Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hradec se připravuje na změnu klimatu, nebezpečí sucha bere vážně

  8:39aktualizováno  8:39
Byť hlemýždím tempem, Hradec Králové se začal připravovat na změnu klimatu a sucho, které městu v blízké budoucnosti hrozí. Mnoho rad Hradci i Dobrušce dává právě dokončený projekt Adaptace sídel na změnu klimatu.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Lukáš Procházka, MF DNES

Je sice otázka, zda hlemýždí rychlost bude stačit, aby Hradec účinně zabránil velké hrozbě sucha, ale i tak patří mezi nejosvícenější česká města.

Nejenže se spolu se Ždárem nad Sázavou a Dobruškou zapojil do unikátního projektu Adaptace sídel na změnu klimatu, ale jako první v republice dokončil inventarizaci zeleně, díky srpnovému kroužení dronu nad centrem právě vzniká teplotní mapa, pod Benešovou třídou se chystá prostor pro velkou nádrž na užitkovou vodu a Hradec zanedlouho vypíše výběrové řízení na instalaci „chytrých“ dálkových odečtů vody, prozatím jen pro školní budovy.

„Například retenční nádrže na užitkovou vodu si v Hradci docela dobře dovedu představit. A magistrát by mohl jít příkladem,“ řekl náměstek primátora Milan Jaroš, který byl v projektu Adaptace sídel na změnu klimatu nejvýše postaveným vyslancem města.

O tom, že Hradec nesmí podlehnout dojmu, že sucho přelstí, svědčí více než 90stránková studie programu, na který norské, islandské či lichtenštejnské granty přispěly částkou přes osm milionů korun. Výsledkem je takzvaný index zranitelnosti, který je v případě Hradce velmi vysoký, poměrně dlouhý seznam potenciálních hrozeb i vyloženě slabých stránek města, ale i široký návrh opatření, kterak se především na sucho připravit.

Hradecký problém souvisí s politikou města

Zatímco Hradec Králové podle všeho bude v blízké budoucnosti čelit akutnímu nedostatku vody, Dobrušku spíš ohrožují přívalové srážky, lokální povodně, avšak paradoxně i extrémně nízké srážky. Hradecký problém podle studie velmi úzce souvisí například s politikou města, respektive s vysokým nárůstem zastavěných ploch, kvůli kterým se voda nemůže přirozeně vsakovat.

Zatím se však nerealizují ani v zahraničí již běžná opatření k zadržení vody, nepřispívá ani nárůst tropických dní a nocí nebo naopak úbytek sněhové pokrývky.

Ale co je vůbec nejhorší a pro autory studie prý vyloženě skličující: většina obyvatel Hradce i Dobrušky je přesvědčena, že nebezpečí související se změnou klimatu nehrozí. V Hradci si to nenechá vymluvit 58 procent lidí, v Dobrušce dokonce 77 procent obyvatel.

„Čím menší město, tím větší mají lidé falešný pocit bezpečí. V Dobrušce má nejhorší povědomí hlavně mládež. Je to absurdní a strašné zjištění, protože v podstatě jde o 77 procent nespolupracujících lidí v případě nějakého ohrožení. Je to ještě větší problém než dosud nerealizovaný soubor technických doporučení, protože tito lidé nebudou souhlasit s žádným opatřením. Potíž zkrátka je, že o klimatické změně se u nás nehovoří. Sice máme všechno výborně papírově zpracované, ale nemáme instituci, která by pracovala s veřejností a prosazovala to. Hlavně ale máme zbytečné papíry,“ upozornil vedoucí projektu Michael Pondělíček.

„Vláda sice vloni na podzim schválila národní strategii přizpůsobení se změně klimatu, ale na městech se to téma dosud vůbec neřešilo. Pro začátek alespoň velká města by si měla připravit vlastní strategii, zanalyzovat hrozby, které ze změn klimatu vyplývají. Je to důležité, protože každá lokalita potřebuje něco jiného,“ navázal Adam Emmer, doktorand brněnského Ústavu výzkumu globální změny.

„Jsou tam i lidé, kteří si myslí, že je vše v pořádku“

Jaroš slíbil, že v Hradci se studií budou pracovat. „Už mi ji předali. Spolu s odborem životního prostředí si ji prostudujeme a budeme se snažit uvést v život aspoň nějaká opatření,“ řekl náměstek primátora.

„Myslím, že pan Jaroš by měl vůli něco prosadit, ale činit by se měli i další, u kterých si nejsem jistý, zda něco tuší. A v Dobrušce si po palácovém převratu nejsem jistý vůbec ničím,“ konstatoval Pondělíček.

„Jedna věc je náměstek Jaroš, který by něco změnit chtěl, na druhé straně je ale úřednická mašinérie, která chce jen někdy a jen někdo. Jsou tam totiž i lidé, kteří si myslí, že je vše v nejlepším pořádku a už se nemusí o nic snažit,“ navázala spoluautorka projektu Adaptace sídel Vladimíra Šilhánková, podle které se Hradec snaží:

„Jenže bude se muset snažit ještě víc, aby se tady žilo dobře i v budoucnu.“ Mezi největší hradecké minusy, se kterými by se měl podle studie vypořádat, patří třeba zastavěná území v oblastech zaplavovaných při stoleté vodě, zásobování pitnou vodou z problematických lokalit, zanášení kanalizace, lokality ohrožené sesuvem půdy anebo městská zástavba s výrazně vyšší teplotou než její okolí, tedy efekt tepelného ostrova.

Dobrušce pro změnu projekt navrhuje zamyslet se nad neexistencí záplavového území na Dědině i protipovodňových opatření na Brtevském potoce, nedostatečně kapacitní kanalizací či pěstováním nevhodných plodin, které mohou za erozi půdy, a tedy zvyšují riziko povodní.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.