Každý Štědrý den půlnočnímu troubení předchází věžníkův "tekutý kapřík". Neformální setkání, na kterém se dopoledne na Valdické bráně vystřídá několik desítek jičínských patriotů.
JIŘÍ WILDAVyučený dřevorubec a zapálený divadelník je jako jediný Čech od roku 2002 členem Cechu evropských ponocných a věžníků, jehož příslušníci se snaží v historických městech deseti evropských zemí udržovat zanikající tradice. Málokdo ze členů cechu však zná svoji věž tak dokonale jako Wilda, který v místnosti na vrcholu Valdické brány v polovině 90. let dokonce trvale bydlel. |
"Děti už jsou velké, tak si to víc užijí. A datum svatby se nám aspoň bude dobře pamatovat," směje se čtyřiačtyřicetiletý věžník.
K vánočním tradicím na Valdické bráně patří i návštěva členů městské rady, kteří ze svého posledního zasedání v roce stoupají po 156 schodech za věžníkem splnit povinnost, kterou jim ukládá smlouva.
"Vždy mi přinesou vánočku, slivovici a jednu kovovou padesátikorunu za každého radního. Mám pocit, že jsme začínali na desetikoruně. A i když jsem to nevyžadoval, bylo už několik valorizací," vtipkuje Wilda.
Před deseti lety se přihlásil do výběrového řízení na nového nájemce a podařilo se mu ho vyhrát. O tři roky později si k bráně přibral i provozování nově vzniklé Rumcajsovy ševcovny.
