Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Unikátní Braunův Betlém u Kuksu stále chátrá, politici slibují změnu

  9:15aktualizováno  9:15
Braunův Betlém, unikátní památka nedaleko Kuksu, léta chátrá. Politici však slibují, že pro zrestaurování barokních soch v Novém lese udělají maximum. Podle občanského sdružení, které kvůli záchraně památky vzniklo, to jsou jen plané sliby.

Braunův Betlém u Kuksu (4.4.2015). | foto: Tomáš Plecháč

Zatímco nedaleký hospital díky stovkám milionů korun z Evropské unie rozkvetl do krásy (více čtěte zde), pískovcové skulptury v dobré kondici nejsou. Braunův Betlém sice patří mezi nejcennější historické památky ve východních Čechách, ale péče o něj zdaleka neodpovídá jeho významu.

Unikátní památka v Novém Lese mezi Kuksem a Dvorem Králové nad Labem, který do pískovcových skal počátkem 18. století vytesal Matyáš Bernard Braun, mizí pod nánosem mechu. Téměř 300 let starou památku ničí povětrnostní vlivy, přírodní procesy, vandalové, ale také necitlivé zásahy „odborníků“.

Fotogalerie

„Betlému někdo chtěl vždycky pomoct, ale místo toho mu uškodil. Sochy jsou v katastrofálním stavu,“ říká Leoš Pryšinger, předseda občanského sdružení Braunův Betlém, které v roce 2013 kvůli záchraně památky vzniklo.

Jak se stát coby vlastník o sochy stará, nejlépe dokládá zásah z roku 1998. Památkáři tehdy centrální reliéf zastřešili, avšak o sedm let později stříšku kvůli nefunkčnosti odstranili. Ocelové patky zapuštěné do nemrznoucího betonu v přírodním areálu zůstaly dodnes. „Dovolím si říct, že zde byl spáchán trestný čin. Je to na trestní oznámení,“ tvrdí šéf sdružení.

Jedna z variant: betlém do vlastnictví města

Artefaktům škodí přírodní procesy: zejména spodní voda a rozlézající se mech, který pískovec postupně rozežírá. Nutná je proto pravidelná údržba, kterou za první republiky dělal jaroměřský sochař Josef Wagner.

„Betlém nelze zcela zachránit, pomalu umírá. Ale díky tomu, že zdejší pískovec je natolik kvalitní, může tu být klidně ještě 500 let. Je však potřeba se o sochy starat. Josef Wagner je čistil kartáčem a vodou, jak se to dělalo po staletí, a především prováděl pravidelné postřiky vápenným mlékem proti mechu. Fungovalo to,“ upozorňuje Leoš Pryšinger.

Les, v němž sochy vznikly, původně patřil městu. Dvorští radní však pozemky v roce 1717 prodali hraběti Šporkovi, majiteli kukského panství. Podle Pryšingera by nejlepším řešením bylo, kdyby stát vrátil Betlém Dvoru Králové nad Labem. O osudu památky by tak rozhodovali místní, kteří k ní mají vztah.

Dvorský starosta Jan Jarolím nevidí v současnosti takovou možnost příliš reálně.

„Předpokládám, že bychom se jako obec k památce chovali méně macešsky než stát, ale zatím se nezdá, že by byl stát ochotný Betlém převést do našeho vlastnictví. Pokud bychom o to sami usilovali, bude to běh na velmi dlouhou trať,“ tvrdí starosta. Radnice mapuje dotace a granty, které by se daly na zrestaurování soch získat.

O záchranu monumentálního díla začal v roce 1898 usilovat Klub českých turistů společně s městem Dvůr Králové nad Labem. V roce 1952 však radnice na návrh kulturní komise předala areál do správy státu. Dva roky poté došlo k restaurování a v roce 1961 k očištění soch. Od té doby zde práce v takovém rozsahu neproběhly.

Pomoc slibuje ministr i hejtman

Část Braunova Betlému, konkrétně scénu Narození páně, naposledy ošetřili vloni na podzim studenti Fakulty restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli. Právě restaurátorská fakulta vytvořila výzkumný záměr, v němž navrhla způsob konzervace a restaurování celého objektu.

Braunův Betlém

    • Hrabě František Antonín Špork koupil les mezi Kuksem a Dvorem Králové nad Labem v roce 1717. Nechal tu vybudovat dvě poustevny a v roce 1720 v něm začala pracovat sochařská dílna Matyáše Bernarda Brauna. Špork chtěl vytvořit jakousi klidovou zónu, kam budou chodit meditovat návštěvníci kukských lázní.
    • Betlém byl dokončen v roce 1732. Na současném stavu památky se kromě přírodních vlivů podepsal také člověk. K největšímu poškození došlo při lámání kamene pro stavbu nedaleké císařské pevnosti Josefov kolem roku 1780 a při bojích v prusko-rakouských válkách v letech 1778 - 1779 a 1866.
    • V letech 2000 - 2001 byl Braunův Betlém zařazen mezi 100 nejohroženějších památek světa - World Monuments Watch. Od roku 2002 je areál na seznamu národních kulturních památek.
    • Leoš Pryšinger vytvořil mezi lety 1998 až 2004 z lipového dřeva předpokládanou podobu Betléma v měřítku 1:7.  Vycházel přitom z historických pramenů, zejména z Braunova účtu za práce. Střední kamenická škola v Hořicích dílo poté naskenovala do 3D modelu, který v budoucnu může posloužit jako předloha pro vytvoření kopie v původní velikosti.

„V budoucnu se budeme snažit najít prostředky na obnovu a péči o tento soubor soch. Přírodní prostředí je tu ale velmi komplikované - jsou to otázky řešení vodních podmínek v místě, klimatických vlivů na sochy a další,“ uvedla neurčitě ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.

Že je potřeba Betlém chránit pro další generace, si uvědomuje také ministr kultury Daniel Herman: „Je to unikátní záležitost, která vyžaduje speciální přístup. Bude nutné vytvořit projekt, ke kterému bychom se chtěli dostat v nejbližších letech, nikoliv však desetiletích.“

Do téměř půlmiliardového projektu Kuks - Granátové jablko, jehož cílem byla kompletní rekonstrukce hospitálu, se Braunův Betlém nevešel. „Jeho sanace a obnova jsou i z odborného pohledu velmi problematické. Odborná veřejnost donedávna sama nevěděla, jak ten problém řešit. Betlém navíc představuje tak velký rozsah restaurátorských prací, jaký se do projektu už nemohl vejít,“ upozornila Naděžda Goryczková.

O záchranu unikátní památky se chce přičinit také Královéhradecký kraj, přestože není vlastníkem.

„Kraji se díky tomu, že hospital v Kuksu a jeho okolí prošly rekonstrukcí, uvolnily ruce a bude prostor na to, abychom se zabývali také dalšími významnými památkami. Mezi ně patří i Braunův Betlém. Kraj se tomu v letošním roce bude věnovat velmi intenzivně,“ řekl hejtman Lubomír Franc na únorovém setkání s občany Dvora Králové nad Labem při prezidentské návštěvě.

Leoš Pryšinger je ke slibům politiků a památkářů skeptický: „Tomu, že se stát může o tuto památku dobře starat, nevěřím. Jsou to jen plané sliby.“

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.