Slavnou a nedostižnou filmovou komedii Vratislava Blažka a Zdeňka Podskalského Morávek vystavěl jako hold Martě Kubišové - v úctě a obdivu - a zároveň jako mistrovskou metaforu typicky českého "světáctví". To vše v působivých černobílých 60. letech.
Syn režiséra Podskalského, filmař Zdeněk Podskalský mladší, už před premiérou tvrdil, že Světáci jsou v dobrých rukou. Po ní měl jen slova chvály a obdivu.
"Vždycky jsem si myslel, že divadelní představení musí být hodně rozbité, že se musí od původních Světáků hodně odchýlit. Měl jsem pocit, že všechno, co k tomu přidáte, bude zajímavější než ten samotný příběh, který je velmi známý. A tady se to úplně obrátilo, protože nejlepší byly právě scény ze Světáků," říká Zdeněk Podskalský.
A čeho se nejvíc bál? "Že budou napodobovat původní herce, to je velké nebezpečí. Vladimír Morávek to však udělal tak, že hradečtí herci ty slavné přímo hráli a parodovali. A to je pro mě fór na druhou! Největší úctu k Vladimíru Morávkovi mám hlavně za scény ze Světáků, to jsem se také nejvíc smál," řekl Podskalský.
Dodal, že zdejší herci jsou skvělí, výborně improvizují, a tím vlastně film ještě trumfli. "Hlavně v mistrovské společné scéně v hotelu Diplomat. Jiří Sovák, Vlastimil Brodský, Jan Libíček, Jiřina Jirásková či Iva Janžurová mají zásluhu na tom, jak tátův film svými nápady rozšířili. Ale tihle herci v Morávkově inscenaci přidali dvakrát tolik. Jsem nadšený," vyznává se Podskalský.
Ve hře divák shlédne i příběh Golden Kids
Také se trochu obával paralelního příběhu Golden Kids. "Ze začátku jsem měl pocit, že to není propojené, že to jen tak plave vedle sebe, ale ono se to nakonec spojilo, pointa přišla v poslední vteřině, kdy si člověk uvědomil, kdo z té doby vyšel dobře a kdo špatně, koho to napravilo a koho poškodilo. To je výborný nápad!" říká Zdeněk Podskalský.
Ten ocenil i citace z diáře svého otce, lakonické poznámky z natáčení i z hořkosti ze vstupu vojsk zněly až osudově.
Hlubokou úklonu si zaslouží nejen tři fasádníci v podání Filipa Richtermoce, Ondřeje Malého a Jiřího Zapletala a tři lehké dámy ztělesněné Martinou Novákovou, Kamilou Sedlárovou a Kristýnou Kociánovou, ale také David Smečka coby Václav Neckář. Aniž by zpěváka imitoval nebo parodoval, vystihl podstatu mladičkého Neckáře včetně charakteristických roznožek a poskoků.
Jednu věc mu ale mnohý divák může mít za zlé: že songy Hej, pane zajíci, Micro-magic-cirkus, který se stal věčným refrénem inscenace, či Šel sen kolem nás nevyžene z hlavy snad do Velikonoc.