Zámek Hrádek u Nechanic

Zámek Hrádek u Nechanic | foto: Ivan Šenk

Na Hrádku u Nechanic řádil Jack Rozparovač i pán všeho nečasu Mrakomor

  • 0
Jack Rozparovač, Mrakomor či komisař Maigret. Nejen těmto legendárním filmovým postavám dodal lesk zámek Hrádek u Nechanic. Netočily se tu jen pohádky a seriály, ale i známý hollywoodský thriller s hvězdným obsazením.

Britsky dekadentní vzhled, velmi zachovalé historické interiéry, ale i velká romantická zahrada. To vše na zámek Hrádek u Nechanic nedaleko Hradce Králové láká nejen tisíce turistů, ale v uplynulých padesáti letech také dlouhou řadu filmařských štábů z celého světa. Zámek se stal kulisou pohádkových či romantických příběhů, ale také místem vražd Jacka Rozparovače či intrik mezi britskou šlechtou.

Slavný anglický vrah Jack Rozparovač řádil na Hrádku dokonce dvakrát. Poprvé v nepříliš úspěšném americko-australském dramatu Láska krvácí z roku 1999 a pak o dva roky později pomohl dokreslit temnou atmosféru americko-britského filmu Z pekla, v němž si hlavní roli zahrál slavný Johnny Depp.

Filmová místa

Filmová místa

Letní seriál MF DNES a iDNES.cz vás zavede na několik desítek míst po celé České republice, která si filmaři vybrali jako kulisu pro filmy, televizní seriály nebo hudební klipy.

Stejně jako u každého natáčení, které se na Hrádku u Nechanic v posledních třiceti letech odehrálo, byl i u scén s americkou hvězdou správce zámeckého depozitáře Petr Nosek. O zámecké sbírkové předměty se stará už od roku 1986 a jak říká, bez jeho svolení nemohou filmaři posunout ani židli. „Pokud si ji tedy rovnou sami nedovezli,“ rozesměje se.

Že by se kolem Deppa při natáčení vznášela nějaká zvláštní aura nebo by měl hvězdné manýry, si nevzpomíná. Naopak, herec byl prý pro pracovníky zámku spíš neviditelný.

„My jsme s ním přišli do kontaktu velice málo, protože většinou si natočil svůj záběr a odešel do karavanu. Viděli jsme se tedy pouze na place,“ vzpomíná Nosek.

Komisař Maigret provoněl zámek svými doutníky

Zahraničním hercem, který naopak zanechal hluboký dojem, byl francouzský představitel komisaře Maigreta Bruno Cremer, jenž na Hrádku v roce 2000 natáčel jeden díl detektivního seriálu s názvem Maigret a lepší lidé. Český zámek si v něm zahrál rodinné sídlo bohatého advokáta, v němž dojde k vraždě.

„Pan Cremer byl velice milý a natáčení s ním bylo opravdu příjemné,“ říká Nosek. Tehdejší kastelán zámku Ivan Šenk v minulosti často vzpomínal na silnou vůni Cremerových doutníků.

A na které natáčení nejvíce vzpomíná Petr Nosek? Prý na své první, které ve funkci správce depozitáře zažil. Na příhodu, kterou popisuje, by totiž zapomněl málokdo.

„V zimě 1988 se tu natáčel britský film Vlci z Willoughby Chase a pan režisér chtěl mít kolem zámku sníh. Dlouho nesněžilo, ale naštěstí čtyři dny před začátkem filmování napadlo asi půl metru. Filmaři nás poprosili, aby po parku a terasách nikdo nechodil, aby sněhová přikrývka zůstala netknutá. V první den natáčení jsme ale zjistili, že nás v noci vykradli, a tak kromě filmového štábu tady pobíhalo ještě několik desítek policistů a netknutý sníh byl hodně rychle pryč,“ vykládá správce, který si dokonce jednou vyzkoušel i život komparsisty.

Do role zahradníka ho obsadil režisér francouzského seriálu Korunované hlavy. Zahradník měl za oknem hrabat trávník, aby byl vidět v záběru skrze okno jídelny. Aby nevypadl ze záběru, musel skoro tři hodiny hrabat prostor o něco málo větší než metr na metr. Po několikahodinovém točení jednoho záběru tak zůstala místo trávy jen rozrýpaná země, ale navíc se při natáčení v pravidelných intervalech spouštěl velmi silný déšť, před kterým Petra Noska neměl kdo ochránit.

