Vzdělávání ve speciálních školách má pro děti výhodu v individuální péči nebo asistentech. Ilustrační foto

Vzdělávání ve speciálních školách má pro děti výhodu v individuální péči nebo asistentech. Ilustrační foto | foto: Lukáš Procházka, MF DNES

Vyhláška vrací hocha ze speciální školy na základní, matka protestuje

  • 125
Vyhláška, která vrací do klasických základních škol část slabších dětí ze škol speciálních, začala narážet na odpor rodičů. Například v Hradci Králové se proti postavila matka desetiletého chlapce, u něhož díky přeřazení do speciální školy pominuly psychické potíže. Případ dostal k řešení i ombudsman.

"Můj syn si hodně vytrpěl, nespal, pomočoval se, nejedl, byl v sobě uzavřený a každou noc plakal. Pro moji rodinu to byla noční můra," píše v dopise řediteli hradecké speciální školy nešťastná matka.

Lenka Rochlová bojuje za to, aby její desetiletý syn mohl zůstat ve speciální škole v Hradecké ulici a nemusel se vracet na základní školu, kde před několika lety začaly jeho velké psychické problémy.

"Pepík chodil na jinou školu, kde ho ostatní děti šikanovaly a paní učitelka se jich zastávala. Doma jsme ho trestali, a dokonce jsem mu dala facku a dodnes toho lituju, protože jsme pak zjistili, že všechno bylo jinak," vypráví žena, jejíž syn tehdy úplně přestal komunikovat s okolím a jeho prospěch se rapidně zhoršil. Děti se mu prý posmívaly i kvůli tomu, že je napůl Rom.

Nepřehlédněte

Pracovníci pedagogicko-psychologické poradny konstatovali, že má hraniční až podprůměrný intelekt, k čemuž se přidaly další faktory jako neuróza a školní neúspěch. Doporučili mu proto přestup na speciální školu, dříve označovanou jako zvláštní.

"Tam se dětem opravdu věnují, syn s námi začal zase mluvit, už se nepomočuje, začal jíst, našel si kamarády a chodí i na fotbal. Má dokonce samé jedničky a je prostě šťastný. Chci jen, aby tu školu dokončil, vyučil se a byl z něj slušný člověk," říká matka žáka, který je nyní v páté třídě.

Rozumové schopnosti se zvedly, ukázalo vyšetřování

Uběhly dva roky a chlapec letos musel na kontrolní vyšetření. Přestože potvrdilo jeho podprůměrný intelekt, rozumové schopnosti už má nad hranicí lehkého mentálního postižení, což je možné díky vývoji a vzdělávání. Podle měsíc staré novely vyhlášky ministerstva školství by se tedy měl vrátit na základní školu.

"Podle novely vyhlášky, která začala platit 1. září, nesmím takové dítě ve škole mít. Zatím jsem ho přeřadil do vzdělávacího programu základní školy, ale mamince jsem oznámil, že má půl roku na to, aby si našla jinou školu," vysvětluje ředitel speciálních škol v Hradci Králové Pavel Svoboda.

"Je to pro mě jako pro ředitele riziko. Zatím nikdo nevíme, co se bude dít a jaké sankce mi hrozí, ale minimálně porušuji rozpočtovou kázeň, když pobírám zvýšený normativ na dítě se speciálními potřebami," říká ředitel.

Dopis Lenky Rochlové už poslal ombudsmanovi, protože se podle něj rozhodně nebude jednat o jediný případ: "V dopise maminka naprosto přesně vystihla to, co hrozí dalším stovkám nebo tisícům dětí v tomto státě," míní Svoboda.

Vyhláška a zákon stojí proti sobě

Proti plánovanému přesunu dětí ze speciálních do základních škol protestují nejen rodiče, ale i učitelé. Zatímco na základních školách je ve třídách 25 až 30 dětí, ve speciální škole je jich nejvýš 14 a každému dítěti se učitel individuálně věnuje.

Podle pedagogů by chlapec učivo základní školy neměl šanci zvládnout. "Jeho intelekt se pohybuje v dolním pásmu podprůměru, má IQ kolem 80 a jeho vzdělávací možnosti jsou výrazně omezené. Jeho třídní učitelka říká, že jestli by někdo ze třídy nezvládl základní školu, je to on," uvádí ředitel.

"Stojí zde proti sobě vyhláška a školský zákon. Ředitel nemůže dítě podle zákona vyloučit ani ho nemůže donutit k přestupu, v tom mají poslední slovo rodiče. Na druhou stranu nesmí mít ve škole dítě bez postižení, protože tím porušuje ustanovení vyhlášky," vysvětluje paradoxní střet mezi zákonem a novelou vyhlášky Arnošt Vítek, který má speciální školy na hradeckém krajském úřadu na starost.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video