Sídlo Krajského úřadu v Hradci Králové

Sídlo Krajského úřadu v Hradci Králové | foto: Jan Strouhal, MAFRA

Hejtmanství propadlo v dalším žebříčku, je nejméně transparentní v Česku

  • 5
Královéhradecký kraj zaznamenal další propad v žebříčcích srovnávajících české regiony. Po sestupu v anketě Místo pro život pohořel i v analýze vypracované sdružením Oživení. Obsadil dokonce poslední místo v hodnocení transparentnosti krajů.

Nové vedení Královéhradeckého kraje tak bude mít co napravovat. Pětikoalice se musí poprat s odkazem, který jim zanechali jejich předchůdci - koalice sociálních demokratů s komunisty.

Hejtmanství se totiž propadlo v respektovaném projektu Hodnocení krajů, který už od roku 2012 dává dohromady občanské sdružení Oživení, jež bojuje proti korupci.

Jak se hodnotí

Sdružení hodnotí kraje v deseti kategoriích: přístup k informacím, veřejné zakázky, hospodaření s majetkem a smlouvy, krajské firmy a organizace, rozpočet, granty a dotace, etika a střet zájmů, transparentnost rozhodování, mediální politika a územní plánování.

V letošním ročníku skončil Královéhradecký kraj bezkonkurenčně poslední s hodnocením 48,22 procenta. Jen pro ilustraci: první Vysočina v deseti kategoriích získala 76,72 procenta.

Nejhorší bodové ohodnocení, 14,29 procenta, získal region v mediální politice. Sice bral body za několik komunikačních kanálů: YouTube, Facebook, tištěný zpravodaj U nás v kraji a pravidelné vysílání novinek na komerčním rádiu, pohoršil si však neexistencí redakční rady a absencí interního předpisu, který by nařizoval o dění v kraji informovat objektivně a vyváženě.

„Krajská média jsou svým charakterem médii veřejné služby. Jsou provozována pod veřejnou autoritou krajské samosprávy a jejich obsah je generován také z veřejných prostředků. Kraj proto musí přistupovat k jejich provozu mnohem odpovědněji v intencích médií veřejné služby a měl by aplikovat obdobné systémové pojistky proti jejich zneužití, jako je tomu u běžných veřejnoprávních. V opačném případě se vystavuje riziku, že jím provozovaná média nebudou plnit sledovaný účel a mohou být snadno zneužita pro partikulární politické zájmy představitelů aktuální výkonné moci v kraji,“ vysvětluje důvod pro stržené body koordinátor projektu Karel Gargulák.

„V současné době o doporučení diskutujeme. Zvažujeme, jaká forma by byla odpovídající, ale z hlediska transparentnosti vedení bychom chtěli do tohoto nově vzniklého kontrolního orgánu přizvat i zástupce opozice,“ říká hejtman Jiří Štěpán (ČSSD), který toto hodnocení zdědil po svém předchůdci.

Podobný problém v minulosti mělo krajské město Hradec Králové, které sice redakční radu svého periodika Radnice má, avšak hlavně v minulosti ho opozice kritizovala, že je jen hlásnou troubou vedení města (o kritice čtěte zde). Rada nakonec opozici přepsáním kodexu dovolila publikovat své názory, avšak dlouhé maximálně tisíc znaků.

Hodnocení kraje

Přístup k informacím: 68,75 % (7. z 13)
Veřejné zakázky: 74,83 % (10.)
Nakládání s majetkem: 23,81 % (12.)
Krajské firmy a organizace: 25 % (11.-12.)
Rozpočet: 41,47 % (13.)
Granty a dotace: 67,57 % (9.)
Etika a střet zájmů: 21,55 % (12.)
Transparentní rozhodování: 54,65 % (9.)
Mediální politika: 14,29 % (8.)
Územní plánování: 90 % (2.-8.)

Špatně si Královéhradecký kraj vedl i v etickém kodexu. „Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje nemá schválený etický kodex. Jednání zastupitelů plně podléhá příslušným právním předpisům, jako je zákon o krajích a podobně,“ uvedl vedoucí odboru vnitra Miroslav Vrba, který zpracovával odpověď pro občanské sdružení.

Podle hejtmana se zastupitelé řídí svým jednacím řádem. „Můžeme se ale nechat inspirovat a o stanovení etického kodexu diskutovat. Osobně bych s přijetím podobného dokumentu neměl problém,“ říká.

Královéhradecký kraj má od roku 2012 jen sedmistránkový etický kodex pro úředníky, kteří se zavazují k mlčenlivosti, nestrannosti, ale třeba i k tomu, že budou chodit do práce reprezentativně oděni.

Hejtman také upozorňuje na programové prohlášení vydané v prosinci (více zde), které slibuje některé změny tak, jak je sdružení Oživení kraji navrhlo.

„Mohu zmínit například náš závazek k pečlivému zveřejňování informací z orgánů kraje, organizacích, smlouvách a účetnictví, s čímž je spojeno i zavedení takzvaného rozklikávacího rozpočtu. Z něj budou mít občané pravidelnou kontrolu nad průběžným hospodařením kraje,“ slibuje hejtman.

V devíti z deseti kategorií se Královéhradecký kraj umístil v horší polovině. Úspěch zaznamenal jen v územním plánování, kde spolu s několika dalšími kraji skončil s devadesáti procenty na druhém až osmém místě.