Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hradec staví nové digitální planetárium, posadí vás do kosmické lodi

  10:09aktualizováno  10:09
Za necelé tři roky se návštěvníci královéhradecké hvězdárny usadí do křesla a vyrazí na virtuální cestu kosmickou lodí. Začíná se totiž začíná budovat nové digitální planetárium za sto milionů, které nabídne i bez speciálních brýlí zážitek podobný 3D kinu a prohlídku planet zblízka.

Vizualizace budovy nového hradeckého planetária | foto: Královéhradecký kraj

"Říkáme tomu 2,5D. Budeme promítat obraz na polokouli, která diváka obklopí, a on si tak pomocí periferního vidění vytvoří téměř třírozměrný obraz," vysvětluje ředitel hradecké hvězdárny František Hovorka.

Hvězdárna a planetárium shlíží na krajské město z hřebenu mezi Zámečkem a Novým Hradcem Králové už od poloviny 50. let minulého století.

Nákres budovy nového hradeckého planetária

"Dosud bylo promítání černobílé, ale v novém planetáriu do toho vstoupí barva. Hlavní ale bude pohyb, objekty se budou zvětšovat a přibližovat, třídimenzionální obraz ještě umocní nakloněné hlediště a hudební doprovod," dodává ředitel.

Nyní se do planetária vejde asi 40 lidí, nový sál pojme stovku diváků. Zatímco starý přístroj dovoluje zobrazit hvězdnou oblohu a vesmírné objekty pouze tak, jak je vidíme ze Země, digitální planetárium umožní se k nim přiblížit.

Zážitek jako z kosmické lodi

"Divák bude mít dojem, že cestuje v prostoru. Uvidí planetu nebo její měsíce tak, jako by je viděl z meziplanetární sondy nebo z kosmické lodi," líčí Hovorka.

Návštěvníci se ale nemusí prohánět jen vesmírem, uvidí třeba i podmořský svět nebo nitro planety: "Předpokládáme, že nezůstane jen u astronomie a příbuzných oborů, jako je kosmonautika, ale bude možno zobrazovat i události z jiných přírodovědných i dalších oborů, třeba architektury, historie, lékařství."

O novou technologii hvězdárna usiluje deset let. Už v roce 2002 koupila pozemek, na kterém se letos v létě začnou hloubit základy pro novou stavbu, jež bude zvenčí připomínat létající talíř.

"Bude to stavba specifická svojí funkcí a té jsme přizpůsobili i architekturu. Bude kosmická a z moderního materiálu. Vnější povrch bude z čistého laminátu, který se nebude špinit," líčí autor projektu Karel Schmied z ateliéru AKIA.

Vizualizace budovy nového hradeckého planetária

"Stavbu jsme samozřejmě chtěli přiblížit staré hvězdárně, což je kvalitní funkcionalistická architektura. Betonová podnož proto bude statická a dramatičnost jí dodá talíř, který bude působit dojmem, že právě přistál," dodává Schmied.

Cestu vesmírem v digitálním planetáriu by měli první návštěvníci zažít ve druhé polovině roku 2014.

Historické planetárium nezavřou

Současné hradecké planetárium, které je nejstarší v Česku, ale nezanikne. "Pochází z roku 1957 a nejprve bylo krátce umístěno v Praze na Vinohradech," říká ředitel.

Po otevření hradecké hvězdárny se přestěhovalo do tehdy ještě nedostavěné hlavní kopule a až na přelomu 50. a 60. let vznikla rotunda, v níž je přístroj dodnes. A sloužit bude i nadále: "Chceme ho ještě udržet v provozu, minimálně několik let bude i nadále součástí hvězdárny. Je to úplně tmavý prostor, takže počítáme, že bude také sloužit i k některým fyzikálním experimentům, které vyžadují tmu."

Digitální planetárium už mají v Praze, ale je kombinované, protože kromě digitální projekce používá i původní opticko-mechanický přístroj pro zobrazení noční oblohy. Další dvě planetária se budou digitalizovat v Brně a v Ostravě, nová digitální planetária vzniknou pravděpodobně i v Plzni a Liberci jako součásti tamních vědeckých výukových center.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.