Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KRIMIPOMNÍČKY: Turistka zmizela beze stopy na dovolené v Ekvádoru

Seriál   20:00aktualizováno  20:00
Letos v létě uplyne patnáct let od chvíle, kdy v Ekvádoru za dosud nejasných okolností zmizela turistka Jana Kubištová z Boharyně na Královéhradecku. Do jihoamerických hor jela s výpravou českých horolezců. Je jednou ze tří obyvatel Královéhradeckého kraje, kteří v uplynulých dvaceti letech zmizeli beze stopy v zahraničí.

Pohřešovaná Jana Kubištová na 15 let staré fotografii. | foto: MF DNES

Kolem zmizení Jany Kubištové dosud panuje mnoho nejasností, nikdo ani nedokázal spolehlivě zodpovědět, co se v červenci 2001 na svazích sopky Illiniza Norte stalo. Jasné je jen to, že se Kubištová vydala do ekvádorských hor s výpravou českých horolezců, kteří 8. července vystoupili na zmíněný vulkán.

Nejčtenější krimipomníčky

Všichni ze sedmičlenné skupiny - pět mužů a dvě ženy - se znali z minulých horských túr a v Jižní Americe po zdolání několika vrcholů měli v plánu se rozdělit.

Pětitisícová sopka byla na seznamu mezi prvními. Každý člen výpravy měl pokořit vrchol podle svých možností, sraz byl až v základním táboře. Jana Kubištová byla v dobré fyzické kondici, což jí umožnilo několikaminutový náskok před ostatními, proto se po krátkém odpočinku na vrcholu rozhodla k sestupu sama. Od té doby ji nikdo nespatřil.

Po ztracené ženě, která by letos 10. května oslavila třiačtyřicáté narozeniny, marně několik měsíců na místě pátral i její otec, který si najal indiány a vypsal nálezné 10 tisíc dolarů. Přes místní sdělovací prostředky se mu podařilo dostat případ do povědomí široké veřejnosti.

Kubištovou v oblasti hledali i čeští skauti, skupina horolezců, její přátelé, naprázdno vyznělo i pátrání ekvádorské policie i mezinárodního Interpolu. Záchranáři prohledali svahy sopky i její okolí, žádnou stopu po zmizelé však nenalezli.

„K případu paní Kubištové bohužel nemáme žádné nové informace. Pokud bychom nějaké nové poznatky získali, případ bychom samozřejmě znovu otevřeli. V Královéhradeckém kraji máme čtrnáct pohřešovaných. O třech lidech včetně paní Kubištové lze říct, že zmizeli v zahraničí. Kromě ní jde o muže, který v roce 2008 na španělském ostrově Ibiza odešel z hotelu a už se nevrátil. A druhý zmizel v roce 2002 v Jaderském moři v Chorvatsku při potápění,“ uvedla mluvčí krajského policejního ředitelství v Hradci Králové Ivana Ježková.

Dodnes je záhadou, co se s Janou Kubištovou při sestupu z hory stalo. Pokud by se zřítila, zanechala by v terénu stopy. Bezprostřední okolí sopky je vcelku přehledné. Existuje několik teorií, co se mohlo stát. Nejpravděpodobnější je, že se stala obětí organizovaného zločinu, který v Ekvádoru funguje velice spolehlivě. Mohla být zavlečena někam, kam rozhodně nechtěla.

Byla unesena?

Jednou z vyšetřovacích verzí bylo zpočátku i to, že ji mohli zadržovat místní indiáni. Otec Ludvík Kubišta už dříve tuto možnost vyloučil.

„V okolí sopky žijí slušní lidé a jsem přesvědčen, že by jí neublížili. Nelze vyloučit, že byla unesena. Nedaleko od místa, kde se údajně ztratila, je horská chata s parkovištěm, kam vede silnice,“ řekl již dříve MF DNES, když se vrátil z jedné pátrací výpravy.

Kriminalistické pomníčky

S průvodcem se vydal do nebezpečného kolumbijsko-ekvádorského pohraničí a vystoupil jen několik desítek metrů pod vrchol sopky Illiniza, do míst, kde jeho dcera měla zmizet. Spekulovalo se i o tom, že v důsledku úrazu a následného šoku či vyvolané psychické poruchy může žít v blízkosti hor, kde jí pomohli. Přesto je stále dost lidí, kteří věří, že se jednoho dne objeví.

Kubištovi kritizovali české ministerstvo zahraničí a úřady za nečinnost především v prvních týdnech po zmizení, kdy naděje na nalezení Jany byla největší. Ministerští úředníci obvinění důrazně odmítli.

„Ministerstvo zahraničních věcí se případem zmizelé české občanky v Ekvádoru zabývalo intenzivně v době, kdy k němu došlo. Nemáme informace, že by se pohřešovaná do dnešního dne své rodině ozvala,“ uvedla Zuzana Chrištofová z tiskového odboru ministerstva zahraničních věcí.

Ministerstvo ročně eviduje kolem padesáti v zahraničí pohřešovaných českých občanů. Většinu případů se ale daří objasnit v krátké době.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.