Už před premiérou v roce 2009 byli režisér Radek Balaš, herci i muzikanti zvědavi, jak hradeckou verzi jazzové opery Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Dobře placená procházka přijme semaforský principál. Vždyť poetickou záležitost z 60. let proměnili v černou grotesku, v níž se vraždí golfovou holí i dynamitem.
Jiří Suchý se do Hradce jako divák zatím nedostal, tak si o víkendu Klicperovo divadlo pozval do pražského Semaforu. Dal si tím dárek k osmdesátinám. Vyprodané představení sledoval s manželkou, s Jitkou Molavcovou a s Jiřím Datlem Novotným z první řady.
"Vážím si každého, kdo se nebojí klasiků. Sám jsem se kdysi pustil do Erbena a udělal jsem si ho po svým, měl jsem tam drastickou Polednici, takže já pro to, že jste z lyrické grotesky udělali drastickou, mám pochopení. A odvedli jste ji s obdivuhodným nasazením. Obdivuju i fantazii pana režiséra, místy řekl bych až marnotratnou," chválil po děkovačce Jiří Suchý.
Hradečtí už v Semaforu hráli
Nebylo to první hostování klicperovských v Semaforu. "Na počátku 90. let jsme tam byli - rovněž na pozvání Jiřího Suchého - s úspěšnou inscenací Jonáš a Tingltangl. To bylo ještě ve starém dobrém Semaforu na Václavském náměstí," říká ředitel Klicperova divadla Ladislav Zeman.
Sám v sobotu Jiřího Suchého přivítal před jeho pražským divadlem a popřál mu hodně štěstí a pevné nervy.
"To ho dojalo a vzápětí rozesmálo. Představení běželo nádherně, publikum reagovalo, plácalo po každé písni, žaslo při ekvilibristických výkonech Dušana Hřebíčka v roli Listonoše. Pokukoval jsem tajně, jak se baví Mistr, vrněl blahem. Často vybuchoval smíchem, oceňoval zvraty a gagy. Děkovačka nebrala konce, na tvářích všech herců a hereček bylo vidět sílu okamžiku opravdového štěstí z dalšího výjimečného setkání, která může nabídnout právě divadlo. Byl to nádherný podvečer s legendou, kterou milujeme," říká Zeman, který na oplátku pozval Semafor do Klicperova divadla.
Zbrusu nový muzikál Jiřího Suchého Hodiny jdou pozpátku uvede tuto sobotu při festivalu Čekání na Václava.