Obě záchranné složky si díky krajským penězům mohou pořídit potřebné vybavení. Dosud si velkou část vybavení platí z vlastní kapsy.
„Taková podpora v kraji doposud nebyla. Přitom jde o záchranáře, kteří jsou velmi užiteční zejména skvělou znalostí terénu,“ říká hejtmanův náměstek Aleš Cabicar.
Obě organizace proto od kraje dostanou po 150 tisících korunách. Skalní záchranáři by podle Cabicara v budoucnu mohli v Adršpachu mít nové sídlo, které by jim kraj zřídil.
„Vlastní sídlo by se nám hodilo, ať už na skladování materiálu a nosítek, či také na přenocování členů, kteří v sezoně drží službu. Někteří nejsou místní a dojíždějí třeba z Hradce Králové,“ přibližuje náčelník skalních záchranářů Jan Adamec. Nyní alespoň mají pronajatou část nádraží v Adršpachu a od radnice mají slíbenou ještě jednu miniaturní místnost.
Spolek skalních záchranářů má na 40 dobrovolných členů, z nichž někteří jsou svým povoláním profesionální hasiči či záchranáři. Všichni ale musí být skvělými horolezci, kteří se ve skalách výborně vyznají.
„Pravidelně spolupracujeme s policií, hasiči, záchrankou, protože se umíme dostat do složitých terénů a známe opravdu každý kout a každou skálu,“ říká Adamec.
Jeho kolegy pravidelně využívají hasiči i při zásazích mimo skalní město, kde je potřeba se slanit na nepřístupné místo. Zasahovali třeba už i v třicetimetrovém komínu.
„Za minulý rok máme 14 oficiálních zásahů na vyžádání složek integrovaného záchranného systému. Jde třeba o pomoc s pátráním po pohřešovaných osobách. Řadu zásahů ale neevidujeme, jako třeba při pomoci turistům přímo ve skalách, kde jim ošetřujeme odřeniny nebo vymknuté kotníky,“ dodává náčelník skalních záchranářů.
Peníze na přilby a lodní šrouby
Slíbených 150 tisíc bude nezanedbatelnou částkou i pro vodní záchranáře z nádrže Rozkoš, ti si za příspěvek rovněž nakoupí především vybavení.
„Jen přilba a vesta, které musí mít každý člen, stojí kolem šesti tisíc korun. My si na všechno musíme vydělat sami na různých brigádách a zajišťováním sportovních akcí. Děláme třeba zdravotnický dozor na hokeji,“ popisuje šéf vodních záchranářů Vratislav Vrábel.
Hlavní sezonu mají především v létě, kdy slouží na základně v autokempu Rozkoš. Za sezonu mají kolem stovky zásahů, v minulosti jich bývalo až třikrát tolik.
„Denně slouží tři lidi, kteří to dělají zadarmo při vlastní dovolené. Od autokempu máme zdarma pronajaté prostory pro naši základnu a kromě toho nám za sezonu platí 40 tisíc korun za to, že jim držíme zdravotnickou službu,“ uvádí Vrábel.
150 tisíc od kraje jim přijde vhod, ať už na oblečení, na zdravotnické vybavení, či na pohonné hmoty do člunů. „Za kvalitní zařízení na resuscitaci dáme čtyři a půl tisíce, když si zničíme šroub na lodi, stojí to sedm tisíc,“ vypočítává Vrábel.
