Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Divadlo se vrací ke slavné Kočičí hře, hlavní roli má Pavla Tomicová

  9:14aktualizováno  9:14
Hradecké Klicperovo divadlo uvede v sobotu premiéru Kočičí hry, která měla být už v říjnu, ale tehdy ji zhatila nemoc protagonistky. Slavné maďarské drama Istvána Örkényho nastudovala režisérka Tereza Karpianus s Pavlou Tomicovou a Zorou Valchařovou Poulovou v hlavních rolích.

Kočičí hra v Klicperově divadle. V hlavní roli se představí Pavla Tomicová a Zora Valchařová Poulová. | foto: Archiv Klicperova divadla

Proslulá tragikomedie Istvána Örkényho Kočičí hra, příběh sester Szkallových, nejkrásnějších dívek z městečka Leta, okres Szolnok, se v Hradci už hrála, v někdejším Divadle Vítězného února ji v roce 1982 připravil Jaromír Staněk, Erži Orbánovou hrála Dagmar Felixová a její sestru Gizelu Marta Svobodová.

Fotogalerie

Inscenace dosáhla 23 repríz. Nejslavnější a nejznámější je však verze pražského Národního divadla, kde jsou trochu jiné počty.

„V roce 1974 u nás hru nastudoval tvůrce její první maďarské inscenace, režisér Gábor Székely, v Tylově divadle v Praze. Jeho Kočičí hra s Danou Medřickou jako Erži a Vlastou Fabiánovou v roli Gizely se stala nejúspěšnější inscenací v dosavadních dějinách Národního divadla. Dosáhla neuvěřitelného počtu 403 repríz,“ říká dramaturgyně Klicperova divadla Jana Slouková.

V Klicperově divadle jde o velkou hereckou příležitost pro Pavlou Tomicovou a Zorou Valchařovou Poulovou. „Erži Orbánová, živelná a svérázná hrdinka, prožívá svá každodenní dobrodružství v komunistickém Maďarsku ve sdíleném bytě v budapešťském činžáku mňoukáním „kočičí hry“ se sousedkou Myškou a hašteřením ve frontě v mlékárně,“ popisuje Slouková.

Nejprve vznikla filmová povídka

Její elegantní a klidná sestra Gizela žije už šestnáct let upoutaná na své kolečkové křeslo v Mnichově ve svobodném západním Německu a nezbývá jí, než po telefonu a v dopisech často marně usměrňovat sestřiny eskapády.

„Je tu totiž Pavla, Eržina nová kamarádka, která má na ni „báječný vliv“, a Viktor Molnár, obžerný kdysi slavný operní pěvec, jehož způsoby u stolu jsou mimořádně nesnesitelné, ale jemuž Erži přesto s radostí každý čtvrtek vaří večeře,“ naznačuje děj Slouková.

Maďarský prozaik a dramatik István Örkény s filmovým režisérem Károlym Makkem kdysi navštívili jistou maďarskou malířku a její sestru. Na návštěvě jim tyto postarší dámy předvedly, jak se baví napodobováním kočičího mňoukání. Makka i Örkényho jejich kratochvíle nadchla a inspirovala. Vznikla tak nejprve filmová povídka.

Podle ní napsal režisér filmový scénář, ale k realizaci nedošlo. Materiál byl však nepochybně dobrý a István Örkény ho přepsal do literární podoby. Vznikla tak novela Kočičí hra, která vyšla několikrát a sklízela velký ohlas.

Kočíčí hra

  • V režii Terezy Karpianus se dále představí Martina Nováková jako Eržina kamarádka Pavla, Petra Výtvarová jako sousedka Myška a Jan Bílek jako operní pěvec na penzi Viktor Molnár.
  • Natálie Řehořová hraje Eržinu dceru Ilonu a Jakub Tvrdík jejího manžela Jóžiho. Marie Kleplová ztvární Viktorovu matku, emeritní členku budapešťské opery Adelaidu Molnárovou.
  • Scénu vytvořil Jan Štěpánek, kostýmy navrhla Zuzana Přidalová a hudbu složil Jindřich Čížek.

„Na popud divadelního režiséra Gábora Székelyho se autor pustil do její dramatizace. V roce 1969 měla Kočičí hra světovou premiéru v Szolnoku a o tři měsíce později v Budapešti. Filmové podoby, která byla původním záměrem, se Kočičí hra dočkala až pět let po divadelní premiéře a jedenáct let po vzniku románu,“ uvádí dramaturgyně.

O stárnutí, lásce, vášni k životu

Česká premiéra byla v roce 1972 v Divadle Bratří Mrštíků v Brně, o rok později ji uvedla činohra Státního divadla v Ostravě.

Hra vypráví o stárnutí, lásce, vášni k životu, sesterské blízkosti a hlavně o nezdolném optimismu. Je založena na monolozích, které mají rysy výpovědi. Pro režisérku bylo nejtěžší zabydlet se v nich a najít v moři slov autentické pocity a výrazovou svobodu.

„Myslím, že jsem věrná předloze. Zmizel některý historický kontext živý spíše v Maďarsku. Také naše Myška není bytost neurčitého věku a pohlaví, jak je psáno. Snažili jsme se o poctivost. Je to inscenace založená na doteku mezi jevištěm a hledištěm,“ říká režisérka Tereza Karpianus.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.