Za měsíc to bude už 41 let, co se u někdejšího hradeckého Všesportovního stadionu poprvé rozsvítily čtyři 55 metrů vysoké osvětlovací stožáry. Přestože ještě před nedávnem hrozila populárním lízátkům poslední cesta do šrotu, nyní je vše jinak. Stožáry s největší pravděpodobností zůstanou dominantou i zcela nového městského fotbalového stadionu, který se možná začne stavět už příští rok.
Jistota je, že záchrana stožárů ukrojí velký díl finančních prostředků. Obrovské náklady spolkne nejen jejich renovace včetně instalace moderních výbojek, ale i stěhování 45tunových „majáků“ blíž k hrací ploše. Jen pro připomínku: finančním stropem na celou arénu včetně parkovišť, dopravního napojení i inženýrských sítí je 400 milionů korun.
„Bez lízátek by se ušetřila spousta peněz jdoucí do milionů. Také počet reflektorů by mohl být poloviční při variantě umístění svítidel na rampách na střechách tribun. Poloviční by byly také provozní náklady na spotřebu elektřiny,“ domnívá se například Jaroslav Jonáš. Stožáry však u stadionu zůstanou.
„Zachování současných světel bylo jednou z podmínek města. Ten nápad se ale líbí i mně, protože by měla zůstat jako jasně identifikovatelná dominanta a symbol celé lokality. V návrhu s nimi počítám, ale neumím odpovědět na to, zda by nebyl levnější jiný typ osvětlení, musela by se udělat technická analýza,“ říká Daniel Němeček, spoluautor konceptu fotbalového stadionu, který se má podobat plzeňské Doosan Areně.
„Přesunutí lízátek samozřejmě nebude ani jednoduchá, ani laciná záležitost. Víme také, že nejsou v kvalitním stavu, a neradi bychom jednoho dne zjistili, že hrozí stav havarijní,“ smiřuje se s vysokými náklady náměstek primátora Jindřich Vedlich. „Zatím řeším vzhled a fungování stadionu, v tomto směru lízátka nepředstavují žádný problém. Nevíme ale, v jakém stavu jsou konstrukce,“ přiznává Němeček.
Když se lízátka před lety stavěla, byl u toho i Jaroslav Kott, současný předseda občanského sdružení Světlo pro Hradec. Také on si uvědomuje, že jejich renovaci velmi prodraží složitá demontáž, transport a opětovné uchycení. Navrhuje proto konstrukce nechat na jejich místech a soustředit se spíš na samotné osvětlení.
Za zachování lízátek bojují tři roky
„Dnes už to jde technicky zcela bez problémů vyřešit. Odhaduji, že osazení lízátek novými úspornějšími výbojkami, natření a rekonstrukce rozvodny by mohly vyjít na pět milionů korun,“ říká Kott, jenž skutečnost, že nový projekt s lízátky dál počítá, považuje za satisfakci.
„V době plánování stadionu uvnitř komerčního centra Park Malšovice jsme za záchranu stožárů tři roky bojovali a po celou tu dobu jsme museli snášet urážky a ponižování. Lobby za to, že lízátka jsou v tak špatném stavu, že musí zmizet, byla opravdu velmi silná,“ přiznává.
Stavbu nového městského stadionu po etapách by mohly zkomplikovat obří betonové kvádry, ve kterých drží osvětlovací stožáry pouze čtyři šrouby. Jen likvidace základů, které jsou vyhloubeny do deseti metrů, by údajně trvala několik týdnů.
Na hradecká lízátka se kladly obzvlášť vysoké nároky, protože nedlouho před jejich vztyčením podobný osvětlovací stožár spadl v Třinci.
Koncept stadionu, který město stále ještě oficiálně nepředstavilo, avšak který již unikl na veřejnost, nedávno přijel do Hradce obhajovat plzeňský architekt Daniel Němeček. Zdá se, že jeho práce měla úspěch.
„Město tento koncept akceptovalo a teď už řešíme věci technického rázu, například přesné lokace v západní tribuně, která převezme hlavní funkci,“ dodává Vedlich.
Němeček pro Hradec Králové navhl stadion se žlutočernou prolamovanou fasádou, 9 773 místy pro diváky, třemi tréninkovými plochami, sociálními zařízeními i občerstveními pod tribunami, jimiž vedou průchody k hrací ploše a k jednotlivým místům. Celý stadion by měl být obehnán ochozem a stávající val severní tribuny by se mohl proměnit v amfiteátr na pořádání různých kulturních akcí pro několik stovek diváků.
