"Zrovna nedávno právě sem spadl kus stropu, mohlo to vážit kolem deseti kilo. Beton naštěstí nikoho nezranil, ale ležel tady asi týden," řekl obstojnou češtinou jemenský student, který se představuje jako Redhwan a na Benešově třídě žije už dva roky. "Jsem tu v pronájmu, ale už se dívám po jiném bydlení. Tady je to hrůza," pokračoval arabský medik.
Hradecké Las VegasKdyž se v 70. letech začal stavět velkolepý bulvár Marxovy třídy, projektanti vymysleli geniální reklamní trik: novému sídlišti říkali hradecké Las Vegas. Noví obyvatelé se hrnuli po tisícovkách, obchody jen kvetly a kromě "Marxovky" tady socialističtí inženýři vybudovali další železobetonová království: ulici Salvadora Allende, centrum Hvězda či panelákové komplexy ve Formánkově či Štefánikově ulici. Uběhlo 30 let a místo honosného Las Vegas nynější Benešova třída připomíná spíš zapomenutý, zanedbaný a nebezpečný Bronx. |
Soustava ramp, nadchodů, podchodů, chodníčků, schodů a parkovišť je většinou v žalostném stavu. Stropy kryjící "kolonádu" kolem bytových domů zlověstně vržou ve větru, vyboulený asfalt se podobá bublajícímu rašenilišti, které najednou zamrzlo, "mramorové" desky jako součást zábradlí někde zcela chybí, ze stropu kape voda, přestože několik dnů nepršelo.
"My se celkem držíme, ale ostatní obchodníci padají na hubu a drží se jen pár jedinců. Ale vlastně se není čemu divit, vždyť Benešovka slouží spíš jako obrovská noclehárna. Každý si raději nakoupí v obchodním domě a baví se ve městě," kroutí hlavou Václav Matějka, jehož opravna jízdních kol se tady drží už 12 roků.
"Člověk si zvykne na všechno, i na takovou hrůzu"
"Já si na bydlení vůbec nemůžu stěžovat. Barák máme zateplený, úplně nové jsou výtahy, vstupní dveře i zvonky. A okolí? Člověk si prostě zvykne na všechno, i na takovou hrůzu," tvrdí Jan Všetečka, jenž tam žije prý už skoro 20 let.
Asi největším pamětníkem postupné proměny Benešovy třídy v ostudu města je majitel drogerie Milan Lamr. "Když si to tady projdu, mám z toho akorát deprese. Prachy na rekonstrukci byly, pak se ale najednou ztratily a vyhlídky na zlepšení nejsou moc dobré," mračil se Lamr.
Svůj navoněný obchůdek skoro každé ráno odemyká už od roku 1986. "Obchodníci krachují, ale částečně mají vinu i sami. Přitom je to všechno v makovici: když nakoupím za 10 korun, nemůžu to prodávat za 30, ale maximálně 12 korun. Večer pak spočítám tržbu a ručím za to, že to bude fungovat. Vycpat se můžou jít i supermarkety s takzvanými akcemi," usmíval se Lamr.
Jak se žije na Benešově třídě ilustruje i takzvaná MMS linka města, na kterou mohou obyvatelé posílat horké tipy na nejrůznější závady či nepořádek. Redakce MF DNES v srpnu pár vybraných "havarijních" snímků z Benešovy třídy na linku poslala, avšak bez výsledku. Místo rychlé nápravy přišlo pět měsíců dlouhé mlčení.
