Telemetrický obojek, který dostane 50 jelenů a laní v Krkonoších.

Telemetrický obojek, který dostane 50 jelenů a laní v Krkonoších. | foto: Kamila Antošová, KRNAP

Jeleni v Krkonoších dostávají obojky. Odhalí, zda migrují z Polska

  • 4
Padesát jelenů a laní na české i polské straně Krkonoš bude nosit speciální obojky, které zmapují jejich celoroční pohyb i celodenní aktivitu. Podobný projekt na Šumavě odhalil, že jeleni z Česka i Německa stále dodržují linii dřívější železné opony.

Obojky mají ukončit nekonečné diskuse o tom, odkud a kam chodí krkonošští jeleni. Zda migrují z polské strany na českou, nebo naopak. Správa KRNAP se proto dohodla s kolegy z polského národního parku a rozhodla se pohyb jelenů zmonitorovat.

"Management vysoké zvěře probíhá odlišně v české a polské části Krkonoš. Na polské straně není v zimním období jelení zvěř uzavírána do přezimovacích obůrek tak jako v KRNAP, proto na podzim migruje za potravou do podhůří a na jaře zpět do hor," vysvětlil Otakar Schwarz, vedoucí Odboru péče o národní park.

Projekt Fauna Krkonoš

V Krkonošském národním parku žije 635 kusů jelení zvěře. Chybí zde velcí predátoři, kteří by mohli ovlivňovat její stavy přirozeným způsobem.

Výzkum migračních tras, životních nároků a chování krkonošské populace jelena lesního je součástí projektu Fauna Krkonoš, který běží od února 2013 do června 2015 a  je podpořen z prostředků Operačního programu Přeshraniční spolupráce ČR-Polsko částkou 698 890 eur, tedy přes 19 milionů korun.

Migrace vysoké zvěře podle něj ovlivňuje početnost populace v sousedním státě, čímž negativně působí na tamní lesní ekosystémy. A působené škody chtějí ochránci minimalizovat právě tím, že zjistí vše o přeshraniční migraci jelenů a laní.

"Naší snahou je management na obou stranách hranice sjednotit a postupovat i v této problematice stejně," dodal Schwarz.

Pomůžou jim v tom telemetrické obojky, které v těchto dnech nasazují padesátce jelenů a laní. Musí kvůli tomu zvířata individuálně uspat pomocí narkotizačních střel.

Obojky se po dvou letech rozepnou na dálku

"Obojky jsou vybaveny zařízením pro dálkové rozepínání (drop off), takže jeleny nebudeme muset po dvou letech životnosti baterie znovu uspávat," uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Přístroje v obojcích budou zaznamenávat v pravidelných intervalech geografickou polohu a případně i další parametry sledovaných zvířat a získaná data automaticky odešlou do počítače.

"Jelen evropský je největší krkonošský savec. Hraje významnou roli v proměně krkonošských ekosystémů, a to zejména okusem mladých odrůstajících sazenic a semenáčků stromů. Z tohoto důvodu představuje kontrola početnosti jelení populace pomocí sčítání a lovu významnou část našich každoročních aktivit," řekl ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.

Pohyb jelenů už sledovali i na Šumavě. Během šestiletého satelitního pozorování se zjistilo, že šumavská vysoká zvěř dodržuje při migraci linii dřívější železné opony. Jeleni z české i německé strany hranice zachovávají původní návyky svých rodičů (více najdete zde).