé profily, od méně náročných po složitější. Dají se tu tak komplexně natrénovat všechny dovednosti, které pak zúročíte v horách,“ vysvětluje Groh a ujišťuje, že se tato technika jinak než lezením v ledu nedá natrénovat.

Zatímco v loňském roce nebyly podmínky ideální, letos to je úplně jiná písnička. Silná vrstva ledu se v údolí Labe vytvořila už v prosinci a podle znalců vydrží alespoň do března. Nejlepší jsou teploty kolem pěti pod nulou, kdy stále protéká spodní voda. Při výraznějších mrazech je led příliš křehký a láme se.

Každý den může nahoru jen 16 lezců

Ledopád je schovaný na konci běžkařské Buď fit stezky vedoucí ze Špindlerova Mlýna. Nachází se v kopci na druhé straně Labe. Cesta kopíruje modrou turistickou stezku. Od Dívčích lávek je to k rozcestníku Labský důl–Pudlava 3,5 kilometru, horolezci trasu absolvují na běžkách, sněžnicích nebo skialpinistických lyžích. Přímo pod skálu vede vyšlapaná pěšina, překročit Labe usnadňuje natažené ocelové lano.

Kdo chce otestovat své schopnosti na ledopádu, musí si veškeré vybavení přinést s sebou a hlavně se předem přes internet zaregistrovat na webu Správy KRNAP. Zájem je v letošním roce velký, některé termíny, především pátky a víkendy, jsou zamluveny i týdny dopředu.

Ochranáři od začátku stanovili denní kapacitu na 16 osob, teoreticky tak může být na stěně v jednom okamžiku až osm lezců. Pokud jsou dobré podmínky, jako letos, ledopád za sezonu navštíví okolo jednoho tisíce zájemců. Lokalita se nachází ve II. zóně národního párku, pohyb většího počtu lidí by měl neblahý vliv na zdejší přírodu.

„Potvrdilo se, že denní kapacita je odpovídající. Neuvažujeme o tom, že bychom ji zvyšovali. Bylo by to nebezpečné i pro samotné horolezce,“ říká mluvčí správy parku Radek Drahný.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.