Bloky činžáků, úřednických a školských areálů, a dokonce jeden kostel, to vše postavené v meziválečném období podle předem daného plánu přibližně mezi Resslovou ulicí a historickým centrem Hradce Králové. Právě s tímto gočárovským skvostem moderní architektury by město mohlo usilovat o zápis do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Tvrdí to odborníci, kteří nedávno dokončili studii o výjimečnosti Hradce z hlediska meziválečného urbanismu. Dokument nevznikl samoúčelně a má podporu vedení radnice.
Gočárův odkaz v Hradci |
„Naším cílem je zapsat urbanismus v Hradci Králové, a to zejména Gočárovu výstavbu, mezi památky UNESCO. Tento záměr vedení města podporuje. Zápis na seznam UNESCO by byl nepochybně pro město velkým přínosem,“ potvrdil primátor Hradce Králové Zdeněk Fink.
O tom, že Hradec myslí snahu dostat se na seznam UNESCO vážně, svědčí i to, že rada města vytvořila expertní pracovní skupinu, která má celou věc na starosti a postup koordinuje.
„Takzvaná komparativní studie je novinkou, právě ji projednáváme. Budou se do ní zapracovávat další připomínky,“ potvrdil vedoucí odboru památkové péče hradeckého magistrátu Jan Falta.
Účelem studie je zdůraznit, v čem konkrétně Hradec může v konkurenci obstát. „Studie říká, že v seznamu UNESCO je prostor pro vhodně designovanou kulturní věc, která by se týkala urbanismu a architektury právě tohoto období. A to je velmi důležité,“ vysvětlil Falta.
Existence podrobné dokumentace týkající se výjimečnosti Hradce z hlediska architektury a urbanismu meziválečného období je pro město důležitá, protože bez ní se na národní seznam navrhovaných památek nelze dostat. A národní seznam je zase nezbytnou podmínkou pro to, aby se některá z členských zemí světové organizace mohla ucházet s konkrétní památkou o zápis na seznam UNESCO. Česká republika má v seznamu desítky položek, avšak Hradec Králové se svým meziválečným urbanismem zatím chybí.
Městu by mohl nahrávat i fakt, že Česká republika má v prestižním dědictví jen jediného reprezentanta moderní architektury - brněnskou vilu Tugendhat. Také proto má Hradec velkou šanci uspět, neznamená to však, že se tak stane v nejbližších letech.
„Je to záležitost dlouhodobého charakteru. Nelze odhlédnout od věcí, které jsou již z minulosti na zápis na seznam UNESCO připraveny. Seznam kandidátů je v Česku naplněn na několik let dopředu. To si uvědomujeme, a proto zatím v tichosti bez mediální publicity systematicky a trpělivě postupujeme,“ vysvětlil Falta, podle kterého je v tuto chvíli obtížné odhadnout, kdy se Hradec na seznam UNESCO dostane.
UNESCO v Česku
|
„Záleží na mnoha okolnostech, a to i v globálním měřítku. Je to také o vyrovnání počtu kulturních památek zapsaných na územích zeměkoule, aby jich Evropa vzhledem k počtu obyvatel neměla víc než jiné části světa. Na druhou stranu nemáme povědomost o tom, že by mezi kandidáty existoval přímý konkurent, který by přijetí Hradce vylučoval,“ upozornil Falta.
V Hradci Králové na počátku 20. století vznikla výjimečná situace. Už na sklonku 19. století se začala bourat stará pevnost a později na uvolněných pozemcích vznikaly nové ulice a celé bloky domů. Promyšlená koncepce urbanismu města vyvrcholila v regulačním plánu Josefa Gočára z let 1926 až 1928. Podle odborníků nebylo v meziválečném období v Evropě běžné, aby se podařilo regulační plán města naplnit podobně jako v Hradci. Navíc zhmotnění regulačního plánu z obrazu 2D do 3D bylo provedeno velmi kvalitními architekty, jako byli například Josef Gočár nebo Jan Kotěra.
