Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hradec cítí šanci na seznam UNESCO, přitakávají i experti

  17:48aktualizováno  17:48
Hradec Králové má za sebou první krok na dlouhé cestě zapsat se na světový seznam památek UNESCO. Tým expertů dokončil studii argumentů pro zápis urbanismu meziválečného období. Hlavním magnetem má být Gočár.

Letecký pohled na moderní centrum Hradce Králové, které navrhl Josef Gočár. | foto: Stanislav Ďoubal, 5plus2.cz

Bloky činžáků, úřednických a školských areálů, a dokonce jeden kostel, to vše postavené v meziválečném období podle předem daného plánu přibližně mezi Resslovou ulicí a historickým centrem Hradce Králové. Právě s tímto gočárovským skvostem moderní architektury by město mohlo usilovat o zápis do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Tvrdí to odborníci, kteří nedávno dokončili studii o výjimečnosti Hradce z hlediska meziválečného urbanismu. Dokument nevznikl samoúčelně a má podporu vedení radnice.

Gočárův odkaz v Hradci

„Naším cílem je zapsat urbanismus v Hradci Králové, a to zejména Gočárovu výstavbu, mezi památky UNESCO. Tento záměr vedení města podporuje. Zápis na seznam UNESCO by byl nepochybně pro město velkým přínosem,“ potvrdil primátor Hradce Králové Zdeněk Fink.

O tom, že Hradec myslí snahu dostat se na seznam UNESCO vážně, svědčí i to, že rada města vytvořila expertní pracovní skupinu, která má celou věc na starosti a postup koordinuje.

„Takzvaná komparativní studie je novinkou, právě ji projednáváme. Budou se do ní zapracovávat další připomínky,“ potvrdil vedoucí odboru památkové péče hradeckého magistrátu Jan Falta.

Účelem studie je zdůraznit, v čem konkrétně Hradec může v konkurenci obstát. „Studie říká, že v seznamu UNESCO je prostor pro vhodně designovanou kulturní věc, která by se týkala urbanismu a architektury právě tohoto období. A to je velmi důležité,“ vysvětlil Falta.

Existence podrobné dokumentace týkající se výjimečnosti Hradce z hlediska architektury a urbanismu meziválečného období je pro město důležitá, protože bez ní se na národní seznam navrhovaných památek nelze dostat. A národní seznam je zase nezbytnou podmínkou pro to, aby se některá z členských zemí světové organizace mohla ucházet s konkrétní památkou o zápis na seznam UNESCO. Česká republika má v seznamu desítky položek, avšak Hradec Králové se svým meziválečným urbanismem zatím chybí.

Městu by mohl nahrávat i fakt, že Česká republika má v prestižním dědictví jen jediného reprezentanta moderní architektury - brněnskou vilu Tugendhat. Také proto má Hradec velkou šanci uspět, neznamená to však, že se tak stane v nejbližších letech.

„Je to záležitost dlouhodobého charakteru. Nelze odhlédnout od věcí, které jsou již z minulosti na zápis na seznam UNESCO připraveny. Seznam kandidátů je v Česku naplněn na několik let dopředu. To si uvědomujeme, a proto zatím v tichosti bez mediální publicity systematicky a trpělivě postupujeme,“ vysvětlil Falta, podle kterého je v tuto chvíli obtížné odhadnout, kdy se Hradec na seznam UNESCO dostane.

UNESCO v Česku

  • PRAHA (zápis 1992) 
  • ČESKÝ KRUMLOV (zápis 1992) 
  • TELČ (zápis 1992) 
  • KOSTEL SV. JANA NEPOMUCKÉHO VE ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU (zápis 1994) 
  • KUTNÁ HORA (zápis 1995)
  • LEDNICKO-VALTICKÝ AREÁL (zápis 1996)
  • HOLAŠOVICE (zápis 1998) 
  • ZÁMEK A ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI (zápis 1998) 
  • ZÁMECKÝ AREÁL V LITOMYŠLI (zápis 1999)
  • SLOUP NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE V OLOMOUCI (zápis 2000)
  • VILA TUGENDHAT V BRNĚ (zápis 2001) 
  • ŽIDOVSKÁ ČTVRŤ A BAZILIKA SV. PROKOPA V TŘEBÍČI (zápis 2003)
  • SLOVÁCKÝ VERBUŇK (zápis 2005) 
  • MASOPUST NA HLINECKU (zápis 2010) 
  • SOKOLNICTVÍ (zápis 2010) 
  • JÍZDA KRÁLŮ (zápis 2011) 

„Záleží na mnoha okolnostech, a to i v globálním měřítku. Je to také o vyrovnání počtu kulturních památek zapsaných na územích zeměkoule, aby jich Evropa vzhledem k počtu obyvatel neměla víc než jiné části světa. Na druhou stranu nemáme povědomost o tom, že by mezi kandidáty existoval přímý konkurent, který by přijetí Hradce vylučoval,“ upozornil Falta.

V Hradci Králové na počátku 20. století vznikla výjimečná situace. Už na sklonku 19. století se začala bourat stará pevnost a později na uvolněných pozemcích vznikaly nové ulice a celé bloky domů. Promyšlená koncepce urbanismu města vyvrcholila v regulačním plánu Josefa Gočára z let 1926 až 1928. Podle odborníků nebylo v meziválečném období v Evropě běžné, aby se podařilo regulační plán města naplnit podobně jako v Hradci. Navíc zhmotnění regulačního plánu z obrazu 2D do 3D bylo provedeno velmi kvalitními architekty, jako byli například Josef Gočár nebo Jan Kotěra.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.