Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hradec hledá zbraň proti bakterii nebezpečné jako antrax, už je blízko

  16:13aktualizováno  16:13
Vojenští vědci z Hradce Králové jsou blízko k vyvinutí vakcíny proti nebezpečné tularémii, závažné nemoci s vysokou nakažlivostí, jíž se říká zaječí mor. Ročně postihne až sto lidí a podle amerických expertů by ji mohli zneužít teroristé.

Zuzana Kročová z Ústavu molekulární patologie se na hradecké Fakultě vojenského zdravotnictví podílí na vývoji vakcíny proti tularémii, takzvanému zaječímu moru. | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Kdyby teroristé použili biologickou zbraň s bakterií Francisella tularensis, dokázali by naráz zneschopnit desítky tisíc lidí. Bakterie je totiž stejně nebezpečná jako antrax, jenž v dopisech po útocích na newyorská Dvojčata zabil ve Spojených státech pět lidí.

Také na tularémii, jíž se říká zaječí mor, mohou lidé zemřít. Stačí vdechnout několik bakterií. Proto se už v době studené války Francisella tularensis ocitla na listině nejnebezpečnějších biologických látek.

Vědce v Hradci Králové podporují Američané

Protože i Spojené státy se chtějí před podobnými hrozbami chránit, podporují výzkum týmu vědců z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Společně pracují na vývoji vakcíny proti tularémii. A teď jsou konečně velmi blízko.

"Poměrně velké množství vědeckých skupin na světě pracuje na úkolu vyvinout účinnou vakcínu. Práce se zintenzivnila hlavně po teroristických útocích v roce 2001, kdy se to začalo v USA finančně podporovat. Dosud však taková vakcína neexistuje," říká Zuzana Kročová z Ústavu molekulární patologie při hradecké fakultě, která se na výzkumu podílí.

Hradečtí na výzkum dostali kolem 13 milionů korun z rozpočtu amerického ministerstva obrany. A už mají první výsledky, díky nimž jsou optimističtí. Vytipovali totiž několik proteinů, které by mohly v budoucí vakcíně účinkovat.

Vakcína pro případ epidemie dosud chybí

Proti tularémii sice existují účinná antibiotika, avšak předcházet onemocnění tam, kde propukne v epidemii, je bez vakcíny velmi obtížné. Účinná vakcína dosud není, přestože v minulosti se pro očkování využíval jeden oslabený vakcinační kmen.

Protože však není známo, v čem je oslabený, nemá už vakcína oficiální licenci a není možné ji použít k plošnému očkování. Mohou se jí očkovat jen vybrané skupiny, třeba vojáci či někteří pracovníci laboratoří.

Nejnadějněji vypadá protein DsbA kódovaný genem FTT1103. Vědci zjistili, že když vytvoří bakterii bez tohoto genu, nemoc u infikovaných experimentálních myší nepropukne. Výzkum pro americké ministerstvo obrany je pro hradeckou fakultu prestižní.

"Přináší nám také peníze, možnost získat nové přístroje a poznatky nejen z našeho výzkumu, ale i od Američanů," říká proděkan pro vědeckou činnost fakulty Kamil Kuča. Pokud fakulta uspěje, mohou ji peníze na výzkum poskytnout příště i jiné země.

První pokusy na myších vyšly, ale testovat se bude dál

Kdyby byl protein součástí vakcíny, je možné, že by na něj organismus mohl reagovat a vytvořit správnou imunitní odpověď. "S určitostí to ještě nevíme, musí se to otestovat," dodává Kročová.

To už je však úkolem amerických partnerů, kteří z vybraných proteinů sestaví podjednotkovou vakcínu a otestují ji na zvířatech. Když budou úspěšní, mohla by se vakcína testovat na dobrovolnících.

Činnosti královéhradecké fakulty vojenského zdravotnictví si cení ministr zdravotnictví a bývalý ředitel fakultní nemocnice Leoš Heger:

"Fakulta je institucí, která se na zdravotnictví dívá jinýma očima a jinou váhou problémů. Patří do toho i náhled na epidemiologii a řešení katastrof. Pozice fakulty ve výzkumu byla a je silná. Má třeba i zastoupení v komisi, která mluví do očkování také v civilním sektoru. Je dobře, že tady taková instituce je."

Američané si královéhradecké vědce nevybrali náhodou, ti totiž proteiny z různých kmenů bakterie vytipovávají už několik let. Vývoj vakcíny proti tularémii je možný díky smlouvě obou států.

"Jde o první konkrétní projekt vyplývající z dohody o výzkumných, vývojových, testovacích a vyhodnocovacích aktivitách, kterou v červnu 2010 podepsaly vlády ČR a USA. Američany práce profesora Stulíka, ředitele Ústavu molekulární patologie, zaujala, a proto se rozhodli projekt podpořit," uvedl ředitel sekce vyzbrojování ministerstva obrany Pavel Bulant.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nehoda dvou aut na Jičínsku, po které skončily v nemocnici tři ženy (19.8.2017).
Osmaosmdesátiletá řidička nedala přednost v jízdě, zraněny byly tři ženy

Osmaosmdesátiletá řidička nedala v sobotu na křižovatce u odbočky na Hořice na Jičínsku přednost v jízdě a narazila do auta jedoucího od Hradce Králové....  celý článek

Jan Kučera se synem Matějem z Miletína na Jičínsku.
Zvládneme to, říká otec fotbalisty s leukémií. Hledají dárce kostní dřeně

Jsme dva chlapi, a ti se nevzdávají, říká otec mladého fotbalisty, jemuž loni diagnostikovali leukémii. Hledání vhodného dárce kostní dřeně pro svého nemocného...  celý článek

Doprava u vjezdu nového dálničního úseku D11 přes Kukleny v Hradci Králové je...
D11 stáhla kamiony ze „silnice smrti“, na kraji Hradce je klid před bouří

Dopravní situace v Hradci Králové-Kuklenách u vjezdu na nový úsek dálnice D11 připomíná klid před bouří. Podle místních je jen otázkou krátkého času, kdy ulici...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.