Hradecký klimatolog Michal Janouch a Brewerův spektrofotometr

Hradecký klimatolog Michal Janouch a Brewerův spektrofotometr | foto: archiv expedice

Čas tam utíká jinak, popisují hradečtí polárníci život na Antarktidě

  • 1
Zažili antarktické léto, vypravili se za tučňáky, skládali fosilní puzzle, ale hlavně seřídili unikátní přístroj, jehož data slouží celému světu. Už počtvrté se vědci ze Solární a ozonové observatoře v hradecké hvězdárně vrátili z dlouhé cesty do Antarktidy.

Na argentinské polární základně Marambio na ostrově Seymour spravují unikátní český přístroj, takzvaný Brewerův spektrofotometr. I letos tam ale "zamrzli" a namísto plánovaných dvaceti dnů strávili v Antarktidě na přelomu ledna a února o 10 dnů déle.

"To ještě nic není. Poprvé jsme tam byli v roce 2010 a to jsme deset dní čekali v Patagonii na letadlo, abychom se vůbec dostali na ostrov. V Evropě to moc nevnímáme, ale tam čas utíká trochu jinak," popisuje hradecký klimatolog Michal Janouch čekání, až jim argentinská armáda poskytne letadlo a zároveň bude vhodné počasí.

Spolu s Martinem Staňkem z Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové a Ladislavem Siegerem z Fakulty elektrotechnické na ČVUT v Praze před nacházející antarktickou zimou provedli údržbu a kalibraci složitého přístroje, který měří množství ozonu a slunečního UV záření.

Brewerův spektrofotometr

Česká expedice tento přístroj na argentinské stanici Marambio instalovala v roce 2010. Brewerův spektrofotometr denně monitoruje celkové množství ozonu v atmosféře a slunečního ultrafialového záření v oblasti Antarktidy. Data o stavu ozonové vrstvy se přenášejí on-line ke zpracování na Solární ozonové observatoři v Hradci Králové a využívají je pak vědci z celého světa. Tato data navíc využívají také vlády mnoha zemí při rozhodování o celosvětové regulaci emisí.

"Je to automat, data i fotografie z něj máme v Hradci v počítači každý den. V loňském roce jsme provedli jako první a jediní na světě i kalibraci tohoto přístroje přímo v Antarktidě. Přístroj tam tudíž můžeme provozovat celoročně a o to jsou data přesnější a cennější," vysvětluje šestačtyřicetiletý Michal Janouch.

"Celý projekt je výjimečný v tom, že jsme byli druzí na světě, kteří v oblasti celé Antarktidy takový přístroj začali provozovat. A jelikož se ujal a funguje výborně, Belgie tam instalovala podobný typ a Čína chce také," říká hradecký klimatolog.

Z ostrova se stává krajina plná fosilií

Trojice českých polárníků v Antarktidě strávila krátké léto. Teploty se prý pohybovaly kolem nuly, padaly maximálně na minus deset stupňů Celsia, ale výprava tam zažila také sněhové bouře.

"Tolik ledu i sněhu tam nebylo pozorováno za posledních 25 let, s čímž měly problémy třeba i chaluhy nebo tučnáci, kteří nemohli zahnízdit," vypráví Janouch, který se za kolonií tučňáka kroužkového s kolegy vypravil.

"Bylo jich zrovna málo, kvůli množství ledu se přesunuli dál na volné moře, ale jsou roztomilí. Celý ostrov Seymour byl v minulosti zaledněný a dnes je z něho ostrov fosilií, protože tam člověk všude zakopává o mušle, skelety a zkamenělé dřevo," říká klimatolog a vypráví, že letos tam jeden zaměstnanec muzea ve Stockholmu našel kostru předchůdce velryby: "Přinesl velký pytel plný kostí a my jsme mu tři večery pomáhali skládat takové fosilní puzzle."

A proč Češi měří data o stavu ozonové vrstvy, která využívá Světová meteorologická organizace i program pro životní prostředí OSN, právě na Antarktidě?

"Ozonová díra se poprvé objevila v roce 1984 v oblasti Antarktidy a jsme přesvědčeni, že pokud se ozonová vrstva začne obnovovat, tak se musí začít obnovovat také tam," vysvětluje vědec.

Podle modelů by k obnovení ozonové vrstvy mělo dojít mezi lety 2060 až 2080. "Ale jsou to jen modely, které se nemusí přesně naplnit. Stejně jako předpovědi počasí," upozorňuje klimatolog.

Problém s ozonem podle něj zatím není vyřešený, i když to někteří tvrdí: "Navíc se ukazuje, že není vyřešena zvyšující se koncentrace metanu, oxidu dusného nebo uhličitého a dalších skleníkových plynů, které mohou v budoucnu ozonovou vrstvu ovlivnit."