Parkovací dům pro kola stojí u hradeckého nádraží.

Parkovací dům pro kola stojí u hradeckého nádraží. | foto: Michal Klíma, MAFRA

Stop cyklodomům, průkopnický Hradec Králové zrušil stavbu několika věží

  • 7
Nadšení, s nímž radnice v Hradci Králové ještě před rokem představovala, kde všude by chtěla postavit parkovací domy pro kola, je pryč. Město původně plánovalo postavit automatickou věž téměř na každém rohu, ale nyní už je reálné vybudování jen jedné.

Ještě před rokem měla hradecká radnice velké oči. Nyní zjistila, že lidé plně využívají jen cyklověž u nádraží, která byla první svého druhu v Česku. Za vystřízlivěním představitelů města je parkovací dům, který vloni vyrostl u obchodního centra Futurum.

„Mám z něj smíšené pocity. Když jsem se tam byl podívat naposledy, byla v něm zaparkována asi čtyři kola. Přitom jsme si od takovéto lokality slibovali víc. Opatrnost při budování dalších je proto na místě,“ vysvětlil změnu plánů primátor Zdeněk Fink (HDK).

Zatím podle něj město nechá dřímat projekty parkovacích věží pro kola ve fakultní nemocnici a u areálu univerzitního kampusu. Ty přitom už byly velmi důkladně připraveny a kdyby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) letos v únoru zakázky na výstavbu nezrušil, nejspíš by cyklověže už stály (o rozhodutí úřadu čtěte zde).

Radnice plánovala vypsat zakázky znovu, ale neudělala to. Zároveň padly plány vybudovat automatická zařízení u koupaliště Flošny, u zimního stadionu či u kongresového centra Aldisu, o kterých město ještě před rokem hovořilo.

Naopak novinkou by měl být nový parkovací dům u hlavního nádraží, který by měl nahradit stávající parkovací věž. Ta se kvůli bourání hotelu Černigov, u nějž stojí, musí stěhovat.

„V současné době máme v plánu jen parkovací dům pro kola v přednádražním prostoru, který se dlouhodobě ukazuje jako nejvýhodnější. Stávající věž se bude muset přesunout jinam, ale původně zamýšlené místo u nástupiště nakonec z bezpečnostního hlediska nebude možné,“ říká Fink, kterému by se líbilo, kdyby nové parkoviště pro kola u nádraží nebylo ve formě věže, ale kdyby bylo zabudované do země.

„Náklady však náš odbor hlavního architekta spočítal o tři miliony vyšší než u původního typu. Pokud bychom to však ošetřili dotačně, uneslo by se to. Jednou z možností by bylo třeba zanoření do technického patra nádraží, které se nevyužívá. To bych já považoval za naprosto ideální, ale nevím, jak to dopadne,“ tvrdí Fink.

Stávající věž by město chtělo přestěhovat někam jinam. Místo ale není jisté právě proto, že u Futura se zařízení příliš neosvědčilo.

Hradecký patent

První parkovací dům pro kola v České republice vznikl začátkem roku 2013 u hradeckého nádraží jako projekt soukromého investora Rudolfa Bernarta, který nápad přivezl z Tchaj-wanu a přizpůsobil ho českým povětrnostním podmínkám. Jeho firma Systematica je jediná, která podobná zařízení staví, má je i patentovaná.

V roce 2013 v cyklodomu u nádraží v Hradci Králové své kolo zaparkovalo přes 10 tisíc lidí, v roce 2014 již přes 16 tisíc. Za denní parkování se platí pětikoruna.

Výstavba parkovacích domů u nemocnice a univerzity byla už téměř hotovou věcí, město vypsalo výběrové řízení a hledalo firmu, která projekt za zhruba 10 milionů korun provede (o projektu jsme psali tady). To se však nepovedlo, neboť na výběrové řízení nezávisle na sobě upozornili hradečtí aktivisté a také soukromá osoba, podle níž město vypsalo zakázku na míru Rudolfu Bernartovi, jenž má na zařízení chráněny užitné vzory. Ty fungují podobně jako patenty, takže pokud by je někdo využil, majitel mohl by po něm vyžadovat mastnou pokutu.

„Podmínky zadávací dokumentace mohla splnit jen jediná firma. Přitom podobné systémy pro ukládání třeba aut u nás vyrábí více společností. Kola by bezpochyby zvládly taky,“ uvedl tehdy Aleš Dohnal z Kruhu pro občanskou společnost.

Jeden z možných uchazečů ještě v průběhu výběrového řízení označil podmínky za diskriminační, a proto zadavatel 10 dnů před koncem lhůty výběrového řízení pro první cyklodům doplnil informaci, že „kruhový“ tvar, který v dokumentaci požaduje, je splněn libovolným n-úhelníkem.

„Tato informace velmi podstatně rozšířila okruh potenciálních soutěžitelů, ale přišla pozdě, správně měla být lhůta prodloužena nebo mělo být řízení zrušeno a vypsáno znovu,“ tvrdila už tehdy při komunikaci s MF DNES soukromá osoba, která podala na ÚOHS podnět.

Antimonopolní úřad nakonec obě zakázky zrušil, neboť město chybovalo při zveřejnění dodatečných informací.

„Zadavatel pochybil, když uveřejnil dodatečné informace k zakázkám, a přitom dle zákona neprodloužil lhůty pro podání nabídek,“ zdůvodnil rozhodnutí mluvčí ÚOHS Martin Švanda.

18. února 2013