Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Anexe Krymu mi zlomila duši, říká hradecká houslistka z Ukrajiny

  7:02aktualizováno  7:02
Na Dnech ukrajinské kultury, které začaly v Hradci Králové, nechybí ani houslistka hradecké Filharmonie Natalija Žovtobrjuchová. Má za sebou dramatický příběh. Anexe Krymu obrátila její rodině život naruby.

Houslistka hradecké Filharmonie Natalija Žovtobrjuchová s manželem. | foto: Tomáš Kučera, MF DNES

Život houslistky Nataliji Žovtobrjuchové a její rodiny kopíruje osudy mnoha Ukrajinců, kteří našli druhý domov v České republice. S jedním rozdílem: od roku 1987 žila na ukrajinském Krymu. Patří tedy mezi tisíce obyvatel strategického kousku země, jimž ruská anexe na jaře 2014 zásadně změnila život.

„Kvůli anexi jsem ztratila domov, mnoho přátel, dokonce to narušilo vztahy v rodině. Rusko zcela nepokrytě ukradlo Ukrajině část území. Teď už Krym nikoho nezajímá, a to je chyba,“ říká dvaapadesátiletá houslistka, absolventka kyjevské hudební akademie, která s manželem Michailem žije v Hradci Králové od roku 2014.

Rozpad Sovětského svazu v roce 1991 znamenal pro obyvatele Ukrajiny dramatický propad životní úrovně a desetitisíce jich začaly hledat práci v zahraničí. I profesionální hudebníci Natalija a Michail. V roce 1992 uspěli v konkurzu do hradecké Filharmonie a přestěhovali se. Ne však na trvalo. S přestávkami žili v Čechách a na Krymu. Jejich snem bylo vrátit se zpět na poloostrov.

„Život na Krymu nebyl snadný, nemohla jsem tam sehnat slušnou práci v oboru,“ říká Natalija.

Když v listopadu 2013 na kyjevském Majdanu propukly demonstrace proti proruskému prezidentu Viktoru Janukovičovi, který odmítl asociační dohodu s EU, vřelo to i v životě Žovtobrjuchových.

Fotogalerie

„Do roku 2014 málokdo řešil historii, kdo je Rus, kdo Ukrajinec. Lidé s tím neměli problém. Po oranžové revoluci (na podzim roku 2004 vypukla na protest proti zfalšování voleb proruským Vikorem Janukovyčem a odstartovala prozápadní orientaci Ukrajiny, pozn. red.) jsme ucítili vůni svobody, a když najednou o deset let později z Ruska zaznělo dost, pro Ukrajince to bylo už nepřijatelné. Šokující navíc bylo, když ruská propaganda začala šířit, že Ukrajinci nejsou národem, jsou fašisty, za Majdan mohou americké tajné služby. O těch fašistech, to byla největší urážka! Kolik Ukrajinců jen padlo za druhé světové války!?“ zlobí se Natalija. Podle ní Putin agresivní politikou dosáhl opaku toho, co na Ukrajině chtěl.

„Sjednotil Ukrajince a vlastně podnítil ukrajinské obrození. Kromě toho dosud přátelské národy rozeštval. Rozeštval i rodiny včetně té naší. S rodiči, kteří žijí v Rusku, jsem se kvůli okupaci Krymu nepohodla. Ukrajina patří jednoznačně do Evropy. Putinovi jde o to, aby Ukrajina byla na kolenou a byla závislá na Rusku,“ pokračuje žena.

Rusko v zimě roku 2013 zorganizovalo na Krymu pseudoreferendum a na jaře roku 2014 s pomocí zelených mužíčků – perfektně vyzbrojených vojáků bez označení - poloostrov anektovalo. Tehdy nastal v životě rodiny zásadní zlom. Prodali na Krymu panelákový byt a poloostrov definitivně opustili. Události na Krymu vzápětí převálcovaly zprávy z východní Ukrajiny z Donbasu.

Obsazování Krymu viděla v na vlastní oči

„V březnu 2014 jsem měla zrovna dovolenou a přijela na dva týdny na Krym za manželem. Viděla jsem anexi v přímém přenosu. Ruská propaganda v televizi jela na plné obrátky. Nevěřila jsem vlastním očím, že něco takového v dnešní době může někomu v Evropě projít. Viděla jsem v ulicích neoznačené, přesto evidentně ruské vojáky. Měli ruský dialekt, každý to poznal, nebylo pochyb, že nejsou místní. Celé to bylo předem připravené,“ říká Natalija.

Její manžel od roku 2012 pracoval opět v Sevastopolu, a co se kolem děje, vnímal mnohem citlivěji, dobře chápal, že se situace na poloostrově vyostřuje. Každý, kdo měl jiný názor než okupanti, poloostrov opouštěl.

„Kdo z obyvatel Krymu odmítl ruské občanství, měl problém. Stali jsme se cizinci ve vlastní zemi! Kvůli tomu odešlo z Krymu hodně lidí. Nebylo na co čekat, rozhodli jsme se prodat byt a odejít. Měli jsme velké štěstí, že se nám to podařilo, i když jsme byt prodali velmi pod cenou,“ vzpomíná šestašedesátiletý Michail Žovtobrjuch.

Rusové v březnu 2014 obsadili na Krymu i sídlo námořnictva:

Od té doby jsou v Hradci. Nemohou pochopit, co je v Česku lidí, kteří opakují kremelskou propagandu a fandí Putinovi.

„Když jezdím s filharmonií po Evropě, vidím, jak ruská propaganda nabírá na obrátkách. Třeba i v Německu, kde bych to nečekala. Některé západoevropské země si myslí, že se jich Ukrajina netýká, ale to je chyba,“ upozorňuje perfektní češtinou opora hradecké Filharmonie.

„Putin zkouší, co mu Západ dovolí“

Manželé varují před neustálým ustupováním agresivní ruské politice. „Před Putinem je třeba mít se na pozoru, ale na druhou stranu není tak hrozný a šílený, jak se někomu může zdát. On jen zkouší, co mu Západ dovolí, a vychází mu to,“ říká Michail a jeho manželka má jasno: „Strach z Putina je slabostí Západu, západ je přitom mnohem silnější. Slabosti demokratických zemí se děsím. Kdyby Západ řekl dost, Putin se zastaví.“

Přesto má pocit vykořeněnosti stejně jako mnozí emigranti.

„Kde se cítím doma? To je velmi složitá otázka. I když už řadu let žiji a pracuji v Hradci, a za to jsem vděčná, mám pocit, jako bych nepatřila nikam,“ ztiší hlas Natalija, která se narodila ve Vladikavkazu na severním Kavkaze, studovala v Kyjevě a léta žila na Krymu.

„Prvním otřesem v mém životě byl rozpad Sovětského svazu, druhým Krym. Místa, která jsem měla ráda, z mého života zmizela. Vím však jedno, na Krym se už nevrátím. To, co se tam stalo, mi zlomilo duši,“ dodává chvějícím se hlasem.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.