Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Izraelská esa z válek za nezávislost se učila létat nad Hradcem Králové

  10:10aktualizováno  10:10
Vojenští piloti, kteří bojovali za nezávislost Izraele, dostávali první letecké lekce v roce 1948 na letišti v Hradci Králové. MF DNES se podařilo získat jejich unikátní svědectví. Účastníky výcviku i jejich instruktory připomene pamětní deska.

Izraelští piloti, kteří se v roce 1948 cvičili na letišti v Hradci Králové. | foto: Archiv Zdeňka Klímy

Když se 14. května roku 1948 na mapě světa objevil nový stát Izrael, čerstvé nezávislosti si dlouho neužíval. Ještě téhož dne v noci ho totiž napadly armády pěti arabských států a rozpoutaly první arabsko-izraelskou válku, kterou sami Izraelci nazývají válkou za nezávislost.

Za svoji novou vlast bojovali i piloti, kteří se válečnému řemeslu učili na letišti v Hradci Králové.

Československo bylo v té době jedinou zemí, která nově vznikajícímu státu rychle a účinně poskytla vojenskou podporu. Organizace spojených národů totiž ve stejnou dobu na dodávky zbraní do oblasti Středního východu uvalila embargo a izraelský stát čelil hrozbě zničení.

Izraelští piloti, kteří se v roce 1948 cvičili na letišti v Hradci Králové.
Izraelští piloti, kteří se v roce 1948 cvičili na letišti v Hradci Králové.

Redakci MF DNES se podařilo získat unikátní svědectví dvou z třinácti izraelských pilotů, kteří se v období od 14. července do 7. září 1948 zúčastnili leteckého výcviku na Letecké vojenské akademii v Hradci Králové, poskytující tehdy v Československu nejvyšší letecké vojenské vzdělání.

Jejich výcvik nesl název Zvláštní cvičení u Lva. Izraelce učili českoslovenští instruktoři, z nichž někteří za druhé světové války působili v řadách britského královského letectva.

Zatáčka vlevo, zatáčka vpravo, učili se Izraelci

Někdejší izraelská letecká esa Daniel Šapiro a Mordechaj Hod se se svými zážitky z doby, kdy nad Hradcem létali na dvoumístných letounech Avia C-2B (za války známých jako německé cvičné letouny Arado Ar 96), svěřili publicistce a hradecké radní Lence Jaklové. Ta dodnes toto setkání považuje za jeden z největších životních zážitků.

"Člověku se často nestává, aby mohl hovořit se špičkami izraelského letectva, jako byli například legendární generál Mordechaj Hod, velitel letectva v šestidenní válce, Daniel Šapiro, který jako jeden z prvních pilotů na světě v létě 1959 překročil dvojnásobnou rychlost zvuku, či Šaja Gazit, velitel letecké základny v Tel-Nof," přiznala Jaklová.

"Zatáčka nalevo, zatáčka napravo, vývrtky, pád, start - to jsou výrazy, které jsme se museli naučit zpaměti," zavzpomínal Šapiro, který u sebe dodnes nosí dva dokumenty spojené s hradeckým výcvikem: identifikační kartu opravňující ho ke vstupu na hradecké letiště a snímek tabla všech pilotů vyškolených v Hradci.

"Český pilot ovládající angličtinu pro nás sestavil slovníček technických výrazů v češtině. Vzpomínám na Ladislava Kušku a další výjimečné instruktory. Věděli, že bojové piloty z nás musí udělat během tří měsíců, což byla nesmírně krátká doba, a přesto obstáli skvěle," uvedl Šapiro.

Pamětní deska

Piloty a instruktory bude připomínat pamětní deska na hradeckém letišti, která bude odhalena začátkem září při mezinárodní letecké show CIAF. Bronzovou desku nechal vyrobit Hradec Králové, Královéhradecký kraj podpořil vydání zvukového záznamu pamětníků a publikace historika Zdeňka Klímy Létali i na královéhradeckém nebi.
Odhalení desky by se měli zúčastnit i poslední z izraelských letců Daniel Šapiro, Maksymiljan Ruff a Natan Novik, z československých instruktorů pak Miroslav Vojnar a František Jankech.

BYLI PŘI TOM

Piloti

Mordechaj Hod
Katriel Grínspan
Avraham Joffe
Reuven Levy
Arnon Lipkin
Geršon Litvic
Natan Novik
Maksymiljan Ruff
Azriel Spiva
Daniel Šapiro
Chajm Izajša Švarcman
Israel Stern

Instruktoři

Josef Hájek
Vladimír Hlavatý
František Jankech
Jaroslav Kohoutek
Ladislav Kuška
Josef Lorenc
Jaroslav Lovětínský
Josef Meduna
Karel Svoboda
Miroslav Vojnar
Murray Ray Fuchs
Henry "Hank" Kaplan

Instruktoři je za jejich výkony také známkovali: "Hodnocení bylo tak přesné, že až po mnoha desetiletích, po zkušenostech z několika válečných střetů s arabskými sousedy, se potvrdilo, že z prvních pěti pilotů z Hradce čtyři byli skutečně ti nejlepší."

Generál: O tom, že je to riskantní, jsme nepřemýšleli

Na Hradec v dobrém vzpomínal i generál Mordechaj Hod, který zemřel v roce 2003.

"Nepřemýšleli jsme o tom, jestli je tak krátký výcvik riskantní. Bylo nám osmnáct, devatenáct let, chtěli jsme hlavně co nejrychleji létat a bojovat ve své ohrožené zemi. Jsem přesvědčen, že v daných podmínkách to byl vůbec nejlepší možný výcvik," vyprávěl Hod.

Pro něj byla jedním z největších problémů navigace. "Neznali jsme krajinu a číst mapu jsme v češtině nedokázali. Když bylo nejhůř, slétli jsme pod mraky a podívali se na názvy nádraží. Podle nich jsme se zorientovali a vrátili se zpět na základnu," pokračoval Hod, který létal nejen na Avii, ale později si v Českých Budějovicích vyzkoušel i válečnou legendu - britský letoun Spitfire.

Na hradecký výcvik totiž od 10. září do 16. října 1948 navazoval zkrácený bojový pilotní výcvik u 2. letecké divize na základě v Plané u Českých Budějovic.

"Na spitfirech jsem stačil nalétat pouhých pět hodin. Přesto jsem po skončení výcviku právě na spitfiru odletěl do Izraele," uvedl Hod, který se do své vlasti dostal po jednom mezipřistání v Jugoslávii v noci z 22. na 23. prosince 1948.

"Vzpomínám si na to přesně, protože právě tehdy začala velká bojová operace, při níž egyptské síly byly z izraelských hranic vytlačeny. Naše letka při tom vykonala veliký kus práce. My s kolegou Šapirem jsme u toho ovšem nebyli," uvedl generál, v jehož propouštěcích dokumentech z Hradce Králové bylo doporučení, aby výcvik bojového pilota ještě doplnil praxí. "V příštích čtyřech válkách s arabskými sousedy jsme k tomu pak měli řadu příležitostí," připomněl.

Před přesunem do Budějovic nalétalo třináct izraelských frekventantů nad Hradcem úctyhodných 840 hodin. V průměru tak jeden pilot nalétal takřka 74 hodin. Hradecká etapa výcviku skončila několikadenní ostrou střelbou a bombardováním na letišti v Milovicích. Při výcviku sice došlo k několika nehodám, ale vážnou újmu na zdraví nikdo neutrpěl.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.