Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jičín patří Rumcajsovi, i když nemá Řáholec a Čtvrtek se jmenoval Cafourek

  15:20aktualizováno  15:20
Když se tento týden připomínalo sto let od narození spisovatele Václava Čtvrtka, nebylo možné nevzpomenout Rumcajse a jeho rodinu. Loupežník, původně švec, prožil v Jičíně a blízkém lese Řáholci celý svůj pohádkový život. I když Řáholec neexistuje, spisovatel bydlel v Praze a narodil se jako Cafourek.

Interaktivní výstava Rumcajsův svět Radka Pilaře v Jičíně | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Ovšem nebýt Václava Cafourka (později Čtvrtka) a výtvarníka Radka Pilaře, těžko by dnes tolik lidí vědělo, jak vypadá jičínské náměstí. Že se nad ním tyčí Valdická brána nebo že se kousek odtud leskne hladina rybníka Kníže.

Pozdější autor desítek dětských knížek se narodil 4. dubna 1911 dceři jičínského stavitele a starosty Václava Fejfara, která se provdala za úředníka Jana Cafourka a odešla za ním do Prahy.

V červenci roku 1914 však vypukla 1. světová válka, manžel musel narukovat do armády, a tak Johanna Cafourková vzala malého Václava i jeho mladšího bratra Karla a se syny se vrátila k rodičům do Českého ráje.

O procházkách malého Vašíka si děti čtou dodnes

Fejfarovi bydleli v Jičíně v domě č. p. 139 na začátku lipové aleje, kterou založil už v 17. století vévoda Albrecht z Valdštejna. Dědeček vnukům vyprávěl různé příběhy a maminka s nimi chodívala na dlouhé procházky, při kterých poznávali okolní vesnice, rybníky, louky i lesy, jejichž názvy Václav Čtvrtek později často využíval ve svých knížkách.

Valdštejnovo náměstí v Jičíně

Valdštejnovo náměstí v Jičíně

V roce 1918 válka skončila a rodina se za tatínkem vrátila do Prahy.

"Silný vztah k Jičínu si můj táta zachoval po celý život. Rozhodně to nebyla jen otázka dětských let, která zde strávil. Stále se sem vracel. Často jsme s naší rodinou jezdili do Jičína třeba jen na oběd a hned jsme se vraceli do Prahy. Jindy jsme tu pobyli déle," vzpomínala při jedné z návštěv festivalu Jičín - město pohádky spisovatelova dcera Markéta Tengbom.

Z Cafourka se stává Čtvrtek

Cafourkovi po návratu z Jičína bydleli v Praze na Letné poblíž dnešního fotbalového stadionu Sparty. Po maturitě na gymnáziu v roce 1931 chtěl jít Václav studovat přírodní vědy, ale na přání otce se dal zapsat na právnickou fakultu. Studium však nedokončil, našel si práci jako úředník a po večerech začal psát a přispívat do časopisů.

Jičín, město pohádek

Spisovatele a jeho dílo dodnes v Jičíně připomíná Rumcajsova ševcovna v ulici Pod Koštofrankem, stálá interaktivní expozice Rumcajsův svět Radka Pilaře v jičínském zámku, náměstí Václava Čtvrtka na sídlišti Pod Lipami, městská Knihovna Václava Čtvrtka, restaurace Řáholec v Husově ulici, motorest Rumcajs v Kbelnici a kemp Rumcajs na Holínském Předměstí, turistický pochod Putování za Rumcajsem, Rumcajsova stezka a Cipískův okruh po okolí Jičína a program festivalu Jičín - město pohádky.

A existují skutečná místa a stavby popsané ve Čtvrtkových pohádkách: Valdická brána, kašna a zámek na náměstí, rybníky Kníže, Jinolický, Ostruženský, Hádek či Nohavička, řeka Cidlina, vrchy Zebín a Veliš, obce Kopidlno, Kbelnice či Čejkovice, hostinec U Města Hamburku (dnes hotel Paříž).

Pohádkové postavy jsou inspirované skutečnými obyvateli Jičína: hodinář Semerád, puškař Halíř, tesař Fejfar se v pohádkách objevuje jako kupec, bednář nebo truhlář, továrník Knotek jako mašinfíra, advokát Lohař jako stavitel, zahradník Mazánek jako kupec

Zdroj: Eva Bílková - Okolo Řáholce

Od roku 1960 se věnoval výhradně spisovatelské práci, jejímž výsledkem je několik desítek knih především pro děti a mládež. Největší ohlas získaly jeho pohádkové knihy a televizní seriály o loupežníku Rumcajsovi, Makové panence a motýlu Emanuelovi, Křemílku a Vochomůrkovi, formanu Šejtročkovi, vodníku Česílkovi, hajném Robátkovi a jelenu Větrníkovi či o víle Amálce.

Místo svého skutečného jména Václav Cafourek od začátku své literární dráhy používal několik pseudonymů - například Hugo Prattler, Václav Málek, Karel Poledne nebo Jan Neděle. Nejčastěji užívaný pseudonym Václav Čtvrtek - odvozený od toho, že se narodil 4.4. - později přijal za své jméno i v civilním životě a používal jej až do své smrti v roce 1976. A příjmení dokonce nechal změnit celé rodině.

"Přestože jsem se provdala a odstěhovala do Švédska, můj syn si příjmení Čtvrtek ponechal a jmenuje se tak i jeho syn. Čtvrtkové jsou tedy i ve Švédsku, i když Švédové mají s vyslovováním nemalé problémy," vyprávěla při návštěvě jičínského pohádkového festivalu spisovatelova dcera.

Kde je les Řáholec?

Mnoho generací čtenářů je dodnes přesvědčeno, že někde u Jičína musí být i pohádkový les Řáholec, do kterého nechal starosta Humpál pohoršený urážkou své nohy vyhnat ševce Rumcajse.

"Pracovníci oblastního archivu v Zámrsku zjistili, že název Řáholec se vztahuje k malému lesíku mezi Čejkovicemi, Šlikovou Vsí a Vokšicemi asi tři kilometry jihozápadně od Jičína. Podle tohoto drobného porostu bylo v 70. letech minulého století nazváno celé okolní polesí," uvedla archivářka a literární historička Eva Bílková, která o Václavu Čtvrtkovi a jeho díle napsala publikaci Okolo Řáholce.

O oficiální zrození Rumcajsova Řáholce se zřejmě zasloužil lesník Fantišek Dopita, který při přípravě nových lesních map v roce 1969 pravděpodobně i pod vlivem populárních Čtvrtkových knih a Večerníčků navrhl, aby se do té doby bezejmenný lesík nazval Řáholec.

O deset let později bylo toto pojmenování přeneseno i do dalších map, které platily až do 90. let minulého století. "Restitucemi bylo ke konci roku 1992 polesí Řáholec zrušeno. V pozdějších lesních hospodářských plánech se už pojmenování lesíka zřejmě vinou opomenutí neobjevuje," sdělila Bílková.

Milovníci pohádek si tedy dnes musí vystačit s lesíkem Řáholečkem, který v roce 2001 u rybníka Šibeňáku vysázeli účastníci 11. festivalu Jičín - město pohádky.

Autoři:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.