„Po těch třech hodinách jsem byl promoklý na kost a modrý jak inkoust. Naštěstí jsem to tehdy neodnesl žádnou nemocí,“ vzpomíná Nosek, který však své doposud jediné vystoupení před kamerou nikdy neviděl.

„Snad ten seriál v české televizi běžel, já jsem však bohužel neměl příležitost ho zhlédnout,“ dodává.

Zámek Hrádek u Nechanic je výjimečný tím, že je vybaven originálním mobiliářem z poloviny 19. století, i proto musí Nosek na filmaře úzkostlivě dohlížet.

„Vzpomínám si třeba na natáčení seriálu Náhrdelník, jehož několik scén filmaři točili právě u nás. Tehdy do místnosti přišel pan Vinklář, rozhlédl se a podle vaťáku poznal, že asi budu ze správy zámku. Hned se proto přišel zeptat, na co si může sednout, aby něco nerozbil. To mi vyrazilo dech, ale udělalo velikou radost, protože bylo vidět, že si je vědomý, mezi čím se pohybuje,“ popisuje jednu z příhod správce depozitáře. Řada herců, kteří na Hrádku již jednou točili, se k němu prý při dalších natáčeních hned přátelsky hlásí.

Většina filmových diváků zámek pozná zejména podle nezaměnitelného exteriéru, byť se vrátil od světle šedé zpět k tmavě červené fasádě. Zámek a jeho park pomohly vytvořit iluzi staré dobré Anglie třeba ve filmu Jana Svěráka Tmavomodrý svět či v oceňovaném filmu Jiřího Sequense staršího Atentát z roku 1964. V obou dílech Hrádek a jeho zahrada představovaly výcvikové středisko českých pilotů a parašutistů za druhé světové války.

Pohádku potrápila vedra, seriál naopak vánice

Filmování v exteriérech pravidelně přivádělo štáby i pracovníky zámku k šílenství, neboť ani filmový štáb větru a dešti neporučí. Někdy bylo příliš teplo, jindy zase moc mokro, málo sněhu nebo naopak sníh přebýval.

„Děj seriálu Náhrdelník se měl odehrávat v pozdním létě či na podzim, ale točilo se v listopadu. Najednou přišla velká vánice, naprosto šílená, takže to venku hodně rychle dotočili. A než odtočili uvnitř zámku, kolem zámku leželo dvacet čísel sněhu,“ vypráví pamětník.

Libuše Šafránková v pohádce Princ a Večernice před zámkem Hrádek u Nechanic.

Opačný problém prý nastal v roce 1978, kdy Václav Vorlíček v zahradě točil pohádku Princ a Večernice.

„Traduje se, že tehdy bylo takové vedro, že pan Brzobohatý, který hrál čaroděje Mrakomora, vždycky během čekání na záběr uschnul. Kostymérky mu proto musely zahrnout klobouk a do něj dát lavor, aby z něj pořád kapala voda tak, jak je to vidět ve filmu. To jsem já ale nezažil, protože v té době jsem byl ještě školou povinný,“ říká Nosek, ale vzpomíná na jedno trochu strašidelné natáčení, které zažil s režisérem Zdeňkem Troškou, jenž si Hrádek vyhlédl pro film Andělská tvář.

„Tehdy do natáčení asi zasáhly nadpřirozené síly. V zámecké kapli se nám až do noci protáhlo natáčení svatby a ve chvíli, kdy na věži odbily hodiny půlnoc, filmařům najednou z ničeho nic zhasly všechny lampy. Začala velká kontrola, kde je zakopaný pes, všechno ale fungovalo. Ale jak odbila jedna hodina, technika najednou opět naskočila,“ popisuje Nosek.

„Každý den se při natáčení stane něco více či méně strašidelného,“ říká režisér Troška, který však na Hrádek vzpomíná jen v dobrém: „Natáčení bylo úžasné, všichni se k nám chovali skvěle, pomáhali nám, dodnes na ně rád a s vděkem vzpomínám. Sám objekt je úžasný, skvělá dekorace pro natáčení historických filmů i pohádek, ale také tajemných příběhů ze současnosti.“