Stojany na kola v centru Hradce Králové

Stojany na kola v centru Hradce Králové | foto: Martin Veselý, MAFRA

Hradec nechce emisní příkazy, aut se zbaví zónami pro pěší i cyklisty

  • 24
Hradec Králové po vzoru Prahy či Karlových Varů neuvažuje o zřízení nízkoemisních zón a nenechá si ani zpracovat studii přímo na míru o jejich přínosu. Dostat auta z centra města se bude snažit jinými způsoby. Podle primátora se město nevyhne upřednostňování pěší, cyklistické a městské hromadné dopravy.

Zakázat vjezd vozům, které nesplňují ekologické limity, už brzo chtějí radnice například v Kladně, Táboře, Opavě, Karlových Varech či Praze. Jenže Hradec Králové, který se pravidelně umisťuje na špici žebříčku kvality života, o stejném opatření neuvažuje. Dokonce ani nevyužije právě spuštěný dotační program ministerstva životního prostředí, díky němuž by mohl přínos takzvaných nízkoemisních zón alespoň zjistit.

„O možnosti zavedení nízkoemisních zón jsme jednali, ale zatím je nehodláme zavádět. Problém s emisemi se podle výsledků měření vyskytoval pouze ojediněle ve špičce na křižovatce Mileta,“ zmínil hradecký primátor Zdeněk Fink jeden z nejfrekventovanějších dopravních uzlů.

Praha chce z centra města vytlačit starší auta už v příštím roce, omezený vjezd by měly diesely vyrobené před rokem 2001 a benzínové vozy pocházejících z let před rokem 1993.

Hradecké váhání souvisí s příslibem budování obchvatů města. „Zřízení nízkoemisních zón by bylo jen velmi obtížně realizovatelné. Musely by se udělat tak velké dopravní úpravy, že by patrně škodily ještě více než vjezd starších vozů,“ vysvětlil náměstek primátora Jindřich Vedlich.

Nízkoemisní zóny nejsou pro Hradec spásou ani podle spoluautora dopravního auditu města a odborníka z Centra dopravního výzkumu Zbyňka Sperata.

„Podle mého názoru je Hradec Králové příliš malým městem na zavádění takových zón. Hradec by se tomuto problému určitě měl věnovat, ale nemyslím si, že nízkoemisní zóny by město zachránily anebo výrazně zvýšily kvalitu života, protože hlavními problémy zůstanou hluk a prach zejména z tranzitní dopravy, a to emisní zóny nevyřeší,“ upozornil Sperat.

Rozšiřování pěší zóny: první na řadě bude ulice ČSA?

Vedení města je bližší jiné opatření, které má ambice vypudit z centra velké množství aut. Přestože se o tom zatím mluví jen potichu, Hradec by mohl rozšířit pěší zónu.

Vloni symbolicky při mezinárodním Dni bez aut radnice naznačila, že zvažuje zákaz vjezdu pro osobní auta sice jen na úseku dlouhém asi 250 metrů mezi Adalbertinem a Mosteckou ulicí, avšak i tak malé rozšíření by poznamenalo dopravu v celém okolí Velkého náměstí (psali jsme zde).

Město si ve svých úvahách nepředstavuje tradiční pěší zónu, protože zákaz vjezdu by se netýkal městské hromadné dopravy.

S největší pravděpodobností však nezůstane pouze u ulice Československé armády.

„Do budoucna se město v oblasti historického jádra a městské památkové zóny nevyhne postupnému upřednostňování pěší, cyklistické a městské hromadné dopravy před dopravou individuální motorovou, zejména automobilovou,“ upozornil primátor, který se sám po městě nejčastěji pohybuje na kole: „Podporuju plány znesnadnit pohyb po městě pro individuální automobilovou dopravu.“

Také dopravní expert hradeckou snahu o upozaďování automobilů vítá.

„O rozšiřování hradecké pěší zóny se mluví už několik let a na řadě jsou nyní studie, které posoudí nejrůznější dopady takového rozhodnutí. Je to cesta dobrým směrem, protože právě na třídě ČSA před Adalbertinem můžete nyní jet padesátikilometrovou rychlostí, což zcela neodpovídá jejímu charakteru i vysoké intenzitě chodců,“ vysvětlil Sperat, podle kterého si i místní lidé na zákazové značky velmi rychle zvyknou:

„Když pro dopravu zavřete nějakou ulici, nefunguje to tak, že se stoprocentně přelije do ulice jiné. Přesune se jen její část, další část prostě zmizí, protože pokud je vše dobře navržené, lidé začnou více chodit pěšky, jezdit na kole nebo v MHD, což je právě záměrem při rozšiřování pěších zón,“ dodává