Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čas tam utíká jinak, popisují hradečtí polárníci život na Antarktidě

  8:03aktualizováno  8:03
Zažili antarktické léto, vypravili se za tučňáky, skládali fosilní puzzle, ale hlavně seřídili unikátní přístroj, jehož data slouží celému světu. Už počtvrté se vědci ze Solární a ozonové observatoře v hradecké hvězdárně vrátili z dlouhé cesty do Antarktidy.

Hradecký klimatolog Michal Janouch a Brewerův spektrofotometr | foto: archiv expedice

Na argentinské polární základně Marambio na ostrově Seymour spravují unikátní český přístroj, takzvaný Brewerův spektrofotometr. I letos tam ale "zamrzli" a namísto plánovaných dvaceti dnů strávili v Antarktidě na přelomu ledna a února o 10 dnů déle.

Fotogalerie

"To ještě nic není. Poprvé jsme tam byli v roce 2010 a to jsme deset dní čekali v Patagonii na letadlo, abychom se vůbec dostali na ostrov. V Evropě to moc nevnímáme, ale tam čas utíká trochu jinak," popisuje hradecký klimatolog Michal Janouch čekání, až jim argentinská armáda poskytne letadlo a zároveň bude vhodné počasí.

Spolu s Martinem Staňkem z Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové a Ladislavem Siegerem z Fakulty elektrotechnické na ČVUT v Praze před nacházející antarktickou zimou provedli údržbu a kalibraci složitého přístroje, který měří množství ozonu a slunečního UV záření.

Brewerův spektrofotometr

Česká expedice tento přístroj na argentinské stanici Marambio instalovala v roce 2010. Brewerův spektrofotometr denně monitoruje celkové množství ozonu v atmosféře a slunečního ultrafialového záření v oblasti Antarktidy. Data o stavu ozonové vrstvy se přenášejí on-line ke zpracování na Solární ozonové observatoři v Hradci Králové a využívají je pak vědci z celého světa. Tato data navíc využívají také vlády mnoha zemí při rozhodování o celosvětové regulaci emisí.

"Je to automat, data i fotografie z něj máme v Hradci v počítači každý den. V loňském roce jsme provedli jako první a jediní na světě i kalibraci tohoto přístroje přímo v Antarktidě. Přístroj tam tudíž můžeme provozovat celoročně a o to jsou data přesnější a cennější," vysvětluje šestačtyřicetiletý Michal Janouch.

"Celý projekt je výjimečný v tom, že jsme byli druzí na světě, kteří v oblasti celé Antarktidy takový přístroj začali provozovat. A jelikož se ujal a funguje výborně, Belgie tam instalovala podobný typ a Čína chce také," říká hradecký klimatolog.

Z ostrova se stává krajina plná fosilií

Trojice českých polárníků v Antarktidě strávila krátké léto. Teploty se prý pohybovaly kolem nuly, padaly maximálně na minus deset stupňů Celsia, ale výprava tam zažila také sněhové bouře.

"Tolik ledu i sněhu tam nebylo pozorováno za posledních 25 let, s čímž měly problémy třeba i chaluhy nebo tučnáci, kteří nemohli zahnízdit," vypráví Janouch, který se za kolonií tučňáka kroužkového s kolegy vypravil.

"Bylo jich zrovna málo, kvůli množství ledu se přesunuli dál na volné moře, ale jsou roztomilí. Celý ostrov Seymour byl v minulosti zaledněný a dnes je z něho ostrov fosilií, protože tam člověk všude zakopává o mušle, skelety a zkamenělé dřevo," říká klimatolog a vypráví, že letos tam jeden zaměstnanec muzea ve Stockholmu našel kostru předchůdce velryby: "Přinesl velký pytel plný kostí a my jsme mu tři večery pomáhali skládat takové fosilní puzzle."

A proč Češi měří data o stavu ozonové vrstvy, která využívá Světová meteorologická organizace i program pro životní prostředí OSN, právě na Antarktidě?

"Ozonová díra se poprvé objevila v roce 1984 v oblasti Antarktidy a jsme přesvědčeni, že pokud se ozonová vrstva začne obnovovat, tak se musí začít obnovovat také tam," vysvětluje vědec.

Podle modelů by k obnovení ozonové vrstvy mělo dojít mezi lety 2060 až 2080. "Ale jsou to jen modely, které se nemusí přesně naplnit. Stejně jako předpovědi počasí," upozorňuje klimatolog.

Problém s ozonem podle něj zatím není vyřešený, i když to někteří tvrdí: "Navíc se ukazuje, že není vyřešena zvyšující se koncentrace metanu, oxidu dusného nebo uhličitého a dalších skleníkových plynů, které mohou v budoucnu ozonovou vrstvu ovlivnit."





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Unikátní výrobna řas v Mostku na Trutnovsku.
Světově unikátní továrna v Podkrkonoší pěstuje řasy v bioreaktorech

V areálu bývalé podkrkonošské textilky v Mostku funguje unikátní hi-tech závod, kde pěstují sladkovodní řasy. Mikroorganismy 24 hodin denně cirkulují v...  celý článek

V ulici Březhradská v Hradci Králové havarovala s felicií 25letá žena....
Řidička nabourané felicie nadýchala tři promile, vezla tříletého syna

V Hradci Králové najela se Škodou Felicia do příkopu pětadvacetiletá řidička, která nadýchala 3,07 promile alkoholu. Až později policie zjistila, že na zadním...  celý článek

Malířský plenér na Kuksu (17.8.2017).
Malíři hledají genia loci hospitálu, plenér na Kuksu vrcholí výstavou

Výstavou na Kuksu zítra vyvrcholí 7. ročník mezinárodního malířského plenéru, kterého se účastní třináct výtvarníků z různých koutů Evropy. Tématem je Kuks,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